Tak první týden prázdnin je za námi. Po pravdě nic moc jsem nezvládla. A proč?
Protože hned v pondělí jsem jela na chirdu. Ovšem už ne ke sv. Anně. Jela jsem na polikliniku Dobrovského. Jinak o tom vyšel článek v úterý. V úterý jsem byla doma. Dopoledne jsem si zašla za paní doktorkou, aby mě poslala na imunologii. Hned ten den jsem se objednala. Pak jsem si zašla ještě do obchodu. Po pravdě, bylo to utrpení. I když na pondělí to nemělo. Rána už bolely méně, ale i tak jsem měla problém chodit. Musela jsem zkrátit krok. To vlasně musím doteď.
Ve středu byl státní svátek. A taky den sv. Cyrila a Metoděje. Chtěla jsem na mši, ale neměla jsem se tam jak dostat. Tak jsem se dívala na přenos z Velehradu. Bylo to moc pěkné. Olomoucká arcidiecéze má dva nové pomocné biskupy. Jednoho si pamatuji od Václava. Večer jsem poseděl a s přáteli u kotlíku. Seděla jsem s nimi skoro dl desíti večer. Pak jsem už musela domů. Sprcha a převaz. Jak já nesnáším to odlepování náplastí.
Ve čtvrtek ještě jeden státní svátek. Tentokrát Jan Hus. Po zkoušce z českých církevních dějin ho nemám moc ráda. Letěla jsem od té zkoušky právě díky němu. Ráno jsem byla na mši svaté.
LITURGICKÁ POZNÁMKA: Mše probíhala v tichosti. Přesně, jak to otec chtěl. Na začátku místo úvodního zpěvu se recitovaná antifona z misálu. První zádrhel byl v bohoslužbě slova. Byla úplnem vynechána homilie, což by nevadilo, ale následně byly vynechány i přímluvy... A to jako proč? Už jsem se nad tím pozastavovala dříve, ale bohužel jsem ještě neměla možnost to s otcem probrat a zeptat se ho na tento problém. Jinak zjišťuji, že druhý vatikánský koncil jde do kytek. Aspoň tedy některá jeho ustanovení.
LP.: Další postřeh z této mše bylo, že se vynechalo také pozdravení pokoje. Opět nechápu.
Pak msě probíhala, jak měla.
LP.: Velmi pochvalná. Byl Římský kánon... Hurá...
Zbytek dne jsem se střídavě válela v posteli a v obýváku. To je tak, když nemůžete pořádně sedět natož se hýbat.
V pátek byla opět mše brzy ráno. Opět byla tichá. Přede mší se za mnou zastavil otec a dostala jsem od něj dvě menší publikace. Jedna je novéna ke sv. Filipu Nerimu a druhá Sedmero hlavních hříchů. Vůbec netuším, čím jsem si to zasloužila... Ale jsem zvědavá, jaké to bude.
Přes den jsem se opět střídavě válela v posteli nebo v obýváku. Večer jsem se dívala na přenos mše z Katolické charismatické konference v Brně. V posteli jsem se věnovala hlavně liturgice od Františka Kunetky, vedoucího katedry, na které píši bakalářku.
V sobotu jsem byla značně nervózní. Aspoň doma tomu tak bylo. Potom už to šlo. Měla jsem po několika měsících ministrovat na svatbě. Naposledy jsem ministrovala na svatbě v září loňského roku a to jsem měla k dispozici desky s texty, takže jsem nemusela nic hledat. Tentokrát tomu tak nebylo. Tentokrát jsem měla mít misál. Tak jsem se trochu děsila.
Ovšem všechno zbytečně. O tom, jak to z mého pohledu proběhlo jste si mohli přečíst v článku, který v sobotu vyšel. Přidávám odkaz. Cítila jsem se velmi šťastně a spokojeně. Stálo to za to. Bylo to důstojné a krásné.
Zbytek dne jsem byla doma. Chvílemi jsem si četla, chvílemi se dívala na televizi a u všeho jsem odpočívala. Noha naštěstí nebolela.
V neděli jsem byla na mši svaté. Měla jsem po sobotě velmi dobrou náladu. Ministrování mě náladu pozvedlo do výšin. Liturgii jsem moc nesledovala. Jen jsem zpívala. Ani na varhany jsem nehrála. Nevěděla jsem, jestli by mě nebolela noha, kdyby mě druhý varhaník střídal. Přes poledne jsem se dívala na Pevnost Boyard. Tentokrát nic nevyhráli. Neuhádli heslo dne.
Odpoledne jsem osvobodila své darované růže a dala jsem je ven. Také jsem si četla, odpočívala a psychicky se připravovala na zítřejší cestu do Brna. A moc se mi nechce.
To bude pro dnešek asi všechno. Takže přeji krásný další prázdninový týden roku 2017.
Vaše Vanimaré
P. S.: V čase 17:04 byla dočtena Liturgika, Úvod do liturgie svátostí.
V.
Žádné komentáře:
Okomentovat