Lepší je mlčet než planě kecat, nebo potom cítit zklamání z předešlého rozhovoru.

11.7.21

5.7. - 11.7.2021

Další neděle je tady. Týden byl docela zajímavý. A co se dělo?
V pondělí státní svátek. Slavnost Cyrila a Metoděje. Mši svatou jsem prožila ve vedlejší obci. Chvíli jsme se smála štěstím, chvíli jsem plakala nad vzpomínkami. Byl tam jáhen, který mi svým způsobem předpověděl studium teologie. To už je taky hodně let. Odpoledne jsem odpočívala a taky jsem byla na návštěvě a jídle. Užívala jsem si to. Po dlouhé době jsme pokecali a velmi dobře jsme se najedli. Setkala jsem se s lidmi, se kterými jsem se strašně dlouho neviděla.
V úterý druhý státní svátek. Tentokrát upálení Mistra Jana Husa. Hned ráno jsem nakrmila a jela do Zlína do Zoo Lešná. Kdysi dávno jsem tam byla, ale nic moc si nepamatuju. Letos jsme tam teda vyrazili s celou rodinou. Cestu tam i zpět jsem přežila. V Zoo bylo krásně. A hlavně, viděla jsem měsíční slůně. Letos se narodilo právě ve Zlíně. Jinak tam byla spousta jiných zvířat. Většinou jsem je našla. Krásné bylo skoro bezprostřední setkání s emu, či klokanem. Tam se šlo rovnou do výběhu. Nebo Yucatan pavilon. Tam se chodilo také mezi zvířaty, tropičtí ptáci létali nad hlavou, leguáni pod nohama a skoro na dosah ruky byl lenochod. Prostě to tam mají velmi pěkně zařízené. Je tam samozřejmě i mnoho další práce, ale celkový dojem je naprosto dokonalý. Jo, a viděla jsem krmení lachtanů. 
Krmení lachtanů.
Netušila jsem, že vydry jsou tak hlučné a viděla jsem supa utíkat.
Večer jsem ještě měla jedno velmi příjemné setkání s četníkem z meziválečného období. Sebrala jsem mu čepici a nechtěla mu ji vrátit. Miluju totiž seriál Antonína Moskalyka Četnické humoresky. Od četnického štábního strážmistra jsem dostala knihu Četnické případy od Michala Dlouhého, což je četník. Tenkrát měli krásné uniformy. No jo.
Ve středu dopoledne jsem společně s mamkou umyla to největší okno doma. Dala jsem si kafe a nakrmila kocoura. Odpoledne jsem na chvíli zalehla ke knize Otec Eliáš Apokalypsa. A začala jsem skenovat otázky ke státnicím. Naskenovala jsem čtyři, víc můj počítač na baterku nevydržel. 
Večer jsem byla na mši svaté. Zpívala jsem a dostala jsem na přečtení další knihu. Tu poslední půjčenou jsem ještě ani nestihla přečíst a vrátit. Snad to zvládnu do neděle. Večer jsem ještě posbírala jahody a čuchla k jedné bylině. Nejspíš k meduňce. Do noci jsem hrála Klondike a četla Ari.
Ve čtvrtek dopoledne jsem razítkovala prázdninový deník,, chvíli jsem četla, několikrát podrbala kocoura, dala si kafe a jinak jsem nic nedělala.
Odpoledne jsem odpočívala. Taky jsem zase skenovala otázky ke státnicím. Po dlouhé době jsem si na youtube našla melodie z Vinetoua a poslouchala.
V noci byla parádní bouřka. Zase jsem se nevyspala. Ráno se mi ani nechtělo vstávat do muzea. Ale nakonec jsem šla. Strávila jsem skvělé hodiny s úžasnými lidmi. Škoda, že jsou o dvě generace starší. A dala jsem si tam dvě deci vínka a pěkně se mi motala palice. Nejsem zvyklá.
Po obědě jsem odpočívala. Po kafi jsem šla na mši svatou. Zpívala jsem.
Do večera jsem si četla Otce Eliáše Apokalypsu. Poslední dvě kapitoly, které jsem přečetla byly dost výživné, překvapivé a šokující. Že je v člověku tolik zla? Asi to nikdy nepochopím. Hlavně v tom hraběti, který nakonec otci Eliášovi lhal o jeho dobrodinci, který ho zachránil před koncentračním táborem. Do noci jsem hrála a četla Ari.
Sobota byla pracovní. Hodně pracovní. Dopoledne vysát, umýt vchodové dveře. Odpoledne okno a zajít na hřbitov s kytkou. Taky jsem si četla, hodně četla.
V neděli ráno jsem byla na mši svaté. Jen jako jedna z mnoha. Nezpívala jsem, nehrála jsem. Po mši jsem si pohlédla fotky z varhan. Dost mě děsily pedály, ale prý se to ještě zlepší. Uvidíme, jestli vůbec budu hrát. Dopoledne i odpoledne před požehnáním jsem četla a dočetla jsem Otce Eliáše Apokalypsu. Trochu nečekaný závěr. Jsem zvědavá, jaký bude druhý díl. Ten už mám nachystaný na stole a po požehnání a kávě začnu.
Po kafi jsem se vrhla na zpracování meruněk. Většinu teda zpracovala mamka, ale taky jsem trocho pomohla. Posbírala jsem jahody a prošla se po zahradě. Tam jsem se na první pohled zamilovala do jednoho koutku. Teď, když už je všechno olistěné, tak tam z pole není vůbec vidět. Nádhera. A od domu tam taky není vidět. Místo na odpočinek jako dělané.
Do večera jsem toho moc nepřečetla, protože jsem se dívala na film Vinnetou a Old Firehand. Na DVD. V televizi ho nedávají.
Takže dneska trochu později, než je obvyklé. Přeji krásný další prázdninový týden roku 2021.
Vaše Vanimaré

Žádné komentáře:

Okomentovat

Oblíbené