Byla jsem se poslední den, cestou domů, podívat do národního hřebčína ve Slatiňanech. A užívala si. Škoda jen, že se koníci, klisničky a hříbátka nedostali blíž, aby si je Vani mohla pohladit.
Pohladila jsem si jen tohoto krasavce dole.A fantazie pracovala naplno a nejen tam. Už v Babiččině údolí jsem se nechávala unášet představami. Byla tam nádherná louka. K tomu koně, rozevláté vlasy a meč u pasu...
Vaše spokojeně unavená Vanimaré
Žádné komentáře:
Okomentovat