Tak, další neděle roku 2021. Už se nám ten rok chýlí pomalu ke konci. A co se dělo další zářijový týden?
V pondělí práce. Trochu chaotická protože jedna kolegyně nedošla. Muselo se suplovat. Kromě toho má můj katalog, který tento týden potřebuji.
No pondělí naštěstí rychle uteklo.
Odpoledne jsem si šla koupit zázvor a vytvořil dryák na rýmu. Snad to pomůže. Je tam jen med, nastrouhaný zázvor a citron. V čaji se to dá i vypít.
Nezapomněla jsem na kafe a k tomu jsem si dala buchtu. Zbytek odpoledne jsem se věnovala knize Měsíční oheň. Chvíli jsem četla a konečně jsem se dostala i dál. Některým věcem v gamebooku moc nerozumím, ale improvizuju. Třeba se doberu konce. Později jsem s bráchou řešila diskové pole.
Do noci jsem četla Emmu.
V úterý dopoledne práce. Překvapivě byla klidná a rychlá. Užila jsem si i tělocvik. Pěkně jsem je všechny prohnala. Po vyučování jsem si s kolegyní zahrála. Zbytek odpoledne jsem začala číst Tolkienův atlas. V úterý totiž konečně dorazil. Nezapomněla jsem si dát kafe a k tomu jsem měla malý ale chutný zákusek. Mňam. A pokračovala jsem ve čtení.
Večer jsem koukla na už devátý díl polského Zaklínače. Už se konečně setkal s Ciri.
Do večera jsem četla. Prvně Tolkienův atlas a potom Emmu.
Ve středu dopoledne práce. Dost náročná hlavně proto, že jsem měla ucpaný nos.
Odpoledne jsem si dala doma kafe se štrůdlem a pak jsem hlavně četla. Dočetla jsem Tolkienův atlas a začala jsem Tolkienovy temné síly. To budu mít taky brzy přečtené. Obě knihy jsou hodně ilustrované.
Večer jsem byla na mši svaté. Nezpívala jsem, asi bych to neudýchala. Za to jsem si pokecala s jedním kamarádem do práci. Mé i jeho. Oba jsme studovali teologii, já magistra, on bakaláře.
Doma jsem se po večeři koukla na konec Hobita Bitvu pěti armád, prohlédla si Avon a koukla na desátý díl Zaklínače.
Ve čtvrtek dopoledne opět práce. Rychlá a klidná. Překvapivě. Užila jsem si tělocvik i hudebku u páťáků. Odpoledne jsem si s kolegyní chvíli pokecala a hlavně jsem si zahrála. Hurá. Doma jsem si potom dala kafe a zkontrolovala kocoura. Musela jsem i ráno krmit. Večer jsem šla do šermu. Řešily s kostýmy. Já většinu mám a kalhoty snad budu brzy šít. Jsem zvědavá. Jen nevím, jestli mám jít do pruhované látky nebo jen do vazby tzv. rybí kost, nebo do melanže. K tomu bych ráda zkusila i klasickou kapuci, ale tu bych chtěla dvoubarevnou. S barevným klínem vpředu. To možná nakombinuji červenou a modrou. Později večer jsem vynesla ortel a rovnou si objednala dvě vlněné látky a dvě lněné. Lněné mám na tuniky. A rovnou dvě... Tu úplně první asi zahodím.
Taky bych mohla došít tu prošívanici. Třeba se poštěstí přes zimu.
V šermu se nešermovalo, ale stříhalo. Dělaly se střihy na tuniky, kalhoty, kapuce. Prostě na vše, co potřebuje vikingský bojovník.
V pátek jsem se radovala, že je pátek, ovšem čekalo mě pět hodin. Zvládla jsem je. Celkově jsem byla méně unavená, než minulý týden. Odpoledne jsem si dala kafe a šla na mši svatou. Po mši jsem si šla zahrát na violu do orchestru. Užila jsem si a náležitě se unavila.
Večer jsem si objednala pruhovanou látku na vikingské kalhoty. Nebudu je nejspíš šít sama, ale nechám si je ušít. Bude to pro mě lepší.
Večer jsem konečně po třech dnech dočetla knihu Tolkienovy temné síly. Znovu jsem se potom vrátila ke knize Měsíční oheň. Chvíli mi trvalo než jsem pochopila souboje. A hned ten první jsem vyhrála. Do noci po zhasnutí lampy jsem četla Emmu.
V sobotu ráno jsem byla nakupovat. Do oběda jsem stihla ještě trochu uklidit a připravit misku na hřbitov. Po obědě jsem si chvíli četla, pak jsem posbírala ořechy a odnesla misku. Dvakrát jsem kontrolovala kocoura a dala si kafe.
Odpoledne po kafi jsem konečně dočetla Emmu. Stihla jsem pak přečíst nějaký Deník, který by dost zvláštní. Byly to deníky postav z Pána prstenů. A Tolkien to určitě nenapsal. Nebyl to jeho styl. Pak jsem přečetla pohádku Spravedlivý Bohumil. Údajně to inspirovalo Sapkowskeho k napsání jedné povídky o Geraltovi. Trochu mi to připomínalo povídku o tom, jak Geralt navštívil Wizimu a pomohl králi Foltestovi od strigy.
Potom jsem ve čtečce našla další román od Jane Austenové a začala ho číst. Jsem zvědavá, jak dlouho mi to bude trvat, než to přečtu.
Skoro do desíti jsem seděla nad Měsíčním ohněm. Nějak jsem se dlouho motala v kruhu. Pak jsem se už konečně posunula dál a vrátila se do výchozího bodu. Teď uvidím, co bude dál.
V neděli dopoledne jsem byla na mši svaté. Zpívala jsem pouze v lidu. Překvapivě se mi to i líbilo. Odpoledne jsem vyrazila na procházku. Vyrazila jsem za jednou fotkou a nakonec jich bylo několik. Ale tu hlavní mám taky. Cestu jsem si ozvláštnila broděním potoka. Původně jsem chtěla brodit jen jednou, ale musela jsem dvakrát. Nevadí. Aspoň jsem opláchla to smradlavé jablko s trnkama a damaškama z podrážky. Smrděla jsem půl cesty. Pak jsem si buď zvykla, nebo jsem to dostatečně umyla.
Přidávám fotku - Vani v potoce. Moc vody v něm nebylo, ale stálo to za to.
Cestou jsem něco málo vyfotila. Často to byla příroda, ale občas se objevuje i selfie.
Doma jsem si dala kafe. Potřebovala jsem je. A pak jsem se začetla do Kněžny Ludmily. Kdysi dávno nedávno jsem si tu knihu koupila, tak bych ji taky mohla přečíst, že? Začala jsem chvíli po obědě před procházkou a docela mě to zaujalo. Uvidíme, jak to bude pokračovat.
Po prvním chodu večeře ve formě polívky jsem se dívala na jedenáctý díl polského Zaklínače.
No, teď se jdu psychicky připravovat na jeden pracovní den, protože hned potom bude státní svátek. A zase si zazpívám svatováclavský chorál. Krásné.
Takžže krásný zářijovo-říjnový týden roku 2021.
Vaše Vanimaré
Žádné komentáře:
Okomentovat