Pouťová neděle je tady a s ní rekapitulace týdne. Chlubení týdne.
A co se dělo?
V pondělí jsem odpočívala. Nic moc jsem nedělala. Většinu času jsem věnovala čtení. Dočetla jsem, skoro po tmě, Eliáše v Jeruzalémě. Nádherná kniha o nebezpečí, které způsobuje Ďábel. Určitě stojí za přečtení. Zasloužila si totiž záložku v Záložkodeníku. Stejně tak první díl Otec Eliáš: Apokalypsa. Ta byla trochu objemnější.
V úterý budíček od sekáčů trávy. Nemohli začít o půl hodiny později? Asi ne. Mají toho moc. Pomohla jsem s úklidem a přípravou na návštěvu.
Nezapomněla jsem si dát kafe a nakrmit kocoura. Odpoledne jsem pokračovala v četbě Četníků. Stihla jsem si dát i druhé kafe a ještě předtím zmrzlinu. Byla výborná. Později jsem šla zkontrolovat kocoura. Zase lovil. Tentokrát z toho úlovku zbylo jen peří. Asi hrdlička nebo holub. Skoro všechno pravděpodobně sežral. Jen to peří zbylo pro mě. Na úklid. Je vidět, že kočka je šelma.
Do pěti hodin jsem přečetla zprávy o pátrání četníků v Čechách. Ve čtvrt na deset (krátce po) jsem dočetla Četnické případy. Některé byly docela dost brutální. V knize jsou natištěné i autentické dokumenty či články z novin. Krásná kniha. Do noci jsem četla Ari a hrála klondike na čtečce. Je to hrozný.
Ve středu jsem měla budíček před sedmou hodinou. Bouřka. Hřmělo krásně, blesky jen lítaly. A jak pršelo. Ani Halda nebyla chvíli vidět, jaké to bylo.
Hřmělo s malými přestávkami docela dlouho. Bouřilo celé dopoledne. Odpoledne jsem počasí trochu uklidnilo a vysvitlo i sluníčko. Nakrmila jsem kocoura a odpoledne i zkontrolovala. Po dlouhé době jsem vytáhla meč a šla si zašermovat. Už mi chybí jen ta lukostřelba, ale nějak na to nemám prostor. Stejný prostor, který bych potřebovala na hraní na flétny, housle a violu.
Ve středu jsem přečetla knihu Tolkienův svět a začala jsem číst Pád Gondolinu. Moc jsem toho ale nepřečetla. Odpoledne jsem šla na mši svatou. Zpívala jsem, zepředu. Snad naposledy. Do noci jsem hrála klondike a četla Ari.
Ve čtvrtek dopoledne super úžasné krásné a klidné posezení v přírodě s kolegyněmi. Přetáhly jsme to až přes poledne. Potom jsem byla strašně moc unavená. To bylo před kafem. Potom jsem si zašla do drogerie. Nechala jsem tam dost peněz, víc než obvykle, a přes práci jsem šla domů. Zkontrolovala jsem kocoura a šla do šermu.
Nacvičovali jsme souboje. Ten můj se musel trochu upravit. Nevím, jestli si ho pamatuju. Uvidíme příště.
V pátek jsem doma spíš nebyla než byla. Ráno jsem byla v muzeu, potom chvíli v kostele dělat kytky. Odpoledne jsem si dala kafe. Kocoura jsem jen viděla, ale pro pohlazení si nepřišel. Zahrála jsem si taky na violu.
Většinu odpoledne jsem byla zase v kostele. Kytky ještě nebyly hotové. Prvně byla mše, potom zkouška na pouť a nakonec úklid a kytky. V kostele jsem byla dost dlouho. Přes pět hodin.
Večer jsem čekala na příjezd příbuzenstva. Čekala jsem až do... skoro do půlnoci. Spát jsem šla před jednou ráno v sobotu.
Ráno jsem se vzbudila s bolestí hlavy. A to jsem v noci ani nechlastala. Spíš jsem chlastal málo. Dopoledne jsem kecala, dala si kafe a šla na vycházku do města. Prošla jsem se na nedalekou rozhlednu, podívala se k biotopu a do zámecké aleje. Tržiště lidových řemesel mě trochu zklamalo. Asi jsem čekala víc.
Odpoledne jsem si dala zase kafe a vyrazila na pouť. Podívala jsem se po dvou letech do kaple. Krásně apsidu opravili. Teď ještě ten zbytek. Setkala jsem se taky s četníkem, tak jsme pokecali. Večer jsme na zahradě grilovali. Maso, rybičky a sýr. Kapr byl asi nejlepší.
Spát jsem šla relativně brzy.
V nedělí jsem šla na mši v osm. Zpívala jsem sama a zpívala jsem Magnifikat. Nejkrásnější chvalozpěv. Po mši jsem koukla na knihy od knihkupce a šla domů. Na chvíli. Na půl jedenáctou jsem byla znovu v kostele a zpívala. Tentokrát jen něco a ne všechno. A hrála jsem na violu. Po obědě bylo ještě požehnání. Ještě předtím jsem vyrazila mezi stánky. Nic, skoro nic, jsem si nekoupila. Jen tradičního jedlého hada.
Stihla jsem odpoledne jedno kafe. Už bych to bez něj asi nedala. Chtělo se mi strašně moc spát. K tomu jsem si dala "amarouny" a prošla se po zahradě.
Pak už jsem se rozloučila s příbuznými a hodlám se začíst do knížky Pád Gondolinu.
Takže čtení zdar. Krásný další prázdninový týden roku 2021. Jak se tak dívám, tak dneska bez fotky. Nevadí.
Vaše Vanimaré
Žádné komentáře:
Okomentovat