Lepší je mlčet než planě kecat, nebo potom cítit zklamání z předešlého rozhovoru.

31.12.17

Hwesta v liščím doupěti

Ari se neustále dostává do nebezpečných situací. Ber se jí vždy snaží pomoci, i když teď by Ari asi viděla raději kohokoli jiného. Naštěstí je Ari zachráněna.
Ateď už nechám tuto situaci vyprávět Bera.
Vaše Vanimaré

"Tohle……neprojde………Hwesto!" ozvalo se z Ariina pokoje. Vběhl jsem tam s Fronem v závěsu.

"Ari?" křikl Fron z otevřeného okna Ariina pokoje.
Ari v pokoji nebyla. Skočili jsme na přístřešek. Ozvaly se rychlé kroky, které se vzdalovaly. Fron jej následoval.
"Mě jen tak nechytíte." ozvalo se ze tmy.
"Ari, kde seš?" zavolal jsem.
"Tady. Už se dlouho neudržím." ozvala se Ari. Našel jsem ji. Lehl jsem si na střechu a chytil ji za ruce. Dole pod ní byl Hwesta a držel ji za nohu. Snažil jsem se ji vytáhnout, ale nemohl jsem. Ari Hwestu nakopla.
"Ari, podej mi druhou ruku." ozval se vedle mě Fron.
Ari na nás pohlédla. Společně s Fronem jsem ji vytáhl na střechu.
"Tak tohle bylo nebezpečné." vydechl jsem.
"Jak ses tam vůbec dostala." zeptal se Fron.
"Jednoduše. Skočila." odpověděla mu Ari.
"A proč jsi to dělala."
"V pokoji někdo byl, pak jsem v záři blesku spatřila …" začala drkotat zuby, "…Hwestu. Nemohla jsem utéct dveřmi. Jediná cesta byla oknem……"
Ari si přitáhla nohy k tělu.
"Jdeme dovnitř, je ti zima." řekl Fron.
"Ale……Hwesta je stále pod námi." namítla Ari.
"Ten už se k tobě nedostane." uklidňoval ji Fron.
"A sly……"
"Já se dostanu vždycky tam, kam chci. To si pamatujte. Když ne dnes, tak zítra určitě." ozval se Hwesta, ze spodu se ozval dusot kopyt, který se vzdaloval. Hwesta odjel.
"……ší nás." dořekla Ari.
"Teď už ne. Jdeme." vstali jsme a zamířili to k otevřenému oknu. Pomohli jsme s Fronem Ari do okna, pak jsme se do něj dostali sami. Fron poslal Ari hned do postele a mě pro čaj

Žádné komentáře:

Okomentovat

Oblíbené