Tak jsem to po devíti dnech dočetla. A mám z toho rozporuplný pocit.
Fanfikce moc nečtu, spíš je to první knižně vydaná, na kterou jsem narazila a zaujala mě u Starého Brala. O něm jsem se zmiňovala několikrát. Vlastně o této fanfikci taky.
Krásné na tom bylo, že jsem se opět mohla ocitnout ve Středozemi ve třetím věku. Potkala jsem tam "staré" známé. Gandalfa, Legolase, Gimliho, Aragorna, svým způsobem i Elronda, Arwen a Galadriel. Jelikož tam není Frodo, ale Frodina a je to žena, dala se předpokládat i milostná zápletka. Posledních dvě stě stránek už bylo povídání o tom, co se dělo s hlavními hrdiny po zničení Prstenu. A vznikl tam milostný n-úhelník. Všichni chtěli Frodinu. Všichni mužští aktéři. Snad jen Gimliho a Gandalfa vynecháme.
Cesta s Prstenem byla jiná, byly tam hodně propracované myšlenkové pochody Frodiny i dalších postav. Na konci se čtenář setká i s hobity.
Některé pasáže se mi moc líbily, některé byly horší. Nejvíc mě Frodina štvala, když byla silně náladová a nepříjemná. Nepochopila jsem, proč byla naštvaná na Gandalfa nebo na Legolase.
Skončilo to nadmíru zajímavě. Některé osudy se úplně překroutily, některé ani nebyly zmíněny. Saruman je pouze předmětem rozhovoru několika postav, Frodo jako takový tam vůbec není. O Bilbovi je taky na konci jen zmínka, že měl nějaký prsten, ale nebylo řečeno, jaký. Je možné, že to ani nebyl ten Prsten. V první části je dost zmínek o událostech prvního a druhého věku Středozemě. Někdy to tam ani moc nezapadá.
No, jak píšu na začátku, mám z toho rozporuplné pocity. Další posouzení nechám na jiných.
Nejvíc mi vadila asi Éowyn, když si měla brát Boromira. To mi bylo vyloženě proti srsti. A že byla pod vlivem Prstenu.
Více v knize Sauronova nevěsta. Ten pojem je tam taky vysvětlen. Pochopitelně.
Tak pro dnešek konec. Jdu si ještě užívat prázdnin.
Vaše relaxující Vanimaré
Žádné komentáře:
Okomentovat