Další neděle je tady. Do první státnicové zkoušky mi zbývá týden. To je hrůza. Morálka i dogmatika už mi lezou i ušima. A co se dělo?
V pondělí dopoledne práce. Celé čtyři hodiny s dětmi a pak ještě chvíli sama ve třídě. Po obědě jsem si pořádně zahrála na housle, violu a skoro všechny flétny. Vynechala jsem sopránovou a sopraninovou. Snad na ně najdu čas jindy.
Taky jsem se učila. Začala jsem morálkou, protože na tu jdu jako na první zkoušku. Už za týden v pondělí. Nezapomněla jsem ani na kafe a kocoura. Byla jsem ho zkontrolovat a pohladit. Po morálce jsem se vrhla na dogmatiku, se kterou jsem skončila až těsně před devátou večer. Pak ještě nachystat do práce na další den a věnovat se čtení. Do sešitu za poslední otázku z dogmatiky jsem si napsala motivační odměnu. Co všechno chci potom dělat (jsem osobně zvědavá, jak se mi to podaří). Každopádně hned po zkoušce a po příjezdu domů a nutných povinnostech začínám číst Silmarillion (možná hned po odchodu ze zkoušky). Ten už má oproti loňsku měsíc zpoždění.
V úterý opět dopoledne práce. Pět hodin. Na poslední jsem šla za jinou třídou. Trochu změna. Odpoledne jsem se učila a učila. A nestihla jsem si projít všechno. Navečer totiž následoval šerm. Po týdnu. A pěkně pršelo, takže trénink byl trochu jiný než obvykle. Domů jsem přišla jako prase. No jo, Vani, jako vždy.
Nestihla jsem si projít jen dvě otázky do dogmatiky. Moc ji zatím nehrotím. Za týden už bude hůř. A za dva ještě víc.
Do noci jsem si četla.
Ve středu opět práce. A výtvarka. No, přežila jsem ve zdraví. Pak rychle na dozor a natrénovat s kytarou nějakou ukázku do hudebky. Odpoledne jsem se učila. Tentokrát jsem stihla projít všechny otázky a některé i dvakrát (ty, co jsem nestihla v úterý). Nezapomněla jsem na mši svatou. Do noci jsem si četla. To je moje pravidelná malá odměna.
Ve čtvrtek opět práce. Začínám z toho být nevyspaná. Po vyučování jsem si s kolegyní zahrála na flétnu a kytaru (já na tu flétnu, jak příčnou tak sopránovou).
Po obědě jsem se chvíli učila, pak jsem si zašermovala, pomazlila s kocourem, dala si kafe a znovu se učila. Už se mi to blíží. Do zkoušky z morálky mi zbývá týden a do dogmatiky deset dní. Hrůza.
Do večera jsem se učila. U večeře jsem se podívala na další díl Stargate. Už tam není O'Neill. Škoda. Dostala jsem se totiž do deváté série. Objeví se tam jen občas. Teď ze začátku tam není ani Sam.
Večer jsem si našla záznamy z koncertů orchestru. A vzpomínala jsem na tu krásu. Poslední koncert, pokud si pamatuju, byl adventní 2019. Pak už nebylo nic.
V pátek dopoledne opět práce. Klidnější. A za odměnu hřiště. Odpoledne jsem si s mamkou dala kafe a učila se. Byla jsem taky na mši svaté. Svým způsobem jsem se těšila, že nebudu zpívat, ale v jednu došla sms s prosbou. No, tak jsem zpívala. Doufám, že v neděli budu "jen" poslouchat.
Do večera jsem se učila a poslouchala u toho soundtracky z filmů. Prvně z LOTRa, pak to byl Poslední mohykán, Poslední samuraj a nakonec Eliza z Rivombrosy. Našla jsem tam i soundtrack z Dračího srdce. S tím se podělím.
Ta melodie je úžasná. Rozšiřuju svůj poslouchací rádius i na tento soundtrack. Jen ten děj si už moc nepamatuju. Ale ty smyčce... Chytlavá melodie.
Do noci, po poslední otázce, jsem si četla Víkend s panem Darcym.
V sobotu jsem dlouho spala. Konečně. Zvýšila jsem si průměr na něco málo přes osm hodin. Dopoledne jsem pomáhala v kuchyni a učila se. Taky jsem nakrmila kocoura. Odpoledne jsem v učení pokračovala a taky jsem vyplela záhon. Nezapomněla jsem na kafe.
Do večera jsem stihla přečíst dogmatiku a morálku dokonce dvakrát. Jako minulý týden. Do noci jsem se věnovala knize Víkend s panem Darcym. To jsem dočetla.
V neděli dopoledne na mši svaté. Jen sledoval. Jedna věc mě tam trochu zarazila. Zbytek dopoledne a kus odpoledne jsem se učila. Odpoledne jsem byla i na požehnání a šla jsem si i zašermovat. Na zahradě si můžu založit šnečí farmu. Zase tam toho je strašně moc. Těch šneků.
Dodělala jsem si taky seznam literatury. Zatím jsem se zastavila na čísle 17. Započítala jsem tam i články do školy. Tak uvidíme, kde se zastavím na konci června. Rekord je 38 knih za dva měsíce.
Nechci ani přemýšlet, jak dlouho jsem neslyšela Aleše Procházku s četbou Pána prstenů. Vlastně od té doby, co jsem se začala učit, což bude skoro měsíc.
A pro dnešek už to asi bude všechno. Jdu se podruhé ponořit do dogmatiky a pak si asi budu číst. Jen nevím, co. Našla jsem si v čtečce Bídníky, tak asi tohle.
Krásný další květnový týden roku 2021.
Vaše Vanimaré
Žádné komentáře:
Okomentovat