Lepší je mlčet než planě kecat, nebo potom cítit zklamání z předešlého rozhovoru.

16.2.20

10.2. - 16.2.2020

Tak je tu další neděle, tentokrát trochu příjemnější. Zítra nejdu do práce. A co se dělo předešlý pracovní týden a víkend?
V pondělí práce. Odpoledne odpočinek a kafe. Odevzdala jsem nějaké úkoly do školy. Aspoň něco málo jsem stihla. Učit se prozatím nemusím. A četla jsem Hraničářova učně. Taky jsem se dokopala k tomu, abych trochu kreslila. V neděli jsem nakreslila jednu ilustraci, jen nevím, kam ji ještě zařadím, ale to nevadí. Aspoň pak budu mít z čeho vybírat. A v pondělí jsem nakreslila druhou.
V úterý opět práce. Celkem to i šlo. Odpoledne jsem šla s kolegyní na kafe. Pěkně jsme si pokecaly. Večer jsem šla, hrá sláva, na šerm. Probírali jsme naše budoucí vystoupení. Bolelo to méně, než posledně. Aspoň malý pokrok. Nepadala jsem tolik na kolena. Modráky tam mám ještě teď a mají čím dál hezčí barvu.
Ve středu opět práce, ale velmi zpříjemněná vystoupením dramatického kroužku s názvem Příběhy Harryho Pottera a jeho přátel. Odpoledne jsem si dala kafe s taťkou a pak vyrazila na doučko. Já jsem doučovala. Z doučka jsem zamířila rovnou na mši svatou zpívat. Jsem prostě na roztrhání. Nevím, kdy budu odpočívat. Asi až umřu. Ani mi to moc nevadí, že pořád něco dělám. Bez toho bych se nudila.
Ve středu před začátkem vyučování jsem dočetla další díl Hraničářova učně. Tak jsem musela odpoledne do knihovny. Stavila jsem se taky v obchodě. Došly mi zásoby kaštanů. Do večera jsem si četla.
Ve čtvrtek opět práce. Trochu příjemnější. Jedna volná hodina. Chystala jsem se na pátek a taky chvíli četla.
Odpoledne jsem si dala kafe doma. Večer jsem šla do sboru, i když se mi moc nechtělo.
V pátek poslední den. A k tomu Valentýn. Naštěstí mi nikdo nic nenapsal. Práce velmi rychle utekla a já už chystala kafe. Po kafi jsem šla na mši a pak do orchestru. Hráli jsme všechno, co budeme hrát v dubnu na koncertě. Užívala jsem si to, i když se mi to ne vždy dařilo zahrát správně.
Do večera jsem byla doma. Koukla jsem na jeden díl Stargate a četla poslední díl Hraničářova učně.
Ten jsem úspěšně v sobotu dočetla. Taková škoda, nemám co číst. Asi se budu muset zabrat do diplomky a do úkolů do školy.
V sobotu jsem dlouho spala. Snažila jsem se. Dopoledne jsem uklízela a taky četla. Po obědě jsem dočetla. Pak jsem si dala kafe a bombonieru od narozenin. Byla dobrá. A pak jsem snědla i jabko. Úspěch, Vanimaré začíná zdravě mlsat... Jen to nezakřiknout.
Večer jsem chytla po dlouhé době (méně jak týden) do ruky tužku a tenkou černou fixu a kreslila. Nejsem moc spokojená, ale lépe to nedovedu. Vznikla další ilustrace. Ari se mi celkem povedla, ale chudák Ber je stále větší ošklivec (přezdívka pro Hwestu od Aranel, viz příběh Dcery Ari). Nějak ty chlapy neumám kreslit. Ari je krásně uvolněná, ale Ber... jako tyčka u rajčat. Mohla jsem mu vymyslet lepší pozici. No, třeba příště. A ještě se tak divně usmívá.
V neděli jsem byla na mši. Zpívala jsem. Dopoledne jsem odpočívala.
Odpoledne jsem odhodlala a koukla na nového Zaklínače. Celkem dobrý. Trochu surový, sprostý, ale dobrý. Ještě mě tam trochu mate dějová linka. Nějak se v ní neorientuji a to mám celou sérii přečtenou... Jinak Geralt je krásnej...
Celý týden jsem pěkně a poctivě cvičila. Jeden den mě z toho cvičení trochu bolelo rameno, ale naštěstí jsem druhý den byla v pohodě. Takže nic vážného. Druhý den byl totiž šerm a potřebovala jsem nacvičovat souboj se štítem. Naštěstí jsem si mohla vzít ten menší.
Tak to bude pro dnešek asi všechno. Krásný další týden roku 2020. Já si jdu užívat prázdnin.
Vaše Vanimaré

Žádné komentáře:

Okomentovat

Oblíbené