Tak neděle je tady zase. Je skoro za námi a před námi je další pracovní týden. A co se dělo?
V pondělí zase test a práce. Test byl naštěstí negativní. Práce rychlá a překvapivě klidná. Odpoledne jsem si vyrazila ke koním. Jela jsem opět autobusem a ještě k tomu dřívějším. Dostala jsem lekci a jezdila jsem bez třmenů. Více v pondělním článku. Stejně tak fotka kobylky, na které jsem jezdila. Konečně jsem ji vyfotila.
Domů mě odvezl brácha. Zbytek odpoledne jsem odpočívala a svačila. Nezapomněla jsem napsat článek o koních. při psaní to vypadalo asi takto:
A taky četla. Prvně Výklad nejdražší Oběti mše svaté a pak Zimu elfů. Večer jsem měla taky dlouhý a příjemný telefonát s kolegyňkou, která se mnou bude jezdit ke koním. Musela jsem ji povykládat, co jsem dělala.
Do večera jsem četla. A usínala jsem u toho.
V úterý dopoledne práce. Přežila jsem čtyři hodiny a pak dozor v jídelně. Hlad jsem měla parádní. Ve třídě jsem potom snědla skoro celý balíček sušenek. Doma jsem si dala oběd a bylo mi chvíli pěkně šoufl. Asi jsem to s něčím přehnala. Každopádně jsem chtěla jít na pohřeb, ale nedošla jsem tam. Ležela jsem skoro do půl třetí v posteli a vydýchávala nevolnost. Pak jsem si vytiskla svůj krátký jednodenní výtvor, abych si ho mohla přepsat do sešitu.
Kafe jsem si dala. A potom jsem si dala i něco dobrého na zub. Zbytek odpoledne jsem si četla. Chvíli Zimu elfů a vzala jsem do ruky i Výklad.
U večeře jsem se dívala na film. Večer jsem zakončila filmem v televizi.
Ve středu dopoledne opět práce. Krásné rychle ubíhající čtyři hodiny. Předtím, než přišly děti, tak jsem přepisovala jednu povídku do sešitu. Co jsem ještě nestihla udělat byl zápis do koňského deníku. Toho papírového. Začala jsem před obědem, ale nenapsala jsem ani stránku.
Po obědě jsem šla s kolegyní na rychlé kafe. Taky jsem si vyzvedla dva balíčky. Jeden v Zásilkovně a druhý na poště. Nečekala jsem, že to budou takové velké krabice. Cestou jsem je zmenšila. Člověk si objedná pár věcí a je to krabice jako kráva.
Každopádně tam bylo pár knih, jedna o koních, další byly spíše pro děti ve škole, taky jsem nezapomněla na vymalovánky. Dále jsem tam měla pouzdro (dali mi příšerně růžové, asi je přebarvím, při nejbližší příležitosti), krásné pastelové akrylové barvy a raznice. Chlubila jsem se ve středu večer.
Večer jsem se dívala na televizi a pak jsem si chvíli četla.
Ve čtvrtek dopoledne práce. Rychlá a klidná. Poslední hodinu jsem vyrazila ven. Prošla jsem se s dětmi kolem řeky a zakončila procházku v parku. Tam si chvíli pohrály šli jsme zpátky do školy na oběd.
Ve třídě jsem si ještě nachystala na pátek a konečně dopsala Koňský deník.
Domů jsem šla ověšená jako vánoční stromeček. Taška s oblečením, batoh a brašna s noťasem.
Odpoledne jsem odučila jedno nábožko. Konečně po třech týdnech přišlo víc lidí.
Večer jsem prostřídala hromadu činností. První byla keramika se šermem. Jen jsem stihla načernit a naglazovat misky (jedna mi praskla) a šla jsem do sboru. Ve sboru jsem byla asi čtyřicet minut a šla jsem domů na webinář o hlasové výchově v mladším školním věku. Ten byl po keramice asi nejlepší.
No, večer jsem byla totálně mrtvá.
V pátek dopoledne práce. V poslední hodině jsem si s dětmi vyzkoušela něco, co jsem poznala na webináři. Celkem nám to i šlo.
Odpoledne klasický páteční maraton. Náboženství, mše svatá (duchovní i tělesný odpočinek), orchestr. Krásně jsem si zahrála. To jsem potřebovala. Víc jak dva týdny jsem nehrála a bylo to poznat.
Večer jsem ještě objednala sypané čaje a dřevěné puzzle Drak. Až to všechno přijde, tak se určitě pochlubím.
Do půl desáté jsem dopsala povídku z fotek. Konečně. Teď si do sešitu ještě nalepit ty fotky. Když už jsem se s nimi tiskla. Lepila jsem do desíti. Pak už jsem zalezla do postele a skoro do půl dvanácté jsem si četla.
V sobotu mě po ránu probudilo sluníčko. Krásně svítilo. Škoda, že to nevydrželo do odpoledne.
Dopoledne jsem uklízela a vařila. Odpoledne jsem chtěla jít koupit nějaké kytky na stůl, ale přišla jsem o pár minut pozdě. Už měli zavřeno. Tak jindy no.
Odpoledne jsem tedy místo nákupu vyrazila do přírody. Prošla jsem se krásnou cestou. Jen škoda, že jsem neustále potkávala nějaké lidi. Nemělo to tu krásnou atmosféru.
Doma jsem si dala malou svačinku a kafe. Navštívila jsem i kocoura. Tentokrát dokonce dvakrát. Na zahradě jsem hledala sněženky, našla jsem je, ale ještě nerozkvetly. 
Pak jsem šla fotil talovín a tam jsem navštívila kocoura. Udělal ze sebe model. Dal se vyfotit.
Na poprvé utíkal. Pak už se nebál.
Po procházce jsem četla. Výklad nejdražší oběti a chvíli Zimu elfů.
U večeře jsem se dívala na film a do noci jsem četla.
V neděli jsem vstávala do krásného slunečného a mrazivého dne. Nakrmila jsem kocoura a šla na mši svatou. Nezpívala jsem, nehrála jsem.
Do oběda jsem četla Výklad. Odpoledne jsem se asi na hodinku vydala do přírody a pak na Růženec do kostela. Následně jsem si dala kafe a malou svačinku.
Na procházce jsem viděla krásné hejno volavek (aspoň myslím, že to byl volavky), vyplašila jsem sojku (nestihla jsem ji vyfotit) a taky pár fotek na samospoušť. Krásně svítilo sluníčko.
Tady jedna detailněji.
Jedna trochu nepovedená a špatně zaostřená. Má své kouzlo.
Dvě abstrakce. Modrá světlá je svítící.
Dva přechody barev, Žlutozelená a různé odstíny modré. Na fotce to není moc vidět, ale byly tam tři odstíny modré a trocha bílé.
Později vznikly ještě dva kamínky valentýnské. Dva jsem v neděli lakovala a tři malovala. Později jsem je i zalakovala. Takže Valentýnská edice.
Dva první. Myslím, že ještě bez laku.
Dnešní výtvor.
Druhý dnešní výtvor. Zkoušela jsem znovu pastelové fixy.
A to bude pro dnešek asi všechno. Dneska jsem přidávala nějak moc fotek, ne? Ale to nevadí. Snad se zítra ozvu z jezdecké hodiny a pochlubím se, co jsem dělala s koněm. Kromě čištění, sedlání a uzdění. Předpokládám, že si i zajezdím a něco nového se naučím.
Jo a večer jsem koukala na film a chvíli ještě malovala kamínky. Hokusy pokusy.
Krásný další týden roku 2022, jaro se blíží, zítra svátek zamilovaných a na sociálních sítím koluje staré dobré, že na Valentýna nemusíš být zamilovaný (á). Na Dušičky taky není povinné být mrtvý. Navíc láska by se měla projevovat každý den.
Vaše Vanimaré
Žádné komentáře:
Okomentovat