Dojela jsem na statek a dneska tam bylo živo. Tolik lidí jsem tam snad nikdy nepotkala. A kolik koní se chystalo na práci.
Sedlo a uzda na Orpheu mi bylo doneseno. Já se jen přezula a vzala si své věci a ve stáji vyzvedla pucajk. S A. jsme došly pro Orpheu do ohrady. Pěkně s pomocí trenérky opucovat, osedlat a nauzdit. Do sedla jsem se dostala až na jízdárně s pomocí stoličky. Jelikož jsem vyfasovala drezurku, nevěděla jsem, jak dlouhé mám mít třmeny. Posunula jsem je o dvě dírky, ale na jízdárně jsem zjistila, že je to málo. Jelikož jsou ty třmenové řemeny dost měkké, tak mi to nešlo pořádně uvolnit a vrátit zpátky. Spravila mi to trenérka. A začala jsem krokovat. Pěkně kolem celé jízdárny, diagonála a velké kruhy. Na kruhu jsem si několikrát zkusila naklusat. Naklusala mi pěkně, ale já pak dělala chyby a dlouho jsem ji v klusu neudržela. Aspoň to nebolelo jako minule. Dneska jsem dokonce nejezdila sama. Jezdila se mnou P. na Arturovi a pak se k nám přidala i další slečna s Ernestem. Ten se nechtěl nechat uvázat a plašil se.
Tak jsem si dneska užívala krokovou lekci. Aspoň jsem se soustředila na sed. Trochu.
Nakonec jsem ještě několikrát objela celou jízdárnu a dala si pár diagonál a šla jsem ze sedla. Úplně zpocená a unavená. Asi trochu ten časový posun.
Nakonec odstrojit, zkontrolovat, podstrojit a rozloučit se v ohradě. Odnést věci, podělit se s dětmi o jahody, nechat se vymrskat od B. a jet domů.
Bylo to krásné. Užívala jsem si to. Tak snad zase někdy brzy. I když to asi bude trochu složitější.
Vaše Vanimaré
Žádné komentáře:
Okomentovat