Sotva nový týden začal, tak už končí. Další neděle je tady. A co se dělo první listopadový týden?
V pondělí práce. A testování. Naštěstí jsem neměla pozitivní výsledek testu. A taky jsem měla docela málo dětí. Jen šest. Pět hodin strašně rychle uteklo.
Odpoledne jsem se nachystala na další den a hurá domů na kafe. Potom jsem navštívila kocoura a posbírala jahody. Zbytek většiny odpoledne jsem četla. Jak jinak taky, že?
Večer jsem byla na mši svaté. A bylo riziko, že nebudu zpívat. Nějak mi bylo zase smutno. Vše jsem ale odzpívala. Krize zase byla při závěrečné písni Matičko Kristova.... Dušičky no...To už slzy nešly zadržet. Po mši ještě byla zkouška na úterý. A zima byla.
Do večera jsem četla a přečetla knihu Evangelizace s odvahou a citem.
V úterý dopoledne práce. Se šesti dětmi. Odpoledne jsem si chvíli sama zahrála na flétny, dala si kafe, zkontrolovala kocoura a nachystala se do náboženství. A zbytek odpoledne jsem si četla knihu Bůh milosrdný, nebo trestající?. O půl paté jsem měla přečteno. Taky byla krátká. Necelých šedesát stran. Další knihou na čtení se stala Morálka do kapsy od Christopha Schönborna.
Katecheze do kapsy se velmi dobře čtou. A taky rychle.
Večer jsem byla na mši svaté. Zpívala jsem, nehrála jsem. Doma jsem si dala pořádnou horkou sprchu, protože venku byla zima. Pak jsem se začetla do morálky. Myslím, že jsem říkala, že už ji nechci vidět. Tak nic.
Ve středu dopoledne opět práce. Krátká, rychlá a klidná. Stále ve stejném složení třídy. Odpoledne jsem šla s kolegyní na kafe a zákusek. Navečer jsem měla doučování, tentokrát matika a pak svátost smíření a Eucharistii. Zpívala jsem. A překvapivě neplakala. A to se zpívala písnička Matičko Kristova.
Při večeři jsem se konečně podívala na internet. A do noci jsem četla.
Ve čtvrtek dopoledne práce. Trochu náročnější, ale dalo se to zvládnout. Odpoledne jsem si doma dala kafe a frgál. Potom na mě čekalo pár puberťáků. Někteří se vyznamenali.
Doma jsem byla jen chvilku. Dala jsem si večeři a šla do šermu. Byl bojovej. Moc mi to nešlo, ale pak jsem dokázala aspoň pár zásahů dát. Dostávala jsem klasicky do hlavy a pravého ramene. Kam jinam, že? Ještěže mám helmu. Je ze mě zásahová jednotka.
Večer jsem si chvíli četla a o půl desáté jsem to zalomila.
V pátek dopoledne poslední práce v týdnu. Přežila jsem s pohádkou. Odpoledne jsem si dala rychlý kafe a šla učit. Nábožko. Tentokrát ty menší. Potom rychle na mši svatou, po mši adorace a požehnání a na závěr zkouška orchestru. Ten jsem si ve viole užívala sama. Kolegové nepřišli. Překvapivě mi to i šlo. Vzpomínala jsem i na to, jak jsem před šesti lety vyrazila do Izraele. Krásná cesta, krásná pouť. Užívala jsem si to.
V sobotu jsem hned po ránu nakrmila a šla předat housle, aby se dostaly k houslaři. Už to potřebují. Zbytek dopoledne byl úklid. Odpoledne jsem si chvíli odpočnula a vrhla se na zahradu. Vykopala jsem plevel z jednoho záhonu. Po kafi jsem dovysávala dům a koukla na Hobita.
Po koupeli jsem se vrhla na čtení. Tentokrát jsem pročetla zajímavosti z natáčení filmů Hobit a Pán prstenů.
V neděli dopoledne jsem byla na mši. Zpívala jsem, hrála jsem. Potom návštěva hřbitova se zapálením svíček a krmení kocoura doma. Zbytek dopoledne jsem četla Katolické speciality od Daniela Víchy.
Po obědě jsem vyrazila kolem řeky. Je tam trochu promenáda. Zvládla jsem i trochu brodit. Nechtělo se mi šplhat na cestu a potom zase dolů. Tak jsem to riskla a přešla stokou.
Z procházky jsem zamířila na hřbitov, kde byla krátká pobožnost za zemřelé. Po kropení hrobu jsem šla na kafe a piškoty. Koukla jsem konečně na druhý díl Hobita.
A svým způsobem to bude pro tento týden asi všechno. Přepokládám, že do noci si budu číst a psychicky se připravovat na další pracovní týden. A zase mě čeká testování....
Takže krásný další týden roku 2021.
Vaše Vanimaré
Žádné komentáře:
Okomentovat