V pondělí dopoledne práce. Překvapivě klidná a rychlá. Mám pocit, že jsem se nestihla pořádně ani otočit a šla jsem domů. Odpoledne jsem jela ke koním a den zakončila na pohotovosti. Dostala jsem límec a klidový režim.
V úterý ráno jsem předala děti paní asistentce, která s nimi šla do knihovny. Já jsem šla k lékaři. Klidový režim a pět dní s límcem.
Na třetí hodinu jsem se vrátila do práce. Přežila jsem tři hodiny. Tři hodiny utrpení. Pak ještě dozor v jídelně a porada. Z porady jsem utíkala ke kadeřnici na stříhání. Po roce. Jen jsem si musela sundat límec. Pak jsem se stavila ještě v práci. Jen jsem trochu uklidila a napsala něco na tabuli.
Odpoledne jsem si dala kafe a pak jsem to po krátké četbě zalomila. Potřebovala jsem se vyspat. Prospala jsem necelé dvě hodiny.
U večeře jsem se koukala na další díl Stargate. Pak jsem chvíli koukala na Facebook a následně mě začalo zase všechno bolet. Asi bych měla spíš ležet.
Večer jsem si chvíli četla a před devátou jsem to zabalila a spala.
Ve středu dopoledne práce. Ušetřila jsem si hodinu, kdy jsem s dětmi šla do počítačové učebny. Ony si dělaly svou práci a já svou. Vytiskla jsem si hodnocení a nalepila jim je do žákovské.
Odpoledne jsem šla s kolegyní na kafe. Poseděly jsme asi půl hodiny, déle jsem to nevydržela. Doma jsem si dala kafe a zalehla. Před pátou jsem trochu usnula. Následně jsem šla na mši svatou. Zpívala jsem, musela jsem. Úspěšně jsem ale zrušila náboženství. Asi bych nevydržela dvě hodiny sedět na nepohodlné židli. U večeře jsem koukla na počasí a na další díl Stargate. Pak už jsem zalezla do postele. Zjišťovala jsem taky škody na helmě. Praskla, takže jsem si večer objednala novou. A v devět jsem už skoro spala.
Ve čtvrtek dopoledne čtyři hodiny. Ve třetí hodině mě začínala pěkně bolet hlava. Naštěstí jsem tu čtvrtou měla volno a na chvíli jsem si odpočinula. Chvíli jsem kecala s kolegyní a pak jsem si četla. Poslední hodinu jsem měla hudebku. Myslela jsem si, že si zahraju aspoň na tenorku, ale nedala jsem to tak dlouho, jak jsem si myslela. Hudebka skončila u youtubka, což jsem moc nechtěla. Ale když nemůžu hrát, tak ať si i tak děti zazpívají, ne?
Po práci oběd v jídelně, aspoň jsem nemusela umývat nádobí, a pak jsem prchala domů. Zalehla jsem do postele a četla si. Nezapomněla jsem si dát kafe. Nábožko jsem po domluvě s vedením zrušila. Nedala bych to. Většinu času náboženství jsem proležela v posteli.
Večer jsem šla po měsíci do sboru. Jen jsem dosedla na židli, tak mě rozbolela hlava a krk. Asi si na to musím na pár dní zvyknout. Vydržela jsem to hodinu a půl. Úspěch. Jen jsou ty židle takové divné a já si nemohla pořádně opřít hlavu aspoň o zeď. Moc pohodlné to nebylo. Pohodlnější to bylo sedět v tělocvičně na lavičkách, kdy jsem se lokty opírala o kladinu.
U večeře jsem se dívala na další díl Stargate. Do noci jsem chvíli četla. Natáhla jsem si to až do půl desáté. Úspěch.
V pátek ráno jsem se definitivně rozloučila se svou starou prasklou helmou. Odvezli si ji popeláři.
V pátek dopoledne práce a vyzvednutí balíku. Dorazila mi nová helma na koně. Paráda. Teď si jen přát, aby vydržela déle než ta první.
Odpoledne jsem chvíli ležela a pak jsem šla na mši svatou. Nic jiného mi z pátečního programu nezůstalo. Do nábožka by nikdo nepřišel a do orchestru je pro mě zbytečné, abych tam šla. Nezahrála bych si. Místo toho jsem prožila křížovou cestu. Pak jsem šla domů. U večeře jsem koukala na Stargate. A do noci jsem četla.
V sobotu jsem dlouho spala. Do devíti. Je pravda, že ve tři jsem byla vzhůru a poslouchala, jak venku krásně prší a fouká vítr. Dopoledne jsem s mamkou vařila, překvapivě jsem dokázala vydržet celou dobu u palačinek a otáčet a roztírat těsto na pánvích. Chvíli jsem si i četla. Odpoledne jsem v četbě pokračovala a pak jsem asi na hodinu a půl usnula. Asi mám dost velký spánkový deficit, protože jsem i po jedenácti hodinách spánku zase usnula. Nezapomněla jsem si dát kafe a pomazlit se s kocourem. Pak jsem začala balit. Jako vždy s sebou povezu hromadu zbytečností. Do noci jsem si četla.
V neděli dopoledne se mi nechtělo z postele. Bolel mě krk, protože jsem nějak špatně ležela. A ono to jde s krčním límcem? Asi jo. Na mši svatou jsem šla. Nezpívala jsem. Kolega teolog se ptal, co se mi stalo. Po mši jsem si zašla do obchodu pro pití na zítřejší cestu.
Zbytek dopoledne jsem se dívala na Cirkus Humberto.
Odpoledne jsem chvíli brouzdala po internetu a pak jsem vyrazila na krátkou zdravotní procházku. Žádné složité cesty, ani žádné dobrodružství. Jen po normálních cestách. Trpěla jsem. Prošla jsem se kolem řeky a pak do kostela na adoraci a požehnání. Trochu jsem se obávala, že tu adoraci nevydržím, ale zvládla jsem to. Vydržela jsem to až do požehnání. Doma jsem si potom dala kafe a trochu se zkulturnila. Nadále jsem přemýšlela, co mi chybí v kufru, ale snad nic. A co mít nebudu, to nebudu potřebovat.
U večeře jsem se dívala na Stargate. Už jsem začala pomalu odkládat límec a zlehka hlavou cvičila.
A to bude pro celý týden všechno. Docela drsně začal, příjemně skončil. Cestování zdar a v neděli dám vědět, jak jsem se měla.
Užívejte krásného počasí, sluníčka, deště, sněhu. Krásný další týden roku 2023.
Vaše Vanimaré
Žádné komentáře:
Okomentovat