V pátek jsem sedla s rodinou do auta a vyrazila směr Rakousko, Slovinsko a Chorvatsko. Cesta nám trvala tak čtrnáct patnáct hodin, ale dalo se to přežít. Většinu cesty jsem prospala. Nejhorší úsek cesty byl až v Chorvatsku na dálnici, kde jsme projížděli dopoledne za plného slunka. V autě bez klimatizace docela problém. Na místo určení jsme přijeli něco málo po poledni a hned jsme se ubytovali v apartmánu kousek od moře.
Do Omiše jsme sjížděli touto cestou. Celkem vzrůšo. No, apartmán byl trochu méně vybavený než v Itálii, ale dalo se to přežít. Pláž u moře byla písečná, ale písek nebyl zrovna jemný. Byl to jak říkáme u nás "bračák". Moře mělo studené a teplé proudy. Takže jsme většinou plavali jedno tempo ve studené vodě a jedno v teplé vodě. Několik málo kilometrů od nás bylo ústí řeky Cetiny, která plynula z hor. Přímo proti Omiši byl ostrov Brač, který se táhl od obzoru k obzoru, takže jsme žádné širé moře neviděli. Město a jeho noční život byl relativně daleko, ale po tom válení na pláži to byl vítaný pohyb. Ve městě byl také přístav s mnoha výletními loděmi. Ta, na které jsme jeli měla podle mého názoru nejlepší program. Navštívili jsme dvě města na ostrově a jednu zátoku, kde jsme měli možnost se vykoupat přímo z lodi.
Tak malé sesumírování: Bylo tam relativně pěkně. V Itálii je rovina, v Chorvatsku jsme měli za barákem hory. Hlavní třída plná obchodů v Omiši se večer nezavírala jako Corso del Sole v Bibione. Měli jsme blízko přístav s krásnými loděmi a možnost na nich vyjet s relativně malou skupinou lidí.
Bylo tam pěkně, ale znovu bych na stejné místo asi nejela. neni tam co objevovat.
Žádné komentáře:
Okomentovat