Lepší je mlčet než planě kecat, nebo potom cítit zklamání z předešlého rozhovoru.

24.10.22

Za mlhy a oparu se dá taky jezdit

Aby ne, když jsem jen na jízdárně.
Dneska jsem měla Artura. Nachystala jsem si věci a došla si pro něj. Kolegyně měla Ernesta. Ten měl chudák naštípnutá kopyta. Taky si chudák odřel spěnku na levé noze. Proběhla desinfekce. Hodinu ale zvládl.
S Arturem jsem bojovala. Občas jsem i vyhrála a prosadila si svou. Na jízdárně jsem si musela upravovat třmeny. Zase. Už je mám na sedmičce.
A začalo se krokovat. Kolem celé jízdárny, kolegyně měla po chvíli udělat velký kruh, abychom se oddělily. Po pravdě se Arturovi dneska moc nechtělo, ale musel. V kroku jsme se měly s kolegyní zapřít nohama a postavit se. Mě to moc nešlo. Ale pak jsem na to přišla.
V půlce lekce jsme naklusali. Než jsem chytla ten správný rytmus, tak jsem se v sedle krásně natřásala. A dělala chyby. trenérka opravovala. Lokty jsem dávala tam, kde být neměly. Zase nějaká nová chyba. Ale těmi se člověk učí. Trenérka zakročila. Já z toho měla srandu, ať mě mučí něco dělat, protože já to potřebuju. Cítit nad sebou ten bič, co mě donutí něco dělat. Víme, jak to dopadlo s hraním na varhany. Bič nade mnou nevisí, tak se nesnažím.
Každopádně mi to pomohlo.
Nakonec vykrokovat mezi ohrady. Dneska se kluci blokli dříve než obvykle, ale udělali jsme si kolečko a pokračovali dál na klasickou otočku. Zpátky už to šlo skoro samo.
Následovalo odcajkování a kontrola všeho. Artur mi zase na konci nechtěl dát nohu. Museli mi pomoct ostatní. Kolegyně měla trochu problém s Ernestovou bolavou nohou. Trochu ji cuknul. A je to síla. Naštěstí se jí nic nestalo. A budeme mít na co vzpomínat.
Odměna samozřejmě byla a návrat do ohrady taky. Tam jsme se rozloučili s těmi čtvernožci a uklidili po sobě všechny věci.
Obě jsme spokojené. Užíváme si ty chvíle a pokaždé se těšíme na pondělí.
Už aby zase bylo. Snad se Ernestovi zranění zahojí a bude to zase ten úžasný koník, jako v srpnu. Každopádně se na něj budu těšit. Dneska přidávám fotku ze včerejší procházky.
Vypadá skoro jako Ernest, ale má větší lysinu. Něco mezi Ernestem a Szamanem z Němčan. V každém případě krasavec. Proč mám slabost pro černé koně?
Vaše Vanimaré

Žádné komentáře:

Okomentovat

Oblíbené