Po velmi dlouhé době. A já na to nejsem zvyklá. Ale musela jsem. Cestou jsem se pozdravila s Arturem. Loudil, ale nic nevyloudil.
Došla jsem na statek a čekala na trenérku. Orpheu jsem si vyzvedla v ohradě a dala se do pucování. Do sedla jsem se dostala až kolem čtvrté hodiny. Přítel už pro mě dojel, tak chudák musel čekat. S pomocí schůdků jsem se dostala do sedla, což bylo přítelem komentováno, že podvádím. Dovedla jsem Orpheu na jízdárnu a začaly jsme pracovat.
Pěkně krokem kolem celé jízdárny. Následně jedna diagonála, opět celá jízdárna a po další diagonále klus. Nedařilo se mi to. Jela jsem v klusu jen kousek. Nedokázala jsem ji obklusat celou. Vždy jsem dělala jednu a tu samou chybu. Předklon, stála jsem ve špičce a chytala se koleny. Dneska jsem k těm chybám přidala ještě napnuté lokty. Tak jsem dostala taková malá lehká pouta na lokty. Spravila jsem si tím postavení loktů. Chvíli jsem tak jezdila.
Začala jsem dělat další chyby. Takže jsem byla osvobozena od pout na rukách a k tomu jsem byla zbavena třmenů. Tak jsem jezdila až do konce, včetně vykrokování. Užívala jsem si. A makala. Pociťovala jsem stehna, což je dobře.
Nakonec odstrojit, podstrojit, zkontrolovat a vrátit do ohrady. Samozřejmě uklidit všechny věci na místo, rozloučit se a skoro za tmy zamířit domů.
Dneska fotka Artura s Timem a jedna ze sedla.
A taky jsem si vyfotila jednoho páva, který se kolem mě promenádoval na dva metry.
A doma jsem si uvědomila, že začala sezóna umývání bot ve vandlíku. Takhle vypadala voda po umytí.
Vaše Vanimaré
Žádné komentáře:
Okomentovat