V pondělí dopoledne práce. Přežila jsem, děti taky. Ale někdy bych je.... Mám je ráda. Bez nich by byl život asi dost nudný.
Odpoledne jsem se vypravila ke koním. Konečně, po dvou týdnech. Užívala jsem si. Domů mě svezl přítel. Pak už jsem jen odpočívala a psychicky se připravovala na úterý. Do noci jsem si četla.
V úterý od rána něco pořád padalo. S dětmi jsem šla do knihovny. Naštěstí moc nenadávaly, že by zmokly. Skoro vůbec nepršelo. Ale někteří si stěžovali, že na ně padla kapka. Asi jsou z cukru.
Odpoledne jsem byla nakupovat. Domů jsem to vzala přes hřbitov. A zmokla jsem.
Doma jsem si dala Izraelskou halvu, následně kafe a odpočívala jsem. Nic se mi nechtělo. Tak jsem si četla a poslouchala hudbu. U večeře jsem se dívala na film. Taky jsem po dlouhé době přepisovala Honbu do počítače. V sešitě jsem měla napsány asi čtyři stránky. Takže jsem se trochu nadřela. Nějak jsem pozapomněla psát na klávesnici. A taky vlastně i to, co jsem napsala na papír.
Ve středu opět dopolední práce. Ty svoje jsem měla jen tři hodiny, tak jsem to nějak přežila. Pak jsem si užila dvě hodiny hudebky. Zpívali celkem pěkně.
Většinu odpoledne jsem odpočívala. Dala jsem si kafe a četla jsem. Večer jsem šla ke zpovědi, prošla si hřbitov a zpívala na mši svaté. Při cestě zpět jsem si vyfotila východ měsíce.
U večeře jsem se dívala na film. Taky jsem si uklidila věci ke koním. A do noci jsem si četla.
Ve čtvrtek ráno lehká nevolnost. Ani jsem kvůli tomu nesnídala a nemohla si polknout hořčík. Nevadí. Nasnídala jsem se v práci ve své volné hodině. To jsem taky přepsala koňský deník do papírové podoby a zbytek volna jsem si četla. Jinak jsem to v práci přežila.
Odpoledne jsem měla jít s kolegyní na kafe, ale nakonec to odvolala. Uff. Tak jsem si šla koupit čokoládu a vyzvednout balíček z Imaga. Byla tam kniha. 
Nejen kniha. Taky ještě rotační řezač, sedlářské jehly, voskované nitě, šídlo a tričko s dlouhým rukávem a obrázkem gondorského Bílého stromu. Už mám jedno s krátkým rukávem, tak ať mám sadu.
Nezapomněla jsem si dát kafe doma. Večer jsem byla na mši svaté. Zpívala jsem. Pak jsem šla na skok do šermu pro informace. Potřebovala jsem s vedoucím vyřešit termín kurzu. Naštěstí to bylo rychlé.
U večeře jsem se dívala na film a do noci si četla. I když odpadla jsem docela brzy.
V pátek dopoledne čtyři hodiny s celou třídou. Žádné půlené hodiny. Nějakým způsobem jsem to přežila. Jednu hodinu jsem je vzala na počítače a já si mohla chystat na další dny. Ve volné hodině jsem si spokojeně četla.
Odpoledne jsem měla ještě nábožko, které jsem taky přežila, pak jsem šla na mši svatou a do orchestru. Pěkně jsem si zahrála.
U večeře jsem dokoukala film a pak jsem si četla. Kolem půl desáté jsem to zalomila.
V sobotu jsem vstávala brzy a šla jsem na mši svatou. Zpívala jsem. Po mši úklid doma a četba. Musím to trochu dohnat, tu četbu. Zanedbávám ji. Snad to přes zimu napravím.
Studánka Barbora a jeden krásný podvečerní pohled do lesa.
Úkol pro děti: vymyslet a napsat pět strašidel. Dospělý by napsal asi něco úplně jiného.
Odpoledne jsem strávila s přítelem, chvíli v Tescu, chvíli na bytě a zbytek večera ve Strašidelném lese. Dvakrát jsem se lekla. Je to se mnou hrozné. Pak jsme zaskočili na sokolovnu za kamarády. Poslední bus do Zbýšova nám ujel, tak jsme se kolem tři čtvrtě na devět zvedli a šli pěšky. Bylo to nádherné, dokonalé, kouzelné, příjemné a velice tiché. Lesem jsem šla s čelovkou, za lesem jsem ji zhasla. Byla krásná barevná noc, i když nesvítily hvězdy. Bylo poněkud zataženo. Ale i tak obloha hrála mnoha barvami. Krása. Dlouho jsem nic tak krásného nezažila. A to ticho...
V neděli jsem vstávala na mši svatou. K nám, do farnosti. Musela jsem zpívat. Do oběda jsem koukala na televizi, překvapivě, a vybalovala si věci.
Odpoledne jsem vyrazila na procházku. Krásně svítilo sluníčko, trochu foukal vítr, ale bylo moc krásně. Prošla jsem si jednu z mých oblíbených tras. Po dlouhé době.
Procházku jsem zakončila na hřbitově, kde byla krátká pobožnost za zemřelé. Doma jsem si dala kafe a odpočívala. Probrala jsem fotky z víkendu a trochu víc je promazala. A následně jsem si četla. U večeře jsem se dívala na film.
Cestou jsem dokonce i psala. Nejen jednu z procházkových myšlenek, ale taky Honbu. Úspěch.
A to bude pro tento týden asi všechno. Užívejte krásných listopadových dní.
Vaše Vanimaré
Žádné komentáře:
Okomentovat