Omluva

Omlouvám se, ale v nejbližších dnech se zde neobjeví článek zhodnocení týdne. Před hodinou jsem přijela ze Širokého dolu a zítra opět odjíždím. Tématem fotek příštího týdne jsou lodě. Fotky, které měly být zveřejněny dnes, budou zveřejněny další neděli. Ještě jednou se omlouvám.

Přeji krásný letní týden.

Vanimaré

Mír

K tématu 30. Letních Olympijských her ve Spojeném království Velké Británie a Severního Irska. V době Olympijských her ve Starovekém Řecku nesměly být žádné války.

Mír mezi národy je závislý na míru v lidech samých.

Josef Čapek

---

Mír je svoboda, založená na uznání práv každého člověka.

Cicero

Mír přináší bohatství, bohatství přináší zpupnost, zpupnost přináší válku, válka přináší chudobu, chudoba přináší pokoru, pokora přináší mír.

Arabské přísloví

Válka je něco, co vytváří dav, národ, politikové, ideologové církve. Mír musí vytvořit každý jednotlivec.

Osho

V míru pochovávají synové své otce; ve válce otcové své syny.

Hérakleitos

Není konec všeho 16.část

Procházím se pod korunami stromů. Kroky mě dovedly až na mýtinu, kde můj otec vyznal mé matce lásku. Okolo mě je klid, který jsem dlouho hledala. Dolehne ke mně zvuk bitvy. Chvíli mi nedochází, co se děje. Někdo ke mně přibíhá. Poznávám Mernkala.

"Co se děje?"zeptala jsem se ho, i když jsem tušila, co se stalo.

"Napadli nás. Je to vážné."odpověděl. věděla jsem, že mi neřekl pravdu. Stalo se něco vážnějšího, než je napadení Hwestovou armádou. - Jak vím, že armádu vede Hwesta? -

"Řekněte mi všechno."naléhala jsem, "Kde je Fron, Jek."odmlčela jsem se, "Ber?"

"O Fronovi a Jekovi nic nevím."odmlčel se.

"A Ber?"

"Ten nepřežil. Viděl jsem ho umírat."

"To není pravda."nechápala jsem smysl poslední věty. Nepronikla do mého podvědomí. Nechtěla jsem uvěřit.

"Ari, je mi to líto. Musíš utéci. Za chvíli jsou mi na stopě. Zachraň se alespoň ty."

"Bez nich neodejdu."řekla jsem rozhodně a rozběhla se tam, odkud přišel Mernkal.

"Ari, nedělej to. Nevím, kde je Fron a Jek, ale Ber mi před smrtí řekl, že tě mám odtud dostat."

"Bez něj žít nedokážu a ani nechci."

"Ari…"odmítl mě pustit, vzal mě do náruče a nesl pryč.

"Bere!!!!"zakřičela jsem.

Téma č. 30 Zátíší

Spíš jen pokus o něco takového. Jelikož jsem si uvědomila až teď, že nevím co si pod tím pořádně představit.

Týden je pryč. Byl celkem nudný. V pondělí jsem ráno jela na kole na doučování angličtiny. Asi jsem na tom s angličtinou lépe než si myslím, protože jsem docela hodně mluvila. V úterý jsem zveřejnila další část příběhu. doufám, že teď budu zveřejňovat častěji. I když i to je zatím v rukou Božích. Ve středu jsem byla na mši svaté ministrovat. Ve čtvrtek se nic moc nedělo. V pátek byla pouze bohoslužba slova se svatým přijímáním. V sobotu jsem se konečně trochu hnula a rozhodla jsem se, že si půjdu zaběhat. Vzala jsem psa na vodítko a vyrazila do polí za zahrady. Procházka s během skončila tak za půl hodiny, kdy se můj roztomilý pejsek vyválel v čemsi nevábném a silně zapáchajícím. Jako naschvál jsem se pejsáčka dotkla přesně v místě, kam si tento "krásně vonící " parfém nabral. Takže jsem byla i já nevábně vonící. Doma byl nucen pod vodu a pod kartáč. V neděli jsem byla na dvou mších. Na jedné jsem jen koukala jak ostatní zpívají a zahrála si alelujový verš a na druhé jsem ministrovala. Odpoledne jsem zalehla s knížkou a jako Ari v Rómenu usnula. Naštěstí se mi nezdál nějaký příšerný sen.

Krásný týden přeje

Vanimaré

P.S.: Tématem dalšího týdne je Kostel Oslavany. Bude jen zvenku. Je to téma č.49.

V.

Není konec všeho 15. část

Ráno jsem se probudila do sněhové vánice. Snídani jsem si odnesla do pokoje a znovu se usadila k oknu jako večer. Vichřice pomalu ustávala.

"Ari, co tu děláš?"ozvalo se ode dveří. Lekla jsem se. O futra se opíral Fron.

"Nic, jen se dívám z okna."odpověděla jsem.

"Něco se děje?"zeptal se, když uviděl talíř od snídaně na stole.

"Nic se neděje."zahleděla jsem se opět z okna. Přestalo sněžit.

"Ari."došel ke mně a dřepl si naproti mně, "Něco tě trápí. Já to poznám."

"To říkáte všichni."

"Někdo ti ublížil? Provedla jsi něco ty? Klidně mi řekni, co tě trápí. Má to něco společného, s Melin, Jekem, se mnou, Berem nebo s…"

"Hwestou?"dokončila jsem za něj, "Ne, s Hwestou to nemá nic společného. Ani o tebe, Jeka nebo Melin nejde."

"Tak co se děje?"dotíral dál.

"Proč se najednou o mě všichni zajímáte? Kdo s tím začal dřív, ty nebo Ber?"vyjela jsem na něj, "Nikdy jsi podobné otázky neměl. Proč teď, kdy mám vytoužený klid?"

Téma č.43 Plitvická jezera

Týden příprav na pouť je pryč. Teď už se můžu maximálně těšit na svěcení kostela a na vodu.

Přes týden se nic moc nedělo. Od pondělí do úterý jsem měla být v Mikulově, ale tato akce se nakonec nekonala z důvodu nemoci hlavního organizátora. Tak jsem se věnovala domovu a úklidu domu před poutí. V úterý byla zkouška a pak probíhla úklid kostela kolem varhan. Ve středu jsem byla na mši svaté. Po mši byla krátká exkurze na kolotoče. Na mši jsem byla i ve čtvrtek a v pátek. V pátek večer jsem měla sborovou zkoušku. Byla to celkem nuda. Skoro celou sobotu propršelo, takže z kolotočů a stánků nebylo nic. Konala se až pozdně večerní procházka. V neděli byly dvě mše svaté a obě v oslavanech. Na té první jsem ministrovala a na té druhé zpívala. Odpoledne bylo ještě svátostné požehnání a hurá na kolotoče. Dokonce jsem se překonala a šla jsem do strašidelného hradu. Když se na to dívám zpětně tak to nebylo nic moc. Nejlepší stejně byly autíčka. Tam jsem se docela vyřádila. Teď už je večer a já přemýšlím, co budu další týden dělat. Mše svaté jsou až na pár vyjímek zrušeny. Co já budu dělat? Mám teda pár úkolů. Třeba nakreslit na velké plátno (spíš je to deska) vodárnu, co je vedle těžní věže. Snad to stihnu do konce prázdnin.

Už nevím, co mám psát. Asi to ukončím a půjdu rozjímat, možná potom i psát.

Přeji všem krásnou neděli a celý týden. Užívejte si prázdnin a hlavně ať se Vám a Vašim blízkým nic nestane.

Vaše Vanimaré

P.S.: Dalším tématem je Zátiší. téma č.30

V.

P.P.S.: Zapomněla jsem se pochlubit. Od pondělí jezdím na kole na doučování angličtiny. Tak mi držte pěsti, ať se to rychle naučím a udělám zkoušku.

V.

Chorvatsko

V pátek jsem sedla s rodinou do auta a vyrazila směr Rakousko, Slovinsko a Chorvatsko. Cesta nám trvala tak čtrnáct patnáct hodin, ale dalo se to přežít. Většinu cesty jsem prospala. Nejhorší úsek cesty byl až v Chorvatsku na dálnici, kde jsme projížděli dopoledne za plného slunka. V autě bez klimatizace docela problém. Na místo určení jsme přijeli něco málo po poledni a hned jsme se ubytovali v apartmánu kousek od moře.

http://www.youtube.com/watch?v=dgL55Pj_Pk4

Do Omiše jsme sjížděli touto cestou. Celkem vzrůšo. No, apartmán byl trochu méně vybavený než v Itálii, ale dalo se to přežít. Pláž u moře byla písečná, ale písek nebyl zrovna jemný. Byl to jak říkáme u nás "bračák". Moře mělo studené a teplé proudy. Takže jsme většinou plavali jedno tempo ve studené vodě a jedno v teplé vodě. Několik málo kilometrů od nás bylo ústí řeky Cetiny, která plynula z hor. Přímo proti Omiši byl ostrov Brač, který se táhl od obzoru k obzoru, takže jsme žádné širé moře neviděli. Město a jeho noční život byl relativně daleko, ale po tom válení na pláži to byl vítaný pohyb. Ve městě byl také přístav s mnoha výletními loděmi. Ta, na které jsme jeli měla podle mého názoru nejlepší program. Navštívili jsme dvě města na ostrově a jednu zátoku, kde jsme měli možnost se vykoupat přímo z lodi.

Tak malé sesumírování: Bylo tam relativně pěkně. V Itálii je rovina, v Chorvatsku jsme měli za barákem hory. Hlavní třída plná obchodů v Omiši se večer nezavírala jako Corso del Sole v Bibione. Měli jsme blízko přístav s krásnými loděmi a možnost na nich vyjet s relativně malou skupinou lidí.

Bylo tam pěkně, ale znovu bych na stejné místo asi nejela. neni tam co objevovat.

Téma č.39 Moře

Týden v Chorvatsku je pryč. Většinou jsem se celé dny válela na pláži a schovávala se před slunkem.

Fotky sem přibudou později, až se stahnu z foťáku. Doufám, že to bude do konce týdne. Do Chorvatska jsme dojeli kolem poledne. Přes týden se nic moc nestalo. Jedna vybouchlá loď, koupáni v hlubokém moři z lodi a možná by se ještě neco našlo, ale mě se nechce hledat. Návrat byl spojen s návštěvou Plitvických jezer. To bude tématem dalšího týdne. Téma č.43. Je to místo Neředínské pevnosti, jelikož se do ní už asi nedostanu. Budu to mít přes celé město. No to jsem trochu odbočila. Jezera byly krásný, viděla jsem i jeskyni, kde byl schovaný poklad ve filmu Poklad na Stříbrném jezeře. A dneska brzy ráno jsem dojela domů. Stihla jsem jít ještě zpívat na mši svatou. Alespoň na jednu. Jinak teďka odpočívám po náročné cestě.

Mějte se krásně a skládejte básně.

Vaše Vanimaré

Téma č. 24 Barvy

Týden je pryč. Nacházím se v Chorvatsku, článek je předepsaný a přednastavený.

Tématem byly barvy.

Za uplynulý týden se nic moc nedělo. V pondělí jsem byla ještě v Čučicích na soustředění. Úterý a středa byla ve znamení balení a odpočinku. Na soustředění jsem chytila nějaký virus a ten se projevil nachlazením. Ve čtvrtek jsem přežila reprízu Popelky. V pátek jsem byla na slavnosti Petra a Pavla a večer vyrazila směr Chorvatsko.

Mějte se tu krásně, já se jdu opalovat.

Vanimaré

P.S.: Tématem dalšího týdne je Moře. Téma č. 39.

V.

P.P.S.: Fotky budou zveřejněny až další neděli společne s fotkami Moře. zatím Vám bude muset stačit tahle malá ochutnávka barev.

V.

P.P.P.S.: Můžete také očekávat reportáž z Chorvatska. Jelikož tam jedu poprvé, tak budu asi hodně srovnávat s Itálií a s Bibione. Každopádně se máte na co těšit.

V.