V pondělí práce a práce a práce. Odpoledne odpočinek. Večer jsem chvíli psala dodatky. V úterý také práce, trochu chaos v práci. Bylo totiž focení prvňáčků a já jsem prvňáček. Po dvaceti letech. A ten chaos byl dost velký. Odpoledne odpočinek a kávička s mamkou v pekárně.
Ve středu práce a odpočinek. Také jsem začala kreslit ilustrace.
Ve středu jsem začala první, ke kapitole Záhadný jezdec, na jejímž konci Ari po hádce s Jekem usnula na stole. Musím říct, že se mi ta ilustrace docela líbí, i když není profesionální a nejspíš tam nejsou ani přesné proporce postavy a stolu. Ilustrace se zde neobjeví. Možná až začnu vydávat jednotlivé díly znovu. Zatím jsem se nerozhodla, zda to udělám. Také jsem chvíli psala dodatek.
Ve čtvrtek jsem ilustraci dokončila černým fixem a vystínovala tužkou. Večer jsem byla na zkoušce sboru. Samozřejmě jsem nevynechala práci a následně kávičku a zákuseček s kolegyněmi.
V pátek jsem místo práce zamířila do nemocnice. Byla jsem objednaná na imunologii. Tak jsem jela. Cesta tam proběhla v pohodě. Byla jsem tam asi o čtvrt hodiny dříve. Ale musela jsem na záchod. Pak jsem šla na evidenci a ve čtvrt na osm jsem šla do ordinace za paní doktorkou. Byla mladá a sympatická. Pěkně jsme si popovídaly a pak si zavolala sestřičku a ta m i vzala krev. Asi pět nebo šest zkumavek. Nesledovala jsem to, raději.
Sestřičky byly také sympatické a velmi vstřícné a usměvavé. Člověk se nebál se na cokoli zeptat. Na chirurgii u sv. Anny na evidenci by se člověk pomalu bál se na něco zeptat.
Do práce jsem šla na dvě hodiny. A děti zlobily. To jim jde. Ale i tak jsou to moje zlatíčka.
Odpoledne jsem jela do Ivančic, že si koupím fleecovou mikinu. A mamka si taky chtěla koupit něco na sebe. Bohužel nic se nám moc nelíbilo, tak jsem místo sebe oblékly aspoň stůl v obýváku. Koupily jsme ubrus. Krásný jednobarevný jasně travičkově zelený. Hodí se nám k tomu červené bulharské prostírání.
Odpoledne po příjedu jsme daly kávičku a zákuseček. Tentokrát doma. V podvečer jsem šla ještě do orchestru. Docela dobře jsem si zahrála. Byla jsem ve viole sama. Přes prázdniny jsem trochu zapomněla altový klíč, ale snad se to rychle doučím.
V sobotu jsem se dlouho prospala. Po dlouhé době. Pak jsem se vrhla na přípravu do práce a na úklid pokoje. Začala jsem také balit kufr. Odjíždím přes svátek pryč. A už se těším, jak si aktivně odpočinu. Snad se mi to konečně podaří. Za celý den jsem nevytáhla paty z domu, a nevadí mi to.
V neděli jsem byla na mši svaté. Byla pontifikální a bylo udílení svátosti křesťanské dospělosti. Osobně jsem ji přijala asi před dvanácti lety, tak jsem vzpomínala. Při té poslední jsem ministrovala. Dnes tu byl biskup Pavel. Liturgie byla moc pěkná. Vnímala jsem si jako nikdy předtím. Vše vypadalo perfektně. Dnes žádná výtka.
Odpoledne jsem se dívala na Pevnost Boyard a odpočívala. Nabírala jsem síly na další i když zkrácený týden v práci.
A to bude pro dnešek asi všechno. Stále přemýšlím, co ještě sbalím do kufru na mou skoro pětidenní cestu.
Takže všem krásný další zkrácený pracovní týden roku 2017.
Vaše Vanimaré
Žádné komentáře:
Okomentovat