Lepší je mlčet než planě kecat, nebo potom cítit zklamání z předešlého rozhovoru.

24.8.20

17.8. - 23.8.2020

Tak jsem tady. Konečně jsem se k tomu dostala. Celý týden od pondělka do neděle jsem byla v Polsku. A co se tedy dělo?
V pondělí byl budíček už ve tři čtvrtě na tři. Ve čtyři jsem už seděla v autobuse a směřovala do Brna a pak dál do Polska. Cílem byla Osvětim a zdejší koncentrační tábor. Už jsem tam jednou byla, takže to pro mě nebylo tak hrozné. Měli jsme průvodkyni, která nám všechno říkala česky. Z Osvětimi jsem se vydala do Kalvarie Zebrzydowské, kde jsem byla ubytována. Tam jsem se zúčastnila mše svaté.
V úterý jsem vyrazila do Lagiewniku do Krakowa. Podívala jsem se do kláštera, kde žila sv. Faustyna Kowalska. Navštívila jsem taky Centrum Jana Pavla II. Odpoledne jsem se prošla po Krakowě. Bohužel jsem nestihla Wawel. Večer jsem se zúčastinla Zakrývání Madony.
Ve středu jsem sbalila kufr a vyrazila do Czenstochowe. Což je asi nejznámější mariánské poutní místo v Polsku. Prošla jsem si baziliku, pomodlila se křížovou cestu, růženec a korunku. Nocovala jsem kousek od poutního místa.
Ve čtvrtek jsem se přesunula do Starého Lichně. Což je další mariánské poutní místo. V kostele sv. Doroty je umístěn obraz Panny Marie Licheňské. Je velký asi jako větší fotka, ale velice krásný. Kostel je umístěn v rozlehlém parku. Odpoledne jsem vystoupala na vrchol Golgota. Tady mě taky nejvíc poštípali komáři. A smočila jsem nohy v jezeře. Večer jsem se zúčastnila zakrývání Madony.
V pátek jsem se přesunula do Gniezdna za sv. Vojtěchem. V jedné z bočních kaplí katedrály Panny Marie jsem se zúčastnila mše svaté. V rámci pobytu jsem si prohlédla ještě kostel Nejsvětější Trojice, kde mají velice zajímavou a netradiční kazatelnu. Nocovala jsem kousek od centra Gdaňska.
V sobotu jsem se dočkala moře.Dopoledne jsem byla na mši svaté v kostele sv. Brigity, kde je nový obrovský oltář postavený z jantaru. Byl nádherný a já měla tu čest zpívat z kůru. Bylo to nádherné a já skoro plakala štěstím. Kolem poledne jsem zahučela do Baltského moře. A nebylo ani moc studené, jen plné řas a později i medúz. A ty já nemám ráda. Vlezla jsem tam dvakrát a potřetí jsem těch medúz našla nějak moc. Tak jsem se prošla po slavném molu. Večer jsem dočetla další knížku, ale měla jen padesát stran. Jednalo se o Apoštolskou tradici od Hipolyta Římského.
V neděli už jsem balila domů. Na mši svatou byla vyhrazena jídelna hotelu, kde jsem spala. Potom snídaně a odjezd do Malburgu. Tam jsem navštívila středověký hrad z červených cihel. Je to největší takový hrad na světě. A byla tam výstava zbraní. Byla jsem ve svém živlu. Krásný byl i průvodce, protože mi všechny informace podával prostřednictvím sluchátek a česky.
Po této návštěvě už mě čekala jen cesta domů. S bolestí hlavy a neustálým chtěním na záchod. No, přežila jsem to a autobus jsem zastavovat nemusela. (Úspěch, Vanimaré nebylo špatně.)
Celý týden byl krásný, užívala jsem si to, prožívala duchovně a taky jsem zpívala, modlila se růženec, korunku a chvály. V pondělí asi ve dvě hodiny jsem dojela domů. V jednu jsem zpívala Te Deum, což byla nejpozdější nebo taky nejdřívější písnička za celou pouť. Musela jsem si před tím zpěvem vyčistit oči, abych viděla na slova. Každopádně se mi dostalo velkého poděkování, protože jsem odzpívala všechny písničky v autobuse a občas i při mši.
Takže to bude za uplynulý týden asi všechno. Přeji všem krásný další týden, poslední celosrpnový. V úterý už jdu do práce. Na jednu stranu se těším, na druhou se mi nechce.
Takže za týden. Možná přidám během týdne nějaké fotky. Uvidíme...
Vaše Vanimaré

Žádné komentáře:

Okomentovat

Oblíbené