Lepší je mlčet než planě kecat, nebo potom cítit zklamání z předešlého rozhovoru.

1.8.21

26.7. - 1.8.2021

Tak, další neděle je tady. Půlka prázdnin za námi a já mám pocit, že jsem nikde nebyla. A co se dělo poslední červencový týden?
V pondělí jsem byla doma. Odpočívala jsem před dlouhou cestou do Havířova. Jela jsem tam poprvé sama vlakem. Kdysi dávno, je to asi deset let, jsem tam měla babičku a dědu. Teď tam bydlí bratránek a v Ostravě teta se strýcem.
Odpoledne jsem stihla namalovat a zalakovat a taky nafotit několik kamínků, které následně rozvezu cestou a někam je položím. Pokud zase nezapomenu.
Do čtečky jsem si taky nahrála nějakou křížovou cestu.
V úterý brzy ráno budíček a cesta do Havířova.
Jela jsem Regiojetem a bylo to naprosto super. Rozhodně lepší jak ČD. I ta druhá třída.
Jel se mnou oslík, o němž jsem psala v úterý.
Oslík jede vlakem do Havířova.
Cestou jsem musela vyfotit nádraží, kde jsem v roce 2014 strávila nedobrovolně asi deset hodin. Byl to Kojetín.
Do Havířova jsem přijela kolem desáté hodiny. Navštívila jsem, aspoň zvenku, kostel sv. Anny. Prošla jsem si pěšky celou ulici až na náměstí. To jsem taky obešla. Další cíl byla stromovka. Našla jsem ji překvapivě rychle. Kolem poledne jsem se zastavila na bytě u bratránka. Pokecali jsme a já se jela ještě podívat na zahradu. Navečer jsem se přesunula do Ostravy, kde jsem si s příbuznými udělala asi tříhodinovou procházku po Ostravě. Překvapivě většina cesty byla v přírodě.
Chvilková pauza u rybníčku.
Spát jsem šla až skoro o půlnoci. Byl to náročný den, ale mě to za to stálo. Ušla jsem podle mobilu 24 066 kroků.
Ve středu ráno budíček chvíli po šesté. Sbalit, nasnídat a vzhůru do Svinova na vlak. Opět Regiojet, ale tentokrát jsem si připlatila na Business, což je 1. třída. Byla o nádhera. Krásné sedačky, klimatizace, WiFi (to vše bylo i ve 2. třídě), velký stolek skoro přes celé kupé. Jen džus jim došel.
Fotka z 1. třídy. Oslík se fotit nechtěl.
A lahev vody zdarma. V mém případě dokonce třikrát.
Cesta potom autobusem z Brna byla utrpením. V respirátoru nedýchatelno, v autobuse lidi. Co se dalo dělat, musela jsem to vydržet. Naštěstí v tom kupé jsem byla sama, tak jsem ten náhubek sundala. Vyfotila jsem i hrad v tzv. Moravské bráně, Helfštýn.
Tak aspoň z dálky.
Cesta vlakem utekla strašně rychle. Moc jsem toho nestihla přečíst.
Domů jsem přijal akorát na oběd. Ale před tím jsem si dala ještě sprchu.
Odpoledne jsem odpočívala po náročné cestě. Chvíli jsem i spala. Dala jsem si kafe a k tomu zákusek. Mňam. Večer jsem šla na mši svatou. Jelikož tam bylo dost holek, zazpívala jsem si jen Kyrie a žalm jsem jim přenechala. Jen jsem naslouchala. Večer jsem se začetla do Lewise a později do Jantarového kukátka. Šla jsem brzy spát, protože se mi při četbě zavíraly oči. Posledních pár řádků jsem snad ani nevnímala.
Ve čtvrtek jsem byla celý den doma. Nikam jsem necestovala. Dopoledne jsem odpočívala a četla. Nezapomněla jsem na kocoura. Odpoledne jsem si dala kafe a zmrzlinu a večer jsem šla do šermu. Uklidilo se dřevo, procvičily se štítové formace a jednotlivé souboje. Vedro bylo parádní. Den jsem zakončila sprchou, večeří a filmem Vinnetou Rudý gentleman.
V pátek dopoledne jsem strávila v muzeu. Do diplomky jsem nenapsala ani čárku. Místo toho jsem přeskládala nějaké knížky, dala si čaj a vínko a čokoládovou roládu. Páni, jak mě bylo cestou domů špatně. Tak špatně mi dlouho nebylo. Naštěstí jsem to rozdýchala a nemusela jsem pohoršovat své okolí. Později jsem i obědvala. Relativně normálně.
Po obědě kávička a psaní deníku. Stále jej píšu.
Odpoledne jsem byla na mši svaté. Myslela jsem, že zpívat nebudu, ale zpívala jsem. Nikdo jiný nepřišel.
Večer jsem si zašila kalhoty (konečně) a podívala se na Dobré ráno ze středy. Bylo totiž o indiánech. Do noci jsem četla Aranel a hrála klondike.
V sobotu jsem měla budíček o půl sedmé, zapomněla jsem ho ze školy liturgiky předělat. Každopádně jsem se pomodlila a spala dál. Dopoledne byl úklid a odpoledne odpočinek. Četla jsem Nedokončené příběhy. A jeden jsem přeskočila, protože jsem ho četla v jiné knize. Jednalo se o příběh Turina Turambara, který jsem četla nedávno.
Po večeři jsem si dala jahody ze zahrádky. Krásně mi celou dobu večeře voněly pod nosem. Večer jsem neodolala a koukla se na další film s Vinnetouem s názvem Old Shatterhand. Do noci jsem ještě četla a přečetla jsem jednu svou práci.
V neděli dopoledne jsem zpívala na mši svaté. Musela jsem i hrát. Zvládla jsem to.
Do oběda jsem se koukala na Objektiv a pak jsem četla. Odpoledne jsem pokračovala v četbě Nedokončených příběhů.
Po kafi jsem zahájila již třetí prázdninové balení. Ještě jeden výjezd si dopřeji. Uvidíme, jak to všechno dopadne. 
A to bude pro tento týden asi všechno. Krásný další tentokrát srpnový týden roku 2021. Cestování ZDAR.
Vaše cestující Vanimaré

Žádné komentáře:

Okomentovat

Oblíbené