Další neděle je tady. Mám za sebou další týden ve škole a první den přednášek. Ten byl včera. A co se dělo?
V pondělí ráno budíček před šestou a po šesté odjezd do Brna do práce. Cesta byla v pohodě s kolegou. Práce rychle utekla a jela jsem domů. Teda částečně. Jela jsem jen do Rosic, kde mě vyzvedl taťka a jela jsem do Náměště na psycho. Měla jsem skvělou náladu. Povzbuzená a nadšená jsem jela domů. Cestou jsem si vyzvedla své nové náušnice z obchodu jasnosvit. Jsou skvělé, jednoduché a měnitelné.
Doma jsem si pak dala kafe a večer šla na zkoušku sborečku. Zkouška proběhla v kostele.
Do noci jsem pak četla.
V úterý jsem pociťovala nastupující rýmu. Cítila jsem ji už v pondělí, ale v úterý to bylo trochu horší. Do práce jsem jela. Čtyři hodiny utekly jako voda. V práci jsem se zdržela trochu déle a pak jsem si zajela do Dobrovského knihkupectví pro několik učebnic (čti hromadu). Domů jsem přijela o hodinu později. Dala jsem si polívku, protože jsem měla hlad a pak i kafe s čokopiškoty. Následně jsem se šla vyvenčit do Ivančic do Tesca. 
Domů jsem jela autobusem. Chytře jsem si vzala šalinkartu, abych nemusela platit dvanáct korun.
Po návratu jsem si dala sprchu a zacvičila si. Pořádně.
U večeře jsem koukala na film a pak jsem luštila osmisměrky. Do noci jsem četla.
Ve středu ráno klusem na autobus. Stihla jsem dřívější. V práci jsem byla asi půlku první vyučovací hodiny a pak jsem jela do Krpole na rehabku. Do práce jsem se vrátila během třetí vyučovací hodiny. S dětmi jsem byla čtvrtou vyučovací hodinu. Měly výtvarku.
Po výuce jsem jela na Josefskou nechat si napsat rozpis procedur. Autobus ve dvě jsem viděla odjíždět. Tak jsem byla smířená s tím, že pojedu až za půl hodiny. Spokojeně jsem si zašla na záchod v Campusu a postavila se do fronty na další 406 a začetla se do knížky.
Brzy přijela 405. Většina lidí nastoupila. A chvíli po ní přijela další 406. Nemusela jsem čekat půl hodiny, ale jen dvacet minut. Ani jsem nevěděla, že jede. Domů jsem přijela ve tři čtvrtě na tři. Dala jsem si kafe, luštila křížovku a osmisměrku. Navečer jsem šla na mši svatou. Zpívala jsem sama. Vlastně se začínající rýmou. Pěkně jsem mrzla. Nevím, jestli z rýmy, nebo únavy, nebo z něčeho úplně jiného. Ale zima mi byla. Doma jsem si pak dala horkou sprchu. Do noci jsem četla.
Ve čtvrtek ráno a dopoledne práce. Překvapivě jsem si užívala. Pomáhala jsem, kde jsem mohla.
Po obědě jsem jela zase domů. Tentokrát v normální čas. Nikde jsem se nestavovala a nic jsem nevyřizovala.
Doma jsem hlavně odpočívala, dala si sváču, kafe, podrbala kocoura a četla. Taky to odnesly dvě křížovky a čtyři osmisměrky. Do noci jsem četla.
V pátek klasický budíček, snídaně a odjezd do práce. Viděla jsem krásný srpek měsíce a nejspíš Venuši.
Stihla jsem dřívější autobus. Seděla jsem vedle staršího pána, co jel asi do nemocnice. Nijak jsme se nebavili, ale při vystupování, kdy jsem si oblékala bundu, mi podržel batoh a housle, aby nespadly do uličky. Pak mi i nabídl, že mi něco vezme. S díky jsem odmítla, protože jsem to nepotřebovala. Navíc on sám měl hůlku. Ale potěšilo mě to. Nestává se mi moc často, že by mi někdo pomohl. Poslední takový případ by při mé cestě do Jeseníku. Ten pán ve vlaku mi pomohl s kufrem z vlaku.
V práci byl překvapivě klid. Děti se trochu zklidnily. Uvidíme, jak dlouho jim to vydrží. Jen jsem po hudebce zapomněla dát housle na skříň, tak jsem musela čekat, až skončí hodina. Z toho důvodu jsem nestihla autobus. Jela jsem pozdějším. Ale nevadilo to. Nikam jsem nespěchala.
Doma jsem si zacvičila a šla na mši svatou. Původně jsem si myslela, že zpívat nebudu, ale nakonec jsem zpívala. Po mši byla krátká zkouška na biřmo. Zahrála jsem si to, co jsem měla, a šla do orchestru. Tam už moc nepočítali s tím, že přijdu. A ejhle, jsem tam. Pěkně jsem si zahrála. Violy jako jediná sekce byly kompletní.
Po orchestru jsem šla domů a začala se chystat na cestu do Olomouce. Docela se těším, ale na druhou stranu mám strach, jací budou moji kolegové ve studiu. Spát jsem šla brzy. Už po osmé hodině.
V sobotu jsem měla budík už ve čtyři. V pět jsem čekala na autobus. O půl osmé jsem byla už v Olomouci a směřovala pěšky na fakultu. Po deseti letech jsem se podívala n pajdák. Zvláštní pocit. Hlavním vchodem jsem se nikam nedostala, tak jiný vchod. Naštěstí jsem se pak rychle zorientovala a učebnu našla rychle. Úvodní setkání bylo super, dozvěděla jsem se, že to prostě musím vystudovat, jinak budu platit. Nejlépe všechny předměty zvládnout hned na poprvé, jinak e můj účet trochu vyprázdní. Kolektiv je sympatický a nejspíš ani nejsem nejmladší. Většina jsou prvostupňáci, ale jsem tu jediný asistent. Našla jsem i mikrovlnku, abych si mohla ohřát oběd. Ptala jsem se. Měla jsem spíš napsat, že jsem využila mikrovlnku. Na výuce jsem byla až do pěti večer. Pěšky jsem se prošla na autobus. Když jsem čekala na lavičce, tak jsem si četla.
Cesta domů byla v pohodě. Jen jsem nemohla v buse usnout. Svítilo na mě slunko, ale bylo to krásné.
Další delší čekání bylo v Brně na nádraží. Pak jsem jela vlakem do Ivančic, kde mě vyzvedl brácha autem. Před devátou večer jsem byla doma. Kdybych jela až domů hromadnou dopravou, přijela bych o čtyřicet minut později.
Rychlá sprcha a hurá do postele.
V neděli jsem překvapivě vstala. Šla jsem na mši svatou zpívat a hrát. Dneska bylo udělování svátosti biřmování. Bylo to krásné. Krásně jsme zpívaly a já měla skvělý pocit z hraní na violu. Na to, že jsem to na poslední zkoušce kazila...
Dopoledne jsem si umyla vlasy a po obědě převlékla povlečení. Následně jsem se vydala ven. Na svá oblíbená místa. Sedla jsem si na skálu, rozhlédla se a zjistila, že nejsem sama. Kousek ode mě se vyhřívala užovka. Chvíli jsme na sebe koukaly, pak jsem se zvedla a odešla. Cestou domů jsem vyplašila jednoho zajíce, jinak jsem nic kromě motýlů nepotkala.
Cestou jsem se stavila v kostele, protože jsem si nebyla jistá, jestli je adorace. Nebyla. Pomodlila jsem se tam korunku a šla domů na kafe. K tomu jsem si dala zmrzlinu. Pak už jsem odpočívala. Podrbala kocoura a zacvičila si. U večeře jsem koukala na film. Pak jsem si zašila batoh a naimpregnovala bundu a pláštěnku batohu.
A to bude pro dnešek a tento týden asi všechno. Užívám si každého dne, nových proměnných náušnic a celkově všeho. Užívejte také.
Krásný další týden roku 2025.
Vaše Vanimaré
Žádné komentáře:
Okomentovat