Tak, další neděle je tady a s ní zpětný pohled na uplynulý týden. Co se dělo? Asi nic moc.
V pondělí práce. Dlouhá, ale o to rychlejší. Nestačila jsem se pořádně ani nadechnout a už jsem šla domů. Po vyučování jsem si chvíli zahrála na altovou flétnu. Doma jsem si dala kafe a zbytky zákusků z víkendu, zkontrolovala kocoura a četla knížku, kterou jsem dostala k svátku. Jmenuje se pominuté chvály od Štěpána Smolena. Jsou to takové krátké krásné příběhy plné ponaučení. Hned v pondělí mě jeden oslovil. Jmenoval se Chvála hříšníků. Trochu mi příběh připomněl sebe. Dál to nebudu rozebírat. Dalším zajímavým příběhem byla Chvála nesdílení. Možná hlavně z toho bychom si někteří měli vzít ponaučení.
Večer po večeři jsem se koukla na další díl polského seriálu Zaklínač. Je z roku 2002. Dokoukala jsem totiž druhý díl.
Do noci jsem četla. Prvně Pominuté chvály, potom Emmu.
V úterý ráno opět práce. Jen čtyři hodiny a z toho jeden tělocvik. Po vyučování jsem si s kolegyní zahrála a pak jsem jela do Ivančic. Potřebuju kalhoty, ale nenašla jsem vhodné. Koupila jsem si jen černé rifle. Cestou z autobusu jsem se stavila na zmrzlině. Doma jsem si dala kafe a něco malého k tomu. Zkontrolovala jsem kocoura a vyřídila jednu dovolenou.
U večeře jsem se začala dívat na pohádku Princezna zakletá v čase. Takový popis, co jsem potřebovala ventilovat, najdete na blogu. Název je stejný jako název pohádky. Pohádka se mi celkově líbila, ale nejsem žádný recenzent a mnohdy jsem nenáročný divák.
Do noci jsem četla, prvně Chvály, potom Emmu.
Ve středu ráno a dopoledne práce. Jen čtyři hodiny z toho jedna se opakovala. Za odměnu jsem dostala vosí žihadlo do paty. A to jsem ani nechodila bosky v trávě. Bylo to na chodbě a měla jsem papuče a ponožky. No jo, asi se vose moje teplárenské ponožky zalíbily tak, že si musela bodnout.
Odpoledne se mi konečně poštěstilo, že jsem byla doma sama. Zastřílela jsem si z luku (konečně - vyšel k tomu článek), zahrála jsem si na všechny (!!!) flétny a violu. Uvařila jsem si kafe do misky, napsala další záložku do Záložkodeníku. Do kafe se mi následně (vůbec netuším jak) dostal kaligrafický inkoust, takže kafe se lilo do kanálu. Musela jsem si uvařit nové. U toho druhého jsem otestovala pastelky z Alzy. Sedmdesát dva barev. Jedna teda zlomená, tak tu jsem nepoužila.
Kreslit neumím a s vybarvováním je to stejné. Ale barvy pastelek, aspoň na fotce jsou nádherné.
Potom jsem si stihla i zašermovat a zkontrolovat kocoura. Z toho střílení jsem si odnesla puchýř na ukazováku. Když jsem si pak zavazovala boty na šerm, jakoby mi chyběl jeden prst.
Další část odpoledne jsem poslouchala písničky.
Večer jsem byla na mši svaté. Zpívala jsem a tentokrát nejen žalm, ale i sekvenci. A aby toho nebylo málo, tak celou. Všech deset slok.
Po mši jsem si dala sprchu a koukla na třetí díl Zaklínače. Potkal Renfri a dryádu Morén.
Ve čtvrtek dopoledne práce. Jednu hodinu jsem si ušetřila v zámku. Bylo pasování na čtenáře. Pak už jen tři hodiny učit. Po výuce jsem si pěkně zahrála. Jedna písnička mi ale dělá trochu těžkou hlavu, protože nejsem schopná určit, co mi tam vadí v harmonii. Nesedí mi tam jeden akord. Zkoušely jsme s kolegyní různé verze, ale nic. Na nic jsme nepřišly.
Potom jsem šla s druhou kolegyní na kafe a následně jsem šla do Zásilkovny pro zásilku z knihkupectví. Překvapivě tam nebyla žádná knížka, ale jen pomůcky do školy. Dlouhou dobu jsem taky strávila v obchodě.
Doma jsem potom zkontrolovala kocoura a chystala se do šermu.
V šermu se bojovalo. Po půl hodině jsem měla dost. Odešla jsem do sboru. Zpívala jsem tak usilovně, že se mi zamotala hlava. Doma jsem se podívala na čtvrtý díl polského Zaklínače.
V pátek dopoledne práce. A dost náročná. Každou chvíli po mně někdo něco chtěl. Kolegyně, zástupce, děti, rodiče... Na oběd jsem šla o hodinu později než obvykle, protože jsem dělala výzdobu oken. Ale... mám to za sebou a nemusím na to myslet.
Odpoledne jsem si na chvíli sedla. jen na hodinu ke kafi. Pak jsem utíkala na růženec, mši svatou a do orchestru. Tam jsem si pěně zahrála. Domů jsem se vrátila v šest. Koukla jsem na pátý díl Zaklínače z roku 2002. Večer jsem dočetla Pominuté chvály.
V sobotu jsem dlouho nespala. V devět jsem měla úklid kostela. Trval přes dvě hodiny. Nejvíc jsem asi bojovala s kytkami. Moc se toho vykouzlit nedalo.
U snídaně jsem na zahradě spatřila černého ptáka. Celkem i velkého. Pak jsem zahlédla i hlavu, měla červenou čepičku, takže ortel zněl, že je to datel. Než jsem stihla na foťák vůbec pomyslet, byl pryč. Škoda.
Odpoledne po obědě jsem zalehla s Emmou a usnula jsem. Spala jsem až do kafe. Po kafi jsem ostříhala odkvetlé růže a posbírala jahody. Znovu jsem se začetla do Emmy.
Večer jsem zjistila, že mi blbne na počítači zvuk. Naštěstí to restart zachránil a já se mohla podívat na šestý díl Zaklínače. A došla jsem k překvapivému zjištění. Seriál se natáčel na Malborku. A já tam byla. Navštívila jsem další místo, kde se natáčel nějaký pěkný seriál. První moje natáčecí místo byly asi Plitvice.
Do noci jsem četla Emmu. Už ji čtu dlouho. Možná i víc jak měsíc.
V neděli dopoledne jsem zpívala na mši svaté. A bylo krásné kázání o sv. Ludmile. Potom jsem nakrmila kocoura a koukala na videa na Facebooku.
Odpoledne jsem po krátkém odpočinku vyrazila na výlet do přírody. Prošla jsem se na Starou horu, Kovářík a na Vyhlídku. Stihla jsem hlavou pobrat pět pavučin. Cestou domů jsem se stavila v obchodě a na hřbitově. Cesta ze hřbitova se mi pěkně pronesla. Odnášela jsem totiž misku, kterou jsem tam v létě dala. Doma jsem si potom dala kafe.
Po kafi jsem přetáhla fotky do počítače a jednu vložila do diplomky. V tom jsem dostala pozvánku na další procházku. No to jsem nemohla odmítnout. Autem jsem byla odvezena k bazénu a pak jsem šla pěšky, tentokrát ve společnosti, k řece a pak zpátky. Velmi příjemně strávený čas. Za neděli jsem ušla přes 16 000 kroků, to se mi dlouho nepodařilo.
A teď už je večer. Konečně jsem si opravila náramek (po víc jak dvou týdnech) a psychicky se připravovala na celý pracovní týden.
A to bude pro dnešek asi všechno. Takže už mi jen zbývá popřát krásný další zářijový týden roku 2021.
Vaše dokonale projitá Vanimaré
Žádné komentáře:
Okomentovat