Lepší je mlčet než planě kecat, nebo potom cítit zklamání z předešlého rozhovoru.

31.3.19

Návrat do Modrého Města 1. část

Trochu skok v čase. Vynechala jsem jednu část příběhu, ale to vůbec nevadí. Teď už se Ber s Ari konečně vrátili do Modrého Města. Ari má svou hlavu a to se jí trochu vymstí. Dál však už nechám vyprávět Bera.
V.

Probudil jsem se sám. Ari byla pryč. Trochu jsem zpanikařil. Rychle jsem se oblékl a vyšel ze stanu. Ari si povídala s LacRenem. Usmál jsem se. Ulevilo se mi, že nezmizela. Že ta včerejší noc nebyla jen sen. Sbalil jsem stan. Slunce už bylo vysoko na obzoru.
"Mára arin." pozdravil jsem je. Ari se usmála. Sklonil jsem se a políbil ji.
"Mára arin. Měli bychom konečně vyrazit. Za chvíli je poledne. Vyslal jsem posla k Vašemu bratrovi. Do večera jsme u něj."
"Děkuji."
"Tak jedeme." objal jsem Ari kolem ramen a vedl ke koni.
"Pojedu sama."
"Ari, už zase?" usmál jsem se.
"Co?"
"Máme dohodu. Jedeš se mnou."

25.3. - 31.3.2019

Opět je tu neděle. Čtvrtá postní, tzv. laetere. A co se dělo?


V pondělí jsem pracovala. Měla jsem ale výuku zkrácenou jen na tři hodiny. Nestěžovala jsem si. Užívala jsem si dvě hodiny volna. Krásné. Četla jsem si a psala a věnovala se tomu, co jsem zrovna potřebovala vyřešit.
Odpoledne jsem vyrazila měr Brno, protože jsem potřebovala do bakalářky ještě dolepit kapsu na CD. Trochu na to pozapomněli. Ale bez problémů to napravili.
Na večer jsem šla na mši svatou. Bohužel jsem věděla, co se tam bude dít. Nešlo ani tak o liturgii u oltáře, ale o výběr písně. Zase se někdo nepodíval do direktáře pro varhaníky, který je schválený ČBK (jinak bych jej nemohla číst).
Raději přidám foto.
Mrzelo mě to, protože tímhle se dle mého názoru ztrácí podstata slavnosti. Všimněte si celého textu. My jsme zpívali 817 a pak 812. Mariánské písně, velmi pěkné a melodické, ale na tuto slavnost se absolutně nehodící.
V úterý opět práce. Mám pocit, že čím dál náročnější. Odpoledne jsem šla s kolegyní na kávičku. Pěkně jsme si pokecaly a odpočinuly. Do večera jsem se učila a šila. Respektive jsem poslouchala přednášky z Proglasu do Církevního práva.
Ve tředu opět práce. Dosti náročná. Je to se mnou čím dál horší. Nějak to přestávám zvládat. No, po práci následovala kávička a zákusek. A večer mše svatá. Liturgie probíhala celkem normálně. Rozhodně lépe než v pondělí...
Ve čtvrtek opět práce. A odpoledne školení. Místo kafe. To byl dárek ke dni učitelů. Večer jsem jela na koncert do Rosic. Byl to charitativní koncert pro organizaci Dům pro Jůlii, která bude stavět hospic pro děti. Koncert jsem si i před svou nechuť tam vůbec jet, docela užila. A to jsem schytala sólo v jedné písničce. A ani jsem se necítila nijak odstrčená, že jsem byla vybrána až jako poslední možnost. Jen jsem neměla síllu se bránit. Já to sólo nechtěla.
Ale zahrála jsem si na violu.
Domů jsem se vrátila v devět. A byla jsem strašně moc utahaná.
V pátek opět práce. Docela klidná. Klidnější než dřív. Odpoledne kafe s mamkou a pak mše svatá a orchestr. Spíš jen kvarteto. Jednalo se o jeden doprovod na absolvestský koncert. A šlo mi to. Na to, že minulý týden jsem to hrála poprvé a pak už ne.
V sobotu jsem se dlouho vyspala, do půl deváté. Dopoledne jsem pomáhala s úklidem doma, a odpoledne chvíli na baráku u babičky. Pak jsem si udělala s kolegyněmi dámskou jízdu po obchodech. Potřebovala jsem nakoupit nějaké odměny pro děti. Stavily jsme se na kafe a daly si zákusek.
Večer jsem šla po dvou měsících na florbal. Zahrála jsem si docela dobře a překvapivě jsem se i trefovala do malé branky. Góly jsem u sedmého přestala počítat. Bylo jich hodně.
V neděli jsem byla na mši svaté. Zpívala jsem a apreludovala. Hned v prvím akordu jsem zapomněla na fis. Klasika.
Jinak se mi dnes velmi líbilo kázání. Zaujal mě příběh z druhé světové války. Ale nebudu ho převypravovat.
Odpoledne jsem se snažila učit se, ale moc mi to nešlo. Chvíli jsem seděla i venku, ale jakmile zalezlo slunko za mrak, byla zima. Tak jsem se vrátila do pokoje.
Po kafi jsem se dívala na film Opravdová kuráž, který jsem ještě neviděla.
A to bude pro dnešek asi všechno. Takže přeji krásný další týden roku 2019.
Vaše Vanimaré

24.3.19

Setkání 2. část

Pokračování z minula. Už se setkali. Už jsou spolu a doufají, že navždy. Uvidíme. To už nechám na Berovi, jestli se svěří...
V.

Probudil jsem se sám. Ari vedle mě neležela. Trochu jsem se lekl, ale když jsem se otočil, tak jsem ji spatřil. Stála zády ke mně jen ve spodních šatech. Na ramenou jsem viděl jizvy od Hwesty. Na pravém rameni jsem si všiml nové jizvy. Ještě byla zarudlá. Zřejmě nebyla odborně ošetřena. V jednom místě byla rozjetá.
Potichu jsem vstal. Objal jsem Ari zezadu. Trochu se lekla.

18.3. - 24.3.2019

Tak tu máme opět neděli. Další neděle postní. A co se dělo minulý týden?

17.3.19

Setkání 1.část

Ber se od Aranel dozvěděl, kde je Ari a hned tam směřuje své muže. Nezastaví se, dokud se nesetkají. A... Více nechám na Berovi.
V.

Směřoval jsem své muže na západ. Cestovali jsme celou noc. Koně byli unavení, ale nezastavoval jsem. Směřoval jsem podél Severních hor k Trpasličí pevnosti. Vpředu jsem měl zvědy. Jeden z nich se nečekaně vrátil. Informoval mě o něm Luten.
"Heru, vrátil se Keór s informacemi."
"Kde je?"
"Heru. Kousek od nás je ležení." hlásil Keór.
"Kdo?"
"Heru LacRen."

11.3. - 17.3.2019

Další týden za námi. Strašně to letí, protože přesně před měsícem jsem měla jarňáky. A přávě před měsícem mi končily. Stejně jako tento týden. A co se dělo?

10.3.19

Útěk

Tak tohle není moc o Ari. Spíš o tom, jak se Ber dostane ze zajetí. Velmi dlouhého zajetí. A následuje nečekané setkání. Nečekala to ani jedna z hlavních postav. Hlavně ne Ber...
V.

Už to trvá dlouho. Od poslední bitvy v Esgorenu jsem stále v zajetí. Stopy nejspíš zmizely. Neměl jsem šanci se odtud dostat sám. Snažil jsem se nabrat síly, abych se odtud dostal.
Sledoval jsem nádvoří skrz malé okénko. Byla tma, ale přesto jsem ve stínu spatřil muže. Plížil se podél zdi k mému oknu.
"Bere…" slyšel jsem šepot, "Bere, jsi tam?"
"Ano."

4.3. - 10.3.2019

Je tu znovu neděle.Týden utekl jako voda a už jsme se dostali do doby, která předchází největším křesťanským svátkům v roce. Jsou to Velikonoce.
A co se dělo minulý týden?

3.3.19

Narození prvorozeného 2. část

Vyšel jsem ven a zamířil si to rovnou do jeho pokojů. Našel jsem ho v pracovně s Elain.
"Musíte pořádně hlídat hranice. Pojedete s Keyrem a Orim na jih. Dostanete na starost jižní hranici."
"Tancavë, heru." řekla, vojensky pozdravila a když se otočila, tak do mě málem vrazila.
"Omlouvám se arjon." řekla. Smekla pozdrav a odešla.
"Vítám tě, synu."
"Atar…"
"Posaď se, vypadáš, že jsi rozrušený. Stalo se něco? Je něco s Acou? Nebo s Ari?" posadil se. Usadil jsem se také.

25.2. - 3.3.2019

Tak je tu další neděle. Poslední v mezidobí před postní dobou. A co se dělo?

Oblíbené