Množství not v partu mě trochu děsí.
A teď k cestě do a z Olomouce.
Do Olomouce jsem jela až po třech hodinách práce. Pak jsem sedla do autobusu RegioJet. Po výjezdu z Brna jsem usnula, jak dlouho ne. Probudila jsem se až před Prostějovem. A proč? Vzpomněla jsem si, že nemám čím jíst. To byl teda budíček.
Z Olomouce jsem stihla dřívější autobus. Celou cestu jsem seděla na dvojsedačce sama. Udělala jsem si pohodlí a nechala se dopravit až do Brna. Tam jsem přesedla do osmičky. Byla jsem smířená s tím, že bus domů mi ujede. Postavila jsem se na zastávku a čekala. Najednou přijel autobus s nápisem Záložní vůz. Během chvilky se objevilo číslo a směr Ivančice. Tak jsem nastoupila. Se mnou nastoupil ještě jeden cestující. Během jízdy pan řidič zjistil, že jede zbytečně. Poprvé v životě jsem jela autobusem s nápisem Záložní vůz. Řidič měl naštěstí aspoň trochu smyslu pro humor. Takový malý komunikační šum mezi jednotlivými dopravci. No jo, zase mám zážitek. Do Tetčic byly hlášeny další zastávky, ale pak už se ze 406 stal Záložní vůz a další zastávku jsem hlásit neslyšela.
Tak takové malé zážitky.
Vaše studující Vanimaré
Žádné komentáře:
Okomentovat