Konec roku se nezadržitelně blíží. Druhý adventní týden je za námi. A co se dělo?
Po práci jsem jela domů přes Ivančice. Potřebovala jsem vybrat nějaké penízky a stavila jsem se do optiky objednat se na měření zraku. Jen jsem jim v tom udělala trochu guláš. Zapomněla jsem na psycho a pak i na výkrmnu. Naštěstí nebyl problém to vyřešit ke spokojenosti všech.
Doma jsem si dala kafe, zacvičila a večer šla zpívat na mši svatou. Do noci jsem se učila.
V úterý ráno opět práce. Tentokrát jen krátký záskok ve třídě, pak jsem to předala paní učitelce. Po výuce zkouška školního sboru. Domů jsem jela s bráchou autem. Ve čtyři jsem byla doma a musela jsem si dát něco na svačinu. Měla jsem hlad. Pak jsem si zacvičila, podrbala kocoura a šla na zkoušku sboru na Vánoce. Už se to rýsuje. Však je na čase. Učivo jsem si stihla přečíst ještě v práci.
Po návratu jsem si dala ještě jeden velký krajíc chleba a odpočívala jsem. Potřebuju dospat hodiny, co jsem nespala na pondělí a úterý.
Ve středu ráno opět práce. A jedna zpráva, velmi dlouhá, od přítele. Nějak nevím, co mu mám odpovědět. Prvně to vypadalo, že už toho má dost a najednou zase ne...
Ne, nebudu to tady rozebírat. V práci to uteklo rychle. Dostala jsem zprávy od dirigentky orchestru, že má pro mě noty na Rybovku a pak od finančního poradce, že musí zrušit schůzku. Aspoň jsem si zašla do Alberta a dojela včas domů a mohla si zacvičit a dát kafe.
Před pátou hodinou jsem jela do Zbýšova na koncert. Jen jsem zpívala. Doma jsem se musela naložit do vany, jak jsem byla zmrzlá. A do noci jsem četla.
Ve čtvrtek dopoledne opět práce. Cesta tam byla trochu delší než je obvyklé, ale do práce jsem přišla včas. Dopoledne uteklo jako voda a jela jsem domů. Většinu učiva jsem prošla v práci. Doma jsem si dala kafe a chystala se na koncert.
Na koncertě bylo překvapivě teplo. Hrála jsem jen ve svetru. Do noci jsem četla.
V pátek tři hodiny v práci strávené na cestě do a z divadla a samozřejmě představení. Doprovodila jsem pak třídu do školy a sama zamířila na autobus do Olomouce.
Cesta tam proběhla překvapivě v klidu. Jen jsem měla nepříjemný budíček vlastními myšlenkami, že nemám jak sníst oběd. Do Olomouce jsem už neusnula. Lžičku mi půjčila kolegyně, takže jsem se mohla najíst.
Zkoušku jsem nějakým způsobem napsala. Jen nevím, jak.
Cestou domů jsem seděla sama. Snažila jsem se trochu prospat. Úplně usnout se mi nepodařilo. Další zážitek jsem měla cestou z Brna. Jela jsem totiž záložním autobusem. Původně to byla 406 a od Tetčic už Záložní vůz.
Doma jsem dojedla zbytek z oběda a učila se. Při večeři jsem koukla na kousek pohádky. Spát jsem šla brzy.
V sobotu ráno budíček už ve čtyři. Krátce po páté hodině odjezd do Brna a z Brna do Olomouce. Řidič autobusu v Olomouci trochu zabloudil, ale výuku jsem stihla. Cestou na fakultu jsem potkala bývalou kolegyni z práce. Taky studuje. V tramvaji jsme pokecaly a pak se rozešly na přednášky.
Na konci prvního bloku přednášek jsem úspěšně ukončila další předmět. Po obědě jsem měla Patopsychologii i se zakončením. Přednáška se zvrhla do diskuze o našich zkušenostech a na základě toho, jak jsme mluvili, dostali jsme zápočet. Když někdo nemluvil, byl vyvolán. Paní vyučující byla skvělá. Dost jsme se nasmáli. Přednášku nám i zkrátila asi o půl hodiny. Bohužel autobus RegioJet už byl vyprodaný, takže vlakem.
Dojeli jsme do Vrbátek a kousek za ně a stáli jsme. Porucha zabezpečovacího zařízení.
Do Brna jsem přijela s deseti minutami zpoždění. Před odjezdem druhého vlaku jsem měla asi čtyřicet minut. Vyrazila jsem na Svoboďák. Upřímně, jsem z trhů vyléčena. Hlavně o víkendu večer. Lidí jak mravenců v mraveništi. Došla jsem až tam, vyfotila si pár fotek a šla zase zpátky na nádraží.
To bych nebyla já, abych si nevyfotila houslový klíč, housle a koně, že?
Sedla jsem do vlaku a potkala jsem kolegyni z teologie. To jsem nečekala. Celou cestu vlakem a pak i autobusem jsme kecaly.
Domů jsem dorazila před sedmou hodinou. Stihla jsem akorát počasí a dala si horkou vanu.
Do noci jsem četla.
V neděli dopoledne jsem byla na mši svaté. Nezpívala jsem. Po mši jsem doma šila, Musela jsem si zašít díry na tričku, na batohu a taky lépe připevnit knoflíky na kabátě.
Po obědě jsem vyrazila ven do bláta. Směrem na Střelnici, pak nahoru do lesů a zpátky k řece.
Procházku jsem zakončila adorací v kostele.
Jinak obě cesty do Olomouce byly úspěšné. Vůbec nechápu, jak jsem zvládla tu Legislativu. Do teď tomu nevěřím.
Nezapomněla jsem na kafe a kocoura. Taky jsem po dvou dnech cvičila. Následně jsem vytáhla violu a prošla si Rybovku, plus dvě písničky a předehru na Vánoce. Snad to zahraju. Po několika letech jsem hrála doma, i když jsem nebyla sama. Zalezla jsem ale k šicímu stroji a zavřela si dveře. Budu teď muset víc cvičit, abych se to do neděle (Rybovku a dvě písničky) a do Půlnoční naučila (předehru a mezihru).
Koukla jsem na Adventní koncert České televize a u večeře na pohádku. Následně jsem už jen odpočívala.
A to bud pro tento týden asi všechno. Krásný další, již třetí adventní týden roku 2025.
Vaše Vanimaré
Žádné komentáře:
Okomentovat