Další neděle je tady. A přede mnou krátký pracovní týden. Jen dva dny. Ale o tom zase příště. Co se vlastně dělo předprázdninový týden?
V pondělí dopoledne práce. Překvapivě se mi i chtělo. Hlavně proto, že po práci jsem jela ke koním. Měla jsem Ernesta a užívala jsem si. Více v článku z pondělka. Večer jsem odpočívala.
V úterý dopoledne opět práce. Přežila jsem celých pět hodin. Z toho jednu u čtvrťáků na hudebce. A ani jsem se totálně neztrapnila u klavíru. Dokázala jsem zahrát Okoř, Červenou řeku a Rodné údolí s doprovodem. Sice jen položené akordy, ale podařilo se. To je to hlavní ne?
Po mučení v jídelně jsem si vyfotila všechny flétny. Teda všechny ne, protože ve třídě nemám malou příčnou a svou první zobcovou. Takže takhle to dopadlo. Už jsem to chtěla udělat dávno, ale teprve teď jsem se k tomu dostala.
Vezmu to zleva: vysoká sopraninová, sopraninová, pikola (nejmladší z mých fléten), sopránová, altová, tenorová a příčná. Pěkně seřazené podle velikosti.
Odpoledne jsem měla překvapivě volné. Nikam jsem nemusela, nic jsem dělat nemusela. Tak jsem se dívala na čínské drama Eternal love. Což je dějově předcházející seriálu Eternal love of dream. Je tam Dong Hua a Xiaobai. Jako miminko. A opět tam jde o boj dobra se zlem. A překvapivě tomu víc rozumím, nemusím si překládat tolik slovíček. Že by se Vani učila trochu anglicky? Stihla jsem kouknout na čtyři díly.
Ve středu dopoledne práce. Čtyři hodiny a jedno testování fyzické zdatnosti. Poslední. Odpoledne jsem šla s kolegyní na kafe, zajela si nakoupit na celý týden a dětem bonbony a večer jsem šla zpívat na mši svatou. Musela jsem. A nebylo mi špatně. Hurá. Po dlouhé době jsem pokecala s kolegou teologem, který mě odvezl domů. Před Četnickými humoreskami jsem koukla na jeden díl Eternal love a den jsem zakončila již zmíněnými Četnickými humoreskami.
Ve čtvrtek se mi nechtělo z postele, ale musela jsem. Dopoledne opět práce, čtyři hodiny s dětmi, jednu bez nich. A měla jsem s nimi hudebku. Zazpívali jsme si, zahráli jsme si. Pak jsem si zahrála i s kolegyní na kytaru, asi po třech týdnech. A po obědě na mě čekaly dvě hodiny náboženství. První hodina celkem dobrá, a druhá vlastně taky. Před výukou jsem si ještě vyzvedla balíček v Zásilkovně. Dorazily mi dvě krásné anglické knihy. Více v článku ze čtvrtka. Večer jsem šla po měsíci do šermu. Hurá. Byl to boj. Rozběhání a rozcvičku jsem s obtížemi zvládla. Trochu mě to odrovnalo, ale dál jsem se zapojovala. Na konci jsme si zahráli středověký nerf. Většinou jsem umřela jako první, ale občas se mi i dařilo. Večer jsem si ještě chvíli četla.
V pátek se mi nechtělo z postele. Jelikož mě včera asi chytla křeč do stehna po rozcvičce v šermu, tak mě během dne začalo stehno pěkně bolet. Schody začaly být problémové. Ale musela jsem. Šlo to pomalu.
Odpoledne jsem chvíli vydýchávala drobnou nevolnost a pak jsem šla učit náboženství, prožít si mši svatou a zahrát do orchestru. Při odchodu jsem potkala svou paní učitelku houslí. Chvíli jsme pokecaly a šly tam, kam jsme měly. Já domů, paní učitelka ještě učit. Nejspíš.
U večeře jsem koukla na dva díly Eternal love a pak si ještě četla.
V sobotu jsem vstávala na mši svatou. Ani špatně mi nebylo. Dopoledne jsem pomohla v kuchyni a vysála celý dům. Odpoledne jsem si četla. Objednala jsem si taky pár dalších knih.
Do večera jsem koukala na Eternal love. Stihla jsem šest dílů. Uvidíme, jak se to bude vyvíjet dál. Začíná to být zajímavé.
Večer jsem ještě chvíli poslouchala zvláštní videa s melodiemi kalimby a čínských houslí. Docela zajímavé. A u toho jsem psala. Ano, Vani zase psala. A vzpomněla jsem si na svou kalimbu. Dlouho jsem na ni nic nezkoušela. Asi to budu muset napravit. Už jsem si ji nachystala na zítřejší procházku.
Do noci jsem si četla.
V neděli dopoledne jsem byla na mši svaté. Zpívala jsem, musela jsem. Ale špatně mi nebylo, úspěch. Do oběda jsem udělala rajčatový salát a pak jsem si chvíli četla.
Odpoledne jsem vyrazila do mlhy. Na procházku. A vzala jsem si s sebou kalimbu. Půl cesty jsem si brnkala.
Udělala jsem jí jednu takovou výletovou fotku. Že bych příště vzala nějakou flétnu na výlet?
Nakonec se udělalo krásně slunečno a barevno. 
Fotky jsou ještě bez sluníčka. Sluníčko začalo svítit až na Holáku, kde jsem moc nefotila.
Tady je jeden krasavec. Proč mám slabost pro černé koně? Že by Vinnetou? Nebo Ari? Každopádně je nádherný, nemyslíte?
Byla jsem se taky na chvíli podívat na drakiádu. Samo to moc nelétalo. Děti musely běhat. A byla jsem po procházce do půl lýtek pěkně mokrá. Cestou na Holák jsem se pokochala krásnými koňmi. Byl tam i jeden nádherný vraník a šedák. Klidně se pásli v ohradě.Po příchodu domů jsem si dala kafe a buchtu a taky malou svačinku. Dočetla jsem knihu Náš dům a nakousla jsem Krámek se starožitnostmi. Koukla jsem taky na další díly Eternal love.
A to bude pro tento týden asi všechno Takže krásný další říjnový týden roku 2022. Mě čekají tentokrát prázdniny. Aspoň se konečně vyspím. Snad.
Vaše Vanimaré
Žádné komentáře:
Okomentovat