Pak už jsem byla doma. Učila jsem se a četla si. Nakousla jsem poslední knížku od Martiny Heš Bistro U zlomenýho srdce. Jsem zvědavá. Jen nemám tolik času číst. Taky jsem byla zpívat a chystat se na Vánoce. Na to zpívání.
V úterý opět těžké vstávání. Do noci jsem četla. Cesta do práce v pohodě, práce taky relativně v pohodě a pak sbor. Pak jsem vyrazila za bráchou a společně jsme jeli nakupovat dárky. Nic moc jsme nepořídili. Naštěstí je ještě čas.
Odpoledne jsem se už nestihla učit. Musela jsem cvičit a měla jsem hlad. Nezapomněla jsem ani podrbat kocoura. Koukla jsem taky na první adventní koncert České televize. Hned první skladba byla úžasná. Na zvonky zahrála skupina mladých hudebníků Fantoma opery. Já měla co dělat, abych to zahrála na violu (nebo housle?). Pak už se mi učit nechtělo. Raději jsem si dala sprchu a šla si číst.
Ve středu jsem ráno nestihla svůj klasický autobus. Jela jsem pozdějším. V Brně jsem si pak uvědomila, že nemám ani doklady, ani peníze. Jízdenku a bus jsem měla. Tu mám u mobilu. Peníze jsem následně našla v sešitě, kam píšu. S dětmi jsem jela na výlet do Strážnice do skanzenu. Velmi krásné. Pro děti tam byl program. Dozvěděly se něco nového o adventu a Vánocích. Domů jsem přijela trochu později než normálně. Doma jsem si dala kafe a přečetla si legislativu.
Nezapomněla jsem si zacvičit, podrbat kocoura a dát si večeři. U toho jsem se koukala na film, pak jsem začal dělat dárky pro děti do školy. Udělala jsem jich pět. Šestá se mi skoro hotová vysmekla z ruky a rozmotala se. Tak jsem to vzdala a dál nepokračovala.
Do noci jsem četla.
Ve čtvrtek ráno práce. Cesta tam byla v pohodě. Doklady jsem měla u sebe. V práci jsem si svým způsobem odučila vlastivědu, jen práci jsem měla nachystanou. Pak oběd a nákup ve specializovaném obchodě Bez lepku. Překvapivě jsem koupila, co jsem potřebovala. Domů jsem dojela o půl hodiny později než normálně. Zatím jsem se vracela docela pozdě než je obvyklé. Doma jsem se učila, dala si kafe, ustřihla barborky, podrbala kocoura a zacvičila si. Po rychlé večeři jsem šla do šermu. Tam jsem se převlékla a sedla. Nic jsem nedělala. Jen jsem si chvíli povídala s těmi, co taky necvičili. Tak jsem se vrhla na učení. Přečetla jsem si tam Patopsychologii a Legislativu. Už abych to měla za sebou.
Po návratu domů jsem si dala sprchu a polívku. Měla jsem hlad, tak jsem jedla. Pak už jsem odpočívala. Do noci jsem četla.
V pátek ráno pršení. Musela jsem přestěhovat veškeré věci z jednoho promokavého batohu do druhého s pláštěnkou. Trochu jsem se obávala, že nestihnu autobus. Naštěstí jsem ho stihla a jel ADHĎák. Zase jsme pokecali. Takže žádná hudba, žádný spánek.
Navíc jsem zjistila, že jsem zvládla i druhý zápočet z minulého týdne. Takže už jsem splnila čtyři předměty z 21. Dobrý ne? Jen se snaž dál Vani, ať to má rychle za sebou. Bohužel to není jen o mě, ale o tom, kdy budou vypsány termíny. Zatím není nic dalšího vypsáno. Musím počkat.
V práci to proběhlo celkem v klidu. Do třídy přišel svatý Mikuláš s anděly a čerty. Někteří se báli, ale nikoho si čerti neodnesli, takže asi dobrý.
Domů jsem jela obvyklým autobusem v jednu. Konečně jsem dorazila domů v normální čas. Poprvé za tento týden.
Doma jsem si zacvičila a nachystala se na mši svatou a do orchestru. Mši svatou jsem si odzpívala a prožila. Po mši přišel svatý Mikuláš a podaroval děti, které se nebály a šly k němu. Pak jsem šla do orchestru a pěkně jsem si zahrála. Dostala jsem taky noty na poslední koncert v adventu. Teď si to musím aspoň projít a trochu naučit.
Po večeři jsem se konečně dostala k učení. Přečetla jsem si Legislativu i Patopsychologii. Zatím nevím, jak to příští týden bude. Každopádně ubytování v Olomouci jsem ještě nesehnala. Do noci jsem četla a přečetla knihu Bistro u zlomeného srdce. Docela zajímavé. Docela jsem Mon chápala. Asi bych taky utekla.
V sobotu dopoledne jsem byla na mši svaté. Nezpívala jsem. Pak jsem luštila křížovky, dělala salát na oběd a odpočívala. Po obědě jsem pokračovala v luštění a pak šla s mamkou podívat se na čertovský zámek. Čertů jsem moc nepotkala. Za to jsem viděla ovečky, pár známých lidí, koupila si punč a podívala se na výstavu obrazů o Oslavanech a betlémy v kapli. 
Po návratu domů jsme si dali kafe a já se vrhla na učení. Přečetla jsem si celou legislativu, převlíkla postel, zacvičila si, dala si sprchu, večeři, vytvořila dalších devět dárečků pro děti (už mi zbývá jen šest kousků), u toho koukala na film a pak jsem si přečetla Patopsychologii a jednu knížku k nadaným žákům. U toho jsem poslouchala hudbu. Do noci jsem četla.
V neděli dopoledne opět mše svatá. Nezpívala jsem. Ze začátku mi to ani moc nešlo. Zase ta psychika. Pak už se to srovnalo. Do oběda jsem obalila dvě kuličky a přečetla kus Legislativy. Po obědě jsem ji dočetla a následně vyrazila ven do mlhy. Krásná procházka. Skoro nikoho jsem nepotkala. Až na jednu mrtvolku. Zase. Pro změnu srna. Volala jsem městkou policii, ať kontaktují myslivce. No jo, ale v neděli oni nepracují. Nedovolala jsem se. Našla jsem si teda číslo na státní policii v Ivančicích. Taky jsem se nedovolala. No tak 158. Nic jiného mi nezbývalo. Policista u telefonu měl smysl pro humor. Tak jsem mu nahlásila srnu, prý ji mám nechat dravcům, aby měli co jíst. Říkala jsem mu, že by si mohl pochutnat i pes a botulotoxin je potvora. Četla jsem o tom článek. Kdo ví, proč srna uhynula. Tak si udělal zápis a poslal to myslivcům. Do pěti minut jsem měla telefonát z neznámého ID čísla. No jo, policie, že mě přepojí na myslivce. Vysvětlila jsem myslivci, kde přibližně jsem (uprostřed ničeho, jak to nazval policista u telefonu podle mé polohy GPS, ještěže jsem měla zapnuté polohové služby). I tak jsem na místě na myslivce počkala. Přijel do půl hodiny. Pěkně jsme si pokecali. Zná mého taťku. Vysvětlil mi spoustu nových věcí, že kuna se prokousala přes plíce do srdce. Srna měla za přední nohou na hrudníku pěknou celkem i pravidelnou díru. Vypadalo to, jako by ji někdo střelil přímo na komoru, za to jsem dostala pochvalu a nabídku, jestli nechci k myslivcům. Asi bych nedala ty honitby. To ostatní asi jo. Když si vzpomenu, jak jsem měla kdysi dávno porcovat kapra a nezvládla jsem to.
Myslivec mi poděkoval, že jsem úhyn ohlásila, že mu to pomůže se sčítáním na jaře. Opět kvůli honitbě.
Pak jsem pokračovala v procházce do kostela na adoraci a požehnání. Tu adoraci jsem moc nestihla, ale požehnání s litaniemi ano. Aspoň něco.
Cestou domů jsem si povídala s panem farářem a doma jsem si dala kafe a potom jsem se začetla do Patopsychologie. Následně jsem si zacvičila a podívala se na druhý Adventní koncert České televize. U toho jsem dodělala poslední obalované kuličky. Už jich mám dost pro všechny děti.
Opakovala jsem si Patopsychologii a Legislativu a zjistila, že je vypsaný termín. Opět dříve, než jsem čekala. Zase se budu muset uvolnit z práce... Naštěstí jen o hodinu dřív. Tak uvidíme.
Do večera jsem se učila.
Takže to bude pro tento týden asi všechno. Užívejte každého dne. Přeji krásný druhý adventní týden roku 2025. Mě čekají dva koncerty.
Vaše Vanimaré
Žádné komentáře:
Okomentovat