První březnový týden je za námi. A co se dělo?
V pondělí mi ZASE začala distanční výuka. Po pravdě? Nebaví mě to. Radši bych podstoupila to riziko nákazy, než učit takhle. Je to otrava. Dopoledne jsem z větší části byla v práci. Něco málo jsem si nachystala a pak jsem si četla. Domů jsem šla až po možnosti vyzvednout si oběd. Přece tam nepůjdu dvakrát? Stihla jsem si dopoledne dát i kafe, což normálně nedělám.
Odpoledne jsem četla. A četla a četla. U toho jsem čekala na odevzdání úkolů.
Do večera jsem kontrolovala úkoly a mezitím jsem dočetla Pána hor II. Hned jsem nakousla třetí díl. Do noci jsem četla.
V úterý dopoledne jsem měla zase on-line hodinu. Naštěstí to dopadlo celkem dobře. Potom rychlá příprava na středu a návrat domů a čekání na úkol z matematiky.
Odpoledne jsem si chvíli četla. Zkusila jsem namalovat něco na kamínek, ale nepodařilo se mi to tak, jak bych si představovala. Tak jindy. Taky jsem nezapomněla na kafe a musela jsem řešit nějaké pracovní věci.
Do večera jsem četla Pána hor III. Ta kniha se čte sama. Dočetla jsem ho a nakousla čtvrtý díl.
Ve středu dopoledne další on-line. Tentokrát matematika. Děti vidím ráda, ale učit přes internet... to je hrůza. Pusťte nás do školy. My se chceme učit normálně v jedné třídě se všemi spolužáky a paní učitelkou.
po vyzvednutí oběda jsem si dala kafe.
Odpoledne jsem měla on-line poradu. Trochu jsem trnula, protože se mi začala vybíjet baterka na noťasu. Naštěstí se nevybila úplně. Potom jsem si dala kafe.
Večer jsem šla na mši svatou. Chvíli mi bylo zle. Zase z toho respirátoru. Při mši svaté se mi chtělo brečet. Nevím proč.
Po návratu jsem se naložila do vany, ale nějak mě to netěšilo.
Do večera jsem četla. Pána hor IV. jsem nedočetla.
Ve čtvrtek dopoledne on-line hodina. Zase něco nefungovalo jak mělo, ale zvládli jsme to. Už abychom chodili do školy.
Potom jsem četla, dala si kafe a čekala na odevzdání úkolů.
Odpoledne jsem měla poradu. On-line. Potom jsem si musela vyzvednout zásilku pro děti do školy. Nezapomněla jsem si dát kafe.
Později odpoledne jsem měla on-line doučování. Za normálních okolností bych z toho nebyla tak vyšťavená, ale dvě on-line hodiny stačí. Nedokážu si představit, že mám těch hodin víc.
U večeře jsem se dívala na další díl Stargate. Dokončila jsem tím pátou sérii.
Během večera mě taky začalo nějak pobolívat koleno. To by nebylo moc dobré, abych musela chodit po doktorech. To se mi teď opravdu nechce. Vlastně to se mi nikdy nechce.
V pátek opět on-line hodina. Přežila jsem a je to čím dál těžší. Potom jsem si dala kafe a odpočívala. Odpoledne jsem si dala druhé kafe, abych vydržela do večera. Taky jsem šla na mši svatou a ke svátosti smíření. Po mši byla krátká krásná adorace a křížová cesta.
Do noci jsem si četla Pána hor V.
V sobotu jsem dlouho spala. Dopoledne jsem četla a odpoledne jsem v četbě pokračovala. Dočetla jsem Pána hor a zaposlouchala se do Pána prstenů.
U večeře jsem se podívala na další díl Stargate. Už na šestou sérii, kde je Jonas.
Později v podvečer jsem se po delší (týdenní) pauze začetla do Paoliniho. Jsem zvědavá, jak to dopadne. I když předpokládám, že to skončí v to nejlepším. Mají to být dva díly a ten druhý myslím ještě nevydali v česku. Uvidíme.
Do noci jsem si četla.
V neděli jsem byla ráno na křížové cestě. Zpívala jsem a jednu chvíli se mi udělalo lehce nevolno. Naštěstí se mě nikdo na nic neptal. Mši svatou jsem prožila dole. Nezpívala jsem, ani jsem nehrála a pravděpodobně už hrát nebudu. Musím se s tím smířit.
Taky jsem si vzpomněla, že přesně před rokem jsem měla své první vystoupení se šermem. První a na dlouho poslední.
Odpoledne jsem četla a šla na adoraci. Pomodlila jsem se Korunku a Růženec. Cestou domů jsem zavolala kamarádce a potom jsem si doma dala kafe.
Chvíli jsem i malovala kamínky a u toho jsem poslouchala Pána prstenů Společenstvo prstenu. U večeře jsem se dívala na další díl Stargate. Už na třetí ze šesté série.
A to bude pro dnešek asi všechno. Za celý týden jsem nesáhla ani na housle, ani na violu, ani na jednu z fléten. Škoda. Jednou jsem si byla zašermovat, ale to bylo taky jen jednou. Měla bych se víc snažit. Třeba tento týden.
Teď si jdu zase číst, nebo poslouchat. A tak přeji všem krásný další březnový karanténní týden roku 2021. Už v té karanténě žijeme skoro rok. To je hrůza...
Vaše Vanimaré
Žádné komentáře:
Okomentovat