Trochu se vrátím ještě k neděli. V buse mi bylo pěkně špatně, poslouchala jsem písničky a snažila se nemyslet na to, jak zle mi je. Cestu jsem přežila. A viděla jsem krásnou duhu. Takovou tu z mraku přímo dolů. Byla nádherná, ale bylo mi tak špatně, že jsem ji nevyfotila. A divadlo jsem si užila. Zasmála jsem se, uvolnila se, pobavila se. Co víc si přát.
V pondělí dopoledne práce. Jak jinak. Odpoledne jsem se těšila ke koním. Jak to dopadlo si můžete přečíst v článku z pondělka. Pěkně mě prohnal Artur. Večer jsem už jen četla.
Během dne několikrát pěkně pršelo. V jednu chvíli padaly i malé kroupy. Ještěže nemám auto. I když by se mu nic nestalo.
V úterý ráno opět trocha nevolnosti, ale zvládla jsem to. Zvládla jsem odučit pět hodin. Užila jsem si hudebku a pak zkoušení dětí z prvouky. Docela je to bavilo. Jen já byla po chvíli trochu zoufalejší, protože mi došly otázky. Oběd jsem si musela uvařit. Vařila jsem si kašičku. Po obědě jsem zašla do obchodu.
Odpoledne jsem si po víc jak roce zastřílela ze svého luku. Konečně jsem se k tomu dostala. Dala jsem si deset sérií po deseti a výsledek je 64 šípů skončilo v krabici nebo ji lízlo. Viditelně a slyšitelně. Fotku žádnou letos nemám. Škoda.
Mezitím jsem ještě nakrmila kocoura, zvládla jsem si i zašermovat, ale to mi moc nešlo. Na to už jsem byla nějak moc unavená. Zapomněla jsem úspěšně na kafe. Pak jsem dopsala koňský deník v papírové podobě, ten první uložila do knihovny, uvařila si na středu brambory a bráchovi nudle k večeři. A teprve potom jsem si sedla a odpočívala. Byla jsem nějaká moc aktivní. U vaření pěkně pršelo a opět padaly malé kroupy. Deštík to byl krásný. Byla i duha. Opět. Tentokrát jsem ji vyfotila.
Pak jsem chvíli malovala kamínky. Po dlouhé době jsem měla chuť.
Večer jsem dočetla sérii Znovu. Už jsem se bála, že ta poslední dvojice spolu nebude. V posteli spolu s končili, ale pak se rozhádali a ani jeden se přes to nedokázal přenést. Nakonec jsem se Happyendu dočkala. Vydala jsem překvapivě dva články. Jeden o střelbě, druhý o četbě.
A do noci jsem už jen četla. Paráda.
Ve středu opět práce. Zkrácená o hodinu volna. Pak jsem si užila hudebku u čtvrťáků. Jen jsem nestihla všechno, co jsem chtěla. Nevadí. Příště.
Odpoledne jsem šla na chvíli střílet. Měla jsem čas i samotu. Znovu jsem si dala deset sérií. Tentokrát se mi dařilo i lépe. Nebylo méně než pět v krabici a měla jsem i dvě devítky. Bylo to o několik jednotek procent více. Přesně 68%. To je dost ne?
Tentokrát byla i nějaká ta fotka. Takhle jsem krabici prostřílela.
Později jsem šla s kolegyní na čaj a zákusek. Potom jsem si dala svačinku, zalakovala kamínky, naimpregnovala si boty a předala učení kolegovi teologovi. Večer jsem šla na mši svatou. Zpívala jsem, musela jsem. Pak jsem doprovodila kolegu teologa na autobus a stihla počasí. Po osmé večerní jsem se dívala na Četnické humoresky.
Do noci jsem si četla a příjezd zbytku rodiny jsem úspěšně zaspala.
Ve čtvrtek ráno a dopoledne práce. Jen čtyři hodiny. Jednu jsem měla volnou. Po výuce jsem si s kolegyní zahrála. Po obědě jsem vyrazila na nákup do Tesca. Nezapomněla jsem na kafe. A bylo i málo vzrušení. Po zahradě se nám promenádoval cizí pes. Volali jsem strážníky, ale než přijeli, tak byl pes pryč. Snad se už neobjeví.
Večer jsem šla do šermu. Byla akrobačka. Pohnula jsem si zase s kotníkem, takže snad budu moct chodit. Ale domů jsem došla.
V pátek dopoledne práce. Hned první hodinu jsem si chystala zápisy pro děti. Pak jsem přežila čtyři hodiny.
Odpoledne jsem odpočívala, šla na mši svatou, zpívala jsem, chtěla jsem a po nákupu jsem pokračovala domů. Šla jsem taky volit, i když co zmůže jeden hlas, že?
Večer jsem koukla na další, desátý díl Eternal love of dream. Do noci jsem si četla.
V sobotu ráno budíček na mši svatou. A bylo mi nějak divně. Zase křeče v břiše. Asi si budu muset zvyknout, jinak nevím. Dopoledne jsem se motala v kuchyni a odpoledne jsem si četla a usnula. Nezapomněla jsem na kafe a k tomu ledňáka.
Do večera jsem četla. Pak jsem si dala dlouhou horkou sprchu a u večeře jsem koukla na jedenáctý díl Eternal love of dream. Večer jsem neodolala a koukala se na první díl Pán prstenů: Prsteny moci. Nevím, co si o tom mám myslet. Hned na začátku mě překvapila mapa Středozemě. Čekala bych, že tam bude spíš Beleriand a Západní země, ale ukázali tam mapu ze třetího věku.
Do noci jsem si četla.
V neděli ráno jsem byla na mši svaté. Zpívala jsem, musela jsem. A bylo mi v jednu chvíli zase blbě. Asi už si zvykám. Dopoledne jsem si četla a odpoledne jsem vyrazila na procházku na Holák. Zjistila jsem, že se tam vrátil kříž. Nádhera, paráda, krása. Procházku jsem zakončila pozdním příchodem na adoraci.
Doma jsem si potom dala kafe, s mamkou upekla ještě jednu buchtu, protože tu sobotní jsem během pečení té druhé dojedla. Pak jsem sedla ke čtečce a četla. Dočetla jsem knihu Truly a vrhla jsem se na Krále zbojníků.
A to bude pro tento týden asi všechno. Následující pracovní týden bude trochu zkrácen, tak si ho řádně užijte, pokud bude volno, tak si odpočiňte a v týdnu se zase ozvu. Minimálně s Koňským deníkem.
Krásné dny.
Vaše Vanimaré
Žádné komentáře:
Okomentovat