Lepší je mlčet než planě kecat, nebo potom cítit zklamání z předešlého rozhovoru.

7.4.24

1.4. - 7.4.2024

Další neděle je tady. Je to druhá neděle velikonoční neděle Božího milosrdenství. A co se dělo v oktávu Velikonočním?
V pondělí jsem do práce nemusela, stejně jako většina obyvatel republiky. Ani jsem nedostala moc na zadek. Na mši mrskal jen jeden ministrant. Dopoledne jsem vařila, ale před jedenáctou jsem odpadla. Bolela mě záda, tak jsem si lehla a do půl jedné jsem spala. Přítel rajskou omáčku dovařil a ohlídal sekanou v troubě.
Odpoledne jsem vyrazila ke koním. Cestou jsem to vzala přes domov, protože jsem tam nechala pár věcí.
Jízdu jsem si užívala, i když mi to moc nešlo. Pak mě přítel odvezl domů. Chvíli jsem si ještě četla, ale dlouho jsem to nevydržela a usnula jsem.
V úterý jsem do práce musela. Přežila jsem čtyři hodiny a jednu volnou. Po obědě na rehabku a pak domů. Původně jsem měla jít ještě na zámek ohledně jedné šermířské akce, ale nakonec se to odvolalo. Snad příští týden. Už bych to potřebovala.
Tak jsem si doma v klidu dala kafe, ukousla kus berana a odpočívala u četby časopisu Calantar. Začala jsem taky studovat, jak ušít vikingský kabát, a přemýšlela, kde sehnat větší roli obyčejného balicího papíru. Abych měla na střihy. A večer mě zase začaly pobolívat záda. Hrůza, snad se toho brzy zbavím. Skoro jsem zapomněla cvičit. Tentokrát to bylo dost zoufalý. Já už jsem z této situace lehce zoufalá.
Ve středu dopoledne opět práce. Přežila jsem pět hodin. Z toho jsem měla dvě hodiny hudebky. Dost jsem trpěla. Začíná mě pobolívat levé zápěstí.
Většinu odpoledne jsem strávila v práci na zápisu. Místo dvou hodin jsem tam byla dvě a půl a za tu dobu jsem se nestihla ani napít a o záchodě ani nemluvím. Vše bylo až doma.
U večeře jsem se dívala na Četnické humoresky. Nezapomněla jsem cvičit a chladit. A pak jsem se začetla. A nemohla jsem spát. Usnula jsem až kolem jedenácté. A ve čtyři jsem byla vzhůru. To jsem zkoušela znovu usnout. Jinak jsem přečetla celou knížku. Tenkou. Velké osobnosti světových náboženství.
Ve čtvrtek dopoledne opět práce. Přežila jsem, i když mi od rána nebylo moc dobře. Hlavně asi po psychické stránce. Hodinu volna jsem zase prochodila. Po obědě na rehabilitace. Dvacet minut se mnou cvičil stroj, pak jsem si na půl hodinky skoro zdřímla u Sedláka Jiljího z Oujezda a nakonec laser na koleno. Zaplatit a hurá do Zásilkovny, kde na mě čekaly látky. To bylo dost rychlé na to, že jsem je objednávala v úterý. Doma jsem si dala kafe a odpočívala jsem. Prošla jsem se po zahradě až nahoru a udělala hromadu fotek.
Večer jsem jela podívat se na přítele, jak hraje tenis a pak jsem jela do šermu. Myslela jsem, že stihnu i sbor, ale nějak se nezadařilo. Nestihla jsem to.
Před večeří jsem si ještě zacvičila a u večeře jsem koukala na film. A do noci si četla.
V pátek dopoledne práce. A bolely mě záda. V práci jsem to přežila a dost jsem u toho pochodovala. Chůze mi totiž ulevovala. Jakýkoli pohyb nohama byl skvělý.
Po obědě mě čekalo nábožko, zpověď, mše svatá a orchestr. Mši svatou jsem lehce protancovala. Záda. Myslela jsem, že budu muset odvolat orchestr, ale ten jsem nějakým způsobem zvládla. Cesta domů byla taky v pohodě, ale doma to bylo hrozný. Při chystání večeře jsem musela sedět, ale i tak jsem se lehce zhroutila a chvíli jsem nedokázala nic dělat. Už to s tím kolenem trvá moc dlouho. Moc dlouho jsem nebyla na takové procházce, jak jsem byla zvyklá. 
U večeře jsem se dívala na zbytek filmu.
V sobotu ráno další zhroucení. Tentokrát v kostele, kdy jsem tu bolest opravdu nevydržela. Mši svatou jsem nějak odzpívala. Doma jsem si odpočala u čtení a u spánku. Hodinku před obědem, hodinku po obědě. A jelikož bylo venku opravdu krásně, vyrazila jsem na procházku.

Fotky jsou ze soboty i z neděle. Nechce se mi to třídit. Obě procházky jsem šla bez berlí. Jupí. Jen jsem šla jako slimák pomalu.
Večer jsme doma opékali špekáčky a přespávala jsem u přítele.
V neděli dopoledne mše svatá. Zpívala jsem a celkem to i šlo. Oběd jsme si dali s našima a odpoledne jsme vyrazili na procházku. Tentokrát až na Svatou vodu. Byly to celé čtyři kilometry jen tam. Zbytek odpoledne jsem strávila s našima a pojídáním zmrzliny. Bylo opravdu velké teplo.
Pak jsem doprovodila přítele, zacvičila si, dala si večeři a sprchu a nabírala síly na další pracovní týden.
A to bude pro tento týden asi všechno. Takže užívejte krásného počasí, brzy se to má venku trochu pokazit, ale neexistuje špatné počasí, jen špatně oblečený turista.
A krásně nám kvete tulipánový záhonek.
Vaše Vanimaré

Žádné komentáře:

Okomentovat

Oblíbené