V pondělí jsem byla v práci, zadala jsem úkoly, zalila kytky, nakoupila potraviny a taky látku. Dostala jsem úkol ušít několik roušek. Takže v pondělí jich zase dvacet pět přibylo na mé konto. Několik jich ještě čeká na dodělání, protože mi došla lemovka. Jako naschvál mi i praskla žárovka na stroji. Musela jsem si pomoci lampičkou, ale nebylo to ono. Tentokrát jsem v pondělí necvičila ani nešermovala. Necvičila proto, že mě od soboty píchá v koleni (a taky se mi moc nechtělo). K šermu jsem se kvůli rouškám nedostala.
V úterý jsem byla nakupovat jako každý den dopoledne. Odpoledne jsem šila roušky, dala si kafe a zákusek a v podvečer jsem šla do šermu. Hurá, sláva. A ťukla jsem si železem. A bylo to náročné. Rozcvička ve stylu kliky, sedlehy, dřepy a prkno. Pak cvičení formací se štítem. Což pro mě bylo asi nejhorší. Po té půlhodině jsem nemohla ani zvednout ruku k obličeji. Natož výš. A pak jsme procvičovali scéniku. Ke mně nebylo žádné upozornění, tak asi dobrý.
Ve středu jsem hekala bolestí. Levá ruka bolela asi nejvíc. Taky se není čemu divit. Ten štít je na takovou dobu docela těžký. Ráno jsem byla na mši svaté. Liturgie probíhala už čelem k lidu. Dost mě překvapilo Gloria na začátku. Jen jsem se zapomněla zeptat, proč bylo. Dopoledne jsem ještě zašla na nákup a pak jsem se věnovala šití. Dodělala jsem posledních šest roušek. A jednu budu muset opravit. Odpoledne jsem se věnovala liturgice a pastorálce, protože mě čekala jedna konzultace. Taky jsem si stihla ublížit svým vlastním mečem. Přejížděla jsem zápěstím po ostří (které je normálně tupé), ale už je trochu ťuknutý a občas se z něj odlamují třísky. Jedna mi zůstala v zápěstí. Super. Pinzetou jsem třísku vytáhla a místo vydezinfikovala.
Ve čtvrtek jsem odpočívala. Sledovala email a školu, aby mi neutekla nějaká informace. Odpoledne jsem četla. Večer jsem měla konzultace a dopadla velmi dobře. Pro oba zúčastněné.
V pátek ráno jsem byla na mši svaté. Dopoledne jsem uklízela a odpoledne jsem hlavně četla. Taky jsem si zahrála na violu a housle a zacvičila si. Svaly bolí méně a méně, což je pro mě povzbudivé a já se můžu věnovat dalšímu tréninku. Do večera jsem četla Pána prstenů Společenstvo.
V sobotu jsem se pořádně prospala. Až do devíti. Pak jsem se začetla do Pána prstenů Společenstva. Odpoledne bylo kafíčko a něco dobrého k tomu. Do půl čtvrté jsem měla Společenstvo přečtené. Po kafi jsem vylezla na zahradu. Trochu jsem odstranila nežádoucí zeleň ze záhonku s květinami a z okolí růže. A pak jsem se znovu vrhla na čtení. Ve Dvou věžích jsem se dostala přes 100 stran.
V neděli ráno jsem byla na mši. A to byla sláva, protože jsem konečně po více jak dvou měsících mohla zpívat. Hrát jsem naštěstí nemusela. To obstaral někdo jiný. Ale to zpívání mi chybělo. Zatím to byla moje nejdelší ucena pauza. Po skoro patnácti letech. Užívala jsem si to. I ordinarium intonační cvičení (ordinarium Petra Ebena) jsem zvládla relativně čistě (můj subjektivní dojem a pocit). Mohlo to být horší.
Dopoledne jsem udělala k obědu salát a odpoledne si chvíli četla. Pak jsem usnula a spala až do kafe. Po kafi jsem vylezla na zahradu a vrhla se na tulipány. Většinu jsem vyryla a s mamkou jsme zasadily letničky.
Během týdne jsem se snažila, kdykoli to šlo, hrát na housle a violu a taky jsem cvičila. Jen jsem to trochu zredukovala a řekla si, že jeden den v týdnu cvičit nebudu. Tělo si taky občas potřebuje odpočinout (moje nedávno bolavé koleno je toho příkladem). Na flétny jsem nesáhla (trochu škoda). Poslouchala jsem písničky a hlavně jsem četla. Během týdne jsem dočetla Hobita a Pána prstenů Společenstvo prstenu.
Tak krásný další týden roku 2020. Užívejte sluníčka a dodržujte nařízení vlády.
Vaše Vanimaré
Žádné komentáře:
Okomentovat