V pondělí práce. A dlouhá. S dětmi čtyři hodiny, pak jsem se šla podívat do tělocvičny. Konečně. Ani jsem nevěděla, kde ji hledat. Po obědě jsem si zajela do města na malé nákupy. Pak jsem se vrátila do práce a čekala na své první třídní schůzky v roli asistenta. Zvládly jsme to s kolegyní paní učitelkou.
Domů jsem jela busem až o půl šesté. Došla jsem, dala si večeři, vyluštila kousek křížovky a spěchala s violou na zádech na zkoušku sboru. Zazpívala jsem si a zahrála. Domů jsem došla až o čtvrt na devět. Zvládla jsem si dát sprchu a zalehla jsem do postele.
Byla jsem unavená z nedělního nočního pozorování a focení měsíce.
V úterý se vstávalo lépe než v pondělí. Dopoledne opět práce. Čtyři hodiny s dětmi a po obědě odjezd domů. Tentokrát v normální čas v jednu. Cestou na bus do práce jsem se stavila v pekárně, aby mi odložily holky krumlováček. Odpoledne jsem ho vyzvedla.
Doma jsem si naposledy zastřílela z luku a zašla přes celé město pro oběd. Pěkně jsem se zpotila. Tak jsem dala veškeré oblečení do pračky a vyprala na rychlý program a pak na máchání. Pověsila jsem to ven, aby to rychle uschlo.
Pak už jsem jen čekala na návrat zbytku rodiny. Přijeli až po šesté hodině. A začalo povídání. Do noci jsem moc nečetla. Chtělo se mi spát.
Ve středu jsem pak zvládla vstávat bez budíku. Dopoledne práce, delší kvůli schůzce s maminkou. Dopadlo to dobře a bylo to příjemné. Domů jsem přijela o hodinu později než obvykle. Prošla jsem se ještě do Zásilkovny pro balík s novou knihou Dana Browna. Pak jsem si dala kafe a cvičení. Navečer jsem šla zpívat na mši svatou. Po mši mi přijelo jídlo. U večeře jsem si četla.
Ve čtvrtek opět do práce. Věnovala jsem se celé třídě. Během čtvrté vyučovací hodiny jsem pobíhala po škole a sháněla podpisy vyučujících. Sehnala jsem všechny, i když jsem většinu z nich neznala. Jsem dobrá. Po obědě jsem frčela domů. Cesta byla v pohodě a bez problémů. Doma jsem si zahrála na příčku a pikolu, pak i na violu, ale to jsem šla do kostela na zkoušku s varhaníkem. Domlouvali jsme instrumentální doprovod na biřmo.
Večer jsem šla do šermu. Stavěl se tábor a chystaly se věci na historky. Dvakrát jsem se klepla kladivem. Prvně do ruky, to bylo tím větším a těžším, pak z boku do palce při zatloukání hřebíků na výsledkovou listinu. Domů jsem přišla až za tmy.
V pátek dopoledne práce. Dost jsem se naběhala mezi dětmi, ale dělalo mi to radost. Pomáhala jsem, kde bylo potřeba. Snad z toho vzejde i nějaký ten výsledek.
Cesta domů byla více dobrodružná než obvykle. Z Celní mi ujela šestka, tak jsem si počkala na další. Vystupovala jsem na Osové a ejhle. Osmička má nějaké moc velké zpoždění. Porucha vozu v centru. Tak nic. Otevřela jsem Poseidona a hledala spojení k nemocnici. Následně jsem vyrazila na most na autobus. Jako naschvál měl taky zpoždění. K nemocnici jsem dorazila dvě minuty po odjezdu 406. Tak jsem se spokojeně postavila do fronty, vytáhla čtečku a četla. Domů jsem jela o půl hodiny později. Doma jsem skoro hned sedla do auta a jela s taťkou do Tesca pro smetanu ke šlehání. Na čtvrtou hodinu jsem šla na mši svatou. Zpívala jsem v docela velké skupině.
Po mši svaté jsem šla do orchestru. Pěkně jsem si zahrála. Jen v jedné skladbě jsem se opět vysekala. Kolem šesté jsem šla domů. Doma jsem se pomazlila s kocourem, zacvičila si, dočetla Švadleny z Osvětimi a dala si večeři. Taky jsem rozečetla další knížku od Knihy Dobrovský. Do noci jsem ji přečetla.
V sobotu jsem spala až skoro do osmi. Pak jsem si zacvičila, vyluštila všechny dostupné křížovky a chystala se na průvod.
Po obědě jsem se učesala na vikinga a oblékla se. Ovínky opět na několik pokusů, ale vydržely až do konce. Poprvé jsem taky vytáhla vlněnou tuniku. Taková byla zima. Při průvodu jsem se ale pro změnu zpotila. Pak přišli naši, koukli jsme, jak se vikingové bijou a šli jsme přes park na kafe. V parku jsem si zastřílela z luku. Měla jsem šest střel a pět skončilo v terči. Čtyři střely skončily kanci v zadku a ten poslední byl na komoru.
Pak jsem došla na stadion, kde byli dravci a odtud už jsem šla domů na kafe a amarouny.
Večer jsem šla ještě na ohňostroj a tentokrát jsem si nebrala foťák. Nechtělo se mi.
Jen vedle mě seděl chlápek, co z něj táhlo pivo a taky si zapálil. Překvapivě jsem ho slušně požádala, jestli by tu cigaretu mohl uhasit. Nebránil se a vyhověl mi. Díky Bohu. Do noci jsem trochu četla. Sáhla jsem po knize Pokušení run. Třetí díl od Christiny Courtenay. Opět jsem se dostala do éry Vikingů. Jsem zvědavá, jak to bude probíhat a jak to dopadne.
V neděli jsem vstávala na mši svatou. Nezpívala jsem. Do oběda jsem si zacvičila a na deset minut zavřela oči. Po obědě jsem usnula asi na půl hodiny. Pak jsem vyrazila ven. Došla jsem až na Střelnici. Po skautském táboře nic nezůstalo. Působilo to trochu smutně.
Ani moc blato nebylo, ale kalhoty to schytaly. Doma šly rovnou do pračky.
Procházku jsem zakončila adorací a požehnáním v kostele. Tam jsem zjistila, že mám zablácené kalhoty. Naštěstí mi blato nepadalo z bot.
Doma jsem si pak dala kafe a marlenku. Nezapomněla jsem podrbat kocoura a chystat se do práce.
a to bude pro tento týden asi všechno. Zítra opět do práce a docela se těším.
Krásný další týden roku 2025.
Vaše Vanimaré
Žádné komentáře:
Okomentovat