Poslední článek tohoto roku. Vlastně ne tak docela. Ještě bude možná přání. Uvidíme. A co se dělo tento poslední týden roku 2017?
V pondělí byl Boží hod vánoční. Liturgicky Slavnost Narození Páně. Ráno jsem vstávala na mši svatou a dočkala jsem se Římského kánonu a všeho, co k němu patří na tuto slavnost. Liturgie byla celkem pěkná. Nejsem si jistá, zda jsem si něčeho mimořádného všimla. Možná jen toho, že byl Římský kánon, ale o něm jsem už psala.
Po příchodu domů jsem se vrhla na vaření. Polévka, maso, brambory, obloha. A pak to všechno naservírovat a následně sníst, umýt nádobí, schovat zbytky do ledničky a teprve potom odpočinek.
Odpoledne jsem byla doma a snažila jsem se učit. Šlo to ztuha. Někteří si teď ťukáte na čelo, že jsem se zbláznila. Nezbláznila.... Ale vlastně máte pravdu. Zbláznila jsem se do svého studia. A do své bakalářské práce. Ale předtím musím zvládnout snad poslední zkoušku z filosofie. I když tentokrát se ta filosofie schovala za celkem pěkný název. Etika pro teologické nauky. A je to filosofie. No, co se dá dělat. Kvůli filosofii studium neukončím. To teda ne. Zkouška je až v lednu, ale pak do toho chci přidat dogmatiku christologii a taky tu bakalářku.
V úterý jsem opět byla na mši svaté. A opět jsem se dočkala Římského kánonu. Jak já ho miluju... Byl svátek svatého Štěpána. Nejkrásnější bylo, když si kolega stěžoval, že existují ženské. Tak jsem mu chtěla od zpěvu utéct. Řekla jsem mu "Tak čau." a chtěla odejít. Samozřejmě mě nenechal, protože by to sám neuzpíval. Třeba si ale po tomhle začne trochu vážit žen.
Také jsem měla poznámku, že já nejspíš nejsem až tak moc velká ženská.
Liturgie probíhala klasicky. Potom jsem se opět vrhla na vaření. Mamka zadělala na knedlíky a na mě zbývalo je uvařit. Naštěstí jsem to s její pomocí zvládla. Zvládla jsem i vykostit kachnu a uvařit česnekovou polévku. Zelí ke kachně vařil brácha. Ať se také něčemu přiučí.
Odpoledne jsem si chtěla aspoň jednou přečíst tu Etiku (filosofii). Skoro jsem u toho usnula. Kukla jsem taky na jednu pohádku a film.
A večer jsem chvíli psala. Bohužel ne bakalářku. Už bych opravdu měla začít. Duben se nezadržitelně blíží...
Pustila jsem si do uší písničky z filmu(ů) (hlavně z Pána prstenů) a u toho se snažila psát. Chvíli jsem psala dodatky, chvíli z pohledu Bera. To mi říká, že bych si mohla zjistit, kde jsem skončila, abych mohla dodat další část. V neděli jsem na to nějak zapomněla.
Ve středu jsem se konečně aspoň trochu víc vyspala. Dopoledne jsem nemusela moc vařit, protože jsme dojídali zbytky z předchozích dnů. Tak jsem si s mamkou dala kafe a šla se učit. Jak já tu filosofii nemám ráda. Určitě je zajímavá, ale nejde mi do hlavy. No, ale přečetla jsem si všecny své poznámky. Jen jestli v té hlavě taky něco zůstalo.
Po obědě jsem tu Etiku (filosofii) dočetla a vrhla jsem se na čtení posynodální exhortace Amoris Laetitia. Tam jsem dočetla další kapitolu s názvem Láska, která se stává plodnou. A pak jsem se to snažila vecpat do referátu. Po pravdě, nevím, co si pod pojmem referát představit. Píšu to jako vždycky. Nějaký ten výcuc. Uvidíme, až to odevzdám. Snad to projde. Dám do to všechno, co budu moct.
Taky jsem si na chvíli odpočinula u pohádky Dvanáct měsíčků.
Večer jsem vydala další část z pohledu Bera. Trochu mě mrzí, že zatím nemám žádnou zpětnou vazbu. Ale tu jsem neměla ani u Ari, tak se možná ani nedivím.
Ve čtvrtek jsem byla doma. Vařila jsem společně s mamkou, tak to pro mě nebylo tak náročné. Ve chvílích oddechu jsem se učila tu etiku (filosofii).
Odpoledne jsem šla na pohřeb jedné paní. Vídávala jsem ji v kostele a pak měla zdravotní problémy. Zpívala jsem. A sledovala liturgii.
LITURGICKÁ POZNÁMKA: Docela by mě zajímalo, proč přímluvy četl kněz, když patří akolytovi.
LP.: Už bude spíše technická a praktická. Jedná se o to, kde kněz čekal na obětní dary. Čekal až za rakví, takže lidé přinášející dary ji museli složitě obcházet.
LP.: Ta bude taky technická a praktická. Proč kněz podával za rakví? Opět lidé museli rakev složitě obcházet. No jo.
Došla jsem domů a zamířila do obchodu. Čekal na mě nákup. Naštěstí netrval tak dlouho a já si brzy mohla vychutnat kávu s rodiči.
Během středy a čtvrtka jsem se podívala po douhé době na film Poslední samuraj. Proč? Protože jsem narazila na soundtrack na youtube.
Ve čtvrtek jsem byla na pohřbu, zpívat. Mohla jsem sledovat liturgii.
LITURGICKÁ POZNÁMKA: Dost mě stále zaráží dva misály na oltáři. Jeden klasický a druhý zpívaný. Nejvíc mě asi zarazilo to, že orace byla z klasického a preface ze zpívaného a nebyla zpívaná. Tak nechápu, proč tam ten zpívaný vůbec byl. Všechny preface jsou i v tom klasickém.
LP.: Další věc, která mě trochu zarazila, bylo, že na hřbitov šli i s kadidlem. Následně jsem zjistila, že je to možné. Osobně jsem to zažila poprvé.
V pátek jsem se opět učila eti-filosofii. Nemám ráda Hildebranda. Nějak ho nechápu. Zato Aristotelés je docela pochopitelný, což se divím. Takže je jasné, co chci u kolokvia.
Odpoledne jsem šla na kafe a pokec s jednou kamrádkou, se kterou jsem se neviděla od základky. Pokecaly jsme asi tři hodiny. Pak musela domů k dětem.
V sobotu jsem opět dlouho spala. Asi do devíti. Pak jsem se opět začala učit filosofii a tisknout pedagogiku. Nějak bych se ji za pár dní mohla naučit a zvládnout test.
Odpoledne jsem se dívala na Pevnost Boyard a psala článek o celém roku 2017.
V neděli jsem byla na mši svaté. A bylo mi po dlouhé době poněkud špatně. Ale vydržela jsem to. Liturgii jsem moc nesledovala.
LITURGICKÁ POZNÁMKA: Zjistila jsem, že si trochu spletli cyklus. První i druhé čtení měli z cyklu A a přitom je cyklus B. A já se divila, že mi to nějak nesedí, když jsem ráno četla z První knihy Mojžíšovy a s listu Židům. Evangelium už bylo ze srávného cyklu.
Odpoledne jsem byla ještě na požehnání. I když ono nakonec to požehnání nebylo. Kněz ze záhadného důvodu odešel. A ani jsem moc nebrečela, i když bylo Te Deum.
Pak následovala kávička aa cukroví s rodiči a následně oslava posledního dne roku 2017.
A to bude pro tento týden asi všechno. Takže krásný zbytek roku 2017 a ... přání přijde později.
Vaše Vanimaré
Žádné komentáře:
Okomentovat