Lepší je mlčet než planě kecat, nebo potom cítit zklamání z předešlého rozhovoru.

9.2.20

3.2. - 9.2.2020

Další neděle skoro za námi a celý týden před námi. A co se dělo?
V pondělí práce. Jak jinak. Odpoledne cvičení a kafe s rodinou. Do večera jsem zpracovávala úkoly na teologii a taky jsem četla. Došla jsem si totiž do knihovny a půjčila si tři díly Hraničářova učně. Hned jsem musela začít číst.
V úterý opět práce. Odpoledne kávička s kolegyní a večer šerm. Ten jsem si užívala. Nacvičovali jsme souboje na MDŽ. A celkem jsem byla se svým soupeřem spokojená. Jen jsem pokaždé zemřela. Klasika. Kolena jsou modrá a trochu zelená. To zmizí. Snad. Večer jsem byla totálně unavená.
Ve středu jsem měla problém. Schody. Hlavně, když jsem potřebovala dolů. Ale nějakým záhadným způsobem jsem to zvládla. Odpoledne jsem si dala kávičku s taťkou a večer jsem šla na mši zpívat. Kleknout jsem si překvapivě mohla.
LITURGICKÁ POZNÁMKA: Děkuji za Římský kánon při památce sv. Agáty. Byla jsem velmi potěšena, že jej znovu slyším. A doufám, že nebudu čekat tak dlouho a uslyším jej znovu.
A četla jsem Hraničářova učně. Taky jsem se věnovala prezentaci do morálky.
Ve čtvrtek opět práce. Tentokrát velmi příjemná, protože jsem měla dvě hodiny volno. Využila jsem je naplno a nachystala se na další den. Po práci kafe a zákusek s kolegyní. Zahrály jsme si lodě. Večer jsem šla na sborovou zkoušku. A nemusela jsem se taha s violou. Nehrála jsem. Škoda. Do večera jsem četla devátý díl Hraničářova učně. Osmý jsem dočetla odpoledne a hned jsem se vrhla na další.
Devátý díl jsem dočetla v pátek. Měl přes 400 stránek, ale i tak byl pro mě tenký. Klasika. Dopoledne práce a odpoledne odpočinek u knížky. Dočítala jsem posledních asi 150 stran. Taky jsem uvařila nudle a vajíčka na šunkofleky.
Odpoledne jsem šla na mši svatou. A měla jsem problém klečet. Nevím, jak to, ale nevydržela jsem to. Kolena jsou stále barevná jinak, než zbytek těla. No už si konečně musím pořídit ty chrániče na kolena. Mám je opravdu krásná.
Po mši svaté jsem šla do orchestru a byla jsem ve viole sama. Docela dost dobře jsem si zahrála. A večer chystání do Olomouce. Na jedny z posledních přednášek. Koukla jsem na jeden díl Stargate a pak poslouchala hudbu.
V sobotu jsem vstávala jako do práce. Do Olomouce jsem jela autem. Od domu až skoro k fakultě. Paráda. Přednášky měli na starost studenti. Měli jsme prezentace. Moje téma byla Moudrost biblických příběhů. Celkově krásné téma, pokud člověk ví, jak je uchopit. Ale předmět jsem splnila. A to je hlavní. Pak spokojeně na oběd a hurá na dějiny duchovní hudby. Hned jsem dostala zadanou další práci.
Přednáška byla prokládána kromě přestávek taky ukázkami jednotlivých skladeb. U té poslední jsem mohla listovat partiturou a byla jsem spokojená. To se mi ještě nepoštěstilo. Tak jsem chytila příležitost a sledovala, jestli to hrají dobře.
Cesta domů bya celkem v pohodě. Málem jsem teda v autě usnula. Vlak jsem stihla a bezpečně se dostala domů. Hned jsem zalezla do vany a po večeři i do postele.
V neděli jsem vstávala na mši a na mši jsem zpívala. Celkem mi to šlo. Žalm jsem si zazpívala sama. Klasika.
Dopoledne jsem si chvli četla a po obědě vlastně taky. Pak jsem usnula. Nějak to na mě padlo. Zase. Vlastně pokaždé, když jedu v ssobotu do Olomouce tak v neděli spím.
Po kafi jsem se věnovala článku a taky všemu možnému. Na fakultě jsem v sobotu narazila na nápis v Tengwaru. Vytáhla jsem tedy Návrat krále a hledala po internetu, jak to přeložit. Moc mi to nedávalo smysl.
Na základě tohoto jsem si stáhla do počítače font písma Tengwar a hned ho vyzkoušela. Ještě se s tím budu muset naučit. Ale tímto písmem radši píšu rukou. I když, dlouho jsem to nedělala. První sešit Ari je tak popsán. Musím ho najít.
Přidávám foto z tabule ve studentské denní místnosti.
Člověk si tam může pěkně ohřát oběd a uvařit kafe. Bohužel bez mlíka.
Můžete si to zkusit přeložit, případně napsat do komentářů. Mě to moc nedávalo smysl. Což je škoda. Možná dělám někde chybu.
Celý týden pěkně cvičím. Spočítala jsem si kliky. Denně 30. Sedlehů 45 a dřepů taky 45. No, snažím se.
A to bude pro dnešek asi všechno. Kolena jsou stále modrozelená a čekám, až to zmizí. Zítra je zase pondělí, takže práce čeká.
Přeji krásný další týden roku 2020. Příští neděli snad bude lépe. Budu mít pak týden prázdniny.
Vaše Vanimaré

P. S.: Dneska večer jsem chytla tužku a kreslila. Vznikla z toho Ari střílející z luku. Konečně jsem se k tomu dostala. Hurá. Vše se vrací do starých kolejí. Teď ještěvíc psát a bude to super.
V.

Žádné komentáře:

Okomentovat

Oblíbené