V pondělí práce. Rychle utekla a byla překvapivě klidná a pohodová.
Odpoledne jsem si KONEČNĚ zašermovala (odhodlala jsem se k tomu), zahrála na violu a flétny. Vytáhla jsem příčnou, tenorovou i altovou. A zkusila jsem si zahrát melodii z filmu Poslední mohykán. Moc mi to nešlo. Zatím to připomínalo jen shluk tónů. Musím to pořádně naposlouchat a pak nacvičit.
Byla jsem taky odpoledne mile překvapena. Napsala jsem o tom i článek. Obdržela jsem první dárek k narozeninám.
Dala jsem si s našima i kafe a chvíli jsem malovala kamínky. U večeře jsem se podívala na další díl Stargate a následně u čtení poslouchala písničky z youtube. Začala jsem číst Ohněm a mečem. Je to psáno dost divným jazykem a autor tam nacpal hned od začátku strašně moc postav, takže nevím, která je která.
V úterý ráno trochu rychlost a nervozita. Kupovala jsem totiž do práce občerstvení. Naštěstí všechno dobře dopadlo. Práce byla trochu víc chaotická. Děti byly trochu neposlušné. A trochu moc často používám slovo trochu...
Odpoledne jsem si zašermovala, zahrála na flétny a na violu. Hurá, sláva. Taky jsem zalakovala kamínky a dala si kafe a zákusek. Ta kokosová roláda je nejlepší.
Večer jsem šla na mši svatou. Škoda té písničky a druhé eucharistické modlitby. Takový krásný svátek. Ale o tomhle jsem se zmiňovala již několikrát.
Večer jsem šla brzy spát, nějak jsem neudržela otevřené oči.
Ve středu ráno práce. Klidnější, než v úterý. Naštěstí byly jen čtyři hodiny. Odpoledne jsem si zahrála na flétny a na violu. Potom jsem čekala na kolegyni z práce a společně jsme jely ke švadleně. Nechám si totiž šít historické šaty. A taky spoustu jiného. Uvidíme, třeba kompletně změním šatník. Později odpoledne jsem si dala kafe a taky jsem měla doučko. Dost jsme se nasmály a trochu si popovídaly.
Večer jsem si objednala vlněnou látku na šaty. Do noci jsem si četla.
Ve čtvrtek dopoledne opět práce. A měla jsem výtvarku. Odpoledne jsem si uvařila kafe a dala si zákusek. Sama. Po dlouhé době. U toho jsem se dívala na toto:
Krásná hudba i video. Pán prstenů je TOP film... A kniha.
Později odpoledne jsem šla do muzea zase psát. Strávila jsem tam necelé dvě hodiny a totálně jsem promrzla. Hlavně ruce jsem měla úplně ledové. Cestou jsem položila dva kamínky. Jeden během mého pobytu v muzeu zmizel. Ten druhý zatím nevím, protože jsem ho dávala při odchodu z muzea.
Večer jsem prohledávala pinterest a přemýšlela, co si nechám ušít. Prvně to budou historické vikingské šaty. Ty mají prioritu. Látka je objednaná a tak jen čekám na dodání.
Večer jsem si četla a poslouchala hudbu. A chtělo se mi spát.
V pátek dopoledne práce. Celkově klidná. Jsou horší dny. Odpoledne jsem si chvilku zahrála na violu a zašermovala si. Na zahradě bylo poněkud čvachtavo a blatíčko. Taky jsem si dala kafe.
Odpoledne jsem byla na mši svaté a u svátosti smíření. Dostala jsem půjčenou novou knížku. Román o jedné anglické dívce, která konvertovala ke křesťanství. Začínalo to docela dost zajímavě. Z prvních stránek mě nejvíc zaujaly důvody, proč se chce stát katolickou křesťankou. Tento důvod byl třetí: "Byla jsem na mši: není z tohoto světa." (HOUGHTON, Bryan. Juditin kříž. Přeložila Lucie CEKOTOVÁ. Nová Ves pod Pleší: Hesperion, 2018. ISBN 978-80-906736-8-7, str. 34.) Těch myšlenek tam bylo mnohem víc, ale tahle byla zatím nej.
Do noci jsem četla.
V sobotu dopoledne jsem pomáhala s obědem a občas nakoukla do knihy Juditin kříž. Doslova jsem se do té knihy zažrala. Odpoledne před druhou hodinou jsem ji dočetla. Kniha byla velmi pěkná, určitě stojí za přečtení. Je pravda, že některé diskuze Judith s někým, knězem nebo manželem, jsem nedokázala plně pochopit. Chvílemi jsem se v tom ztrácela.
Zbytek odpoledne jsem vstřebávala dojmy z knihy. Určitě přibude záložka do Záložkodeníku. Už je nachystaná a polepená lístečky s poznámkami.
Po kafi a zmrzlině, kterou jsem dostala k narozeninám, jsem koukla na film od Netflixu s názvem Předvánoční večer. Krásný romantický film. Asi bych se na takové měla přestat dívat. Vždycky to skončí dobře a já jsem z toho smutná. No jo.
U večeře jsem koukla na další díl Stargate. Do večera jsem si chtěla číst, ale místo toho jsem si upravovala jednu fotku, se kterou se chci tady pochlubit. Jen jí musím opravit pozadí a to chvíli trvá.
V neděli ráno jsem se klouzala na mši svatou. Aspoň jsem vyzkoušela jednu vychytávku. Na boty jsem navlíkla staré ponožky. Klouzalo to rozhodně méně. A není to můj vynález, ale někde jsem o něm četla.
Na mši jsem nezpívala. Dneska to obstaral někdo jiný. Nevadí. Prožila jsem ji pěkně. Do oběda jsem se dívala na Objektiv a psala článek.
Po obědě jsem si četla. A taky přemýšlela, že bych KONEČNĚ mohla dokončit prošívanici.
Chvíli jsem si četla, potom jsem si vzpomněla, že mám v počítači hromadu textů Stargate FF. Tak jsem si je pěkně poskládala do jednoho dokumentu, přidala si obrázek, obsah, upravila trochu formát textu a šup s tím do čtečky. Autory neznám, neb si nepamatuju, tak to nebudu nikde šířit. Každopádně soubor má pře 800 stran a při úpravách obsahu mi to vždycky spadne. Klasika.
Upravila jsem si i další texty v počítači. Koukla jsem na další díl Stargate a pokračovala v odpočinku.
V týdnu jsem taky oslavila narozeniny. Dostala jsem hromadu čokolády. Slavila jsem totiž kulatiny. Přidávám fotku poživatelných dárků a kytky.
A to bude asi všechno. Takže přeji krásný další týden roku 2021. Hlavně se zítra nesklouzněte a neubližte si. Pády bolí.
Vaše Vanimaré
Žádné komentáře:
Okomentovat