Lepší je mlčet než planě kecat, nebo potom cítit zklamání z předešlého rozhovoru.

25.2.17

Chtěla bych...

..... psát, ale...
Nějak to nejde. Nápad bych měla, je lehce zpracovaný v mobilu, ale chybí mi k tomu návaznost na poslední větu a tuto návaznost nějak zatím nedokážu zpracovat.
Poslouchám písničky, u kterýc se mi dobře psala Ari a Isabela z minulosti. A to už je minulost. Nějak nemůžu najít další písničky, při kterých by se mi dobře psalo.
Chtěla bych psát o bezstarostné Ari. O takové, jaká byla při odjezdu s Modrého Města, ale asi jsem tu bezstarostnost nechala někde na cestách a taky na škole. Na střední škole.
Venku je krásně, ale ani procházka mi moc nepomohla. Sedím nad prázdným papírem a přemýšlím. Nejhorší na tom je, že největší chuť psát mám když se učím, což je poslední dobou denně. Jenže odložím učení a nic. Ani ťuk. Včera jsem to vydržela pět minut.
Trochu mám pocit, že nevydžím pět minut bez učení. Po sobotní výuce a páteční zkoušce jsem si řekla, že si dám chvíli pauzu a začnu v pondělí. Už v neděli večer jsem si začala tisknout potřebné dokumenty. Ale o tom v jiném článku.
Anito kreslení mi poslední dobou nějak moc nejde. Chtěla jsem konečně dodělat ilustrace k Ari, ale nějak to stagnuje. Už dva roky.
Uvidíme v nejbliších dnech a měsících.
Vaše Vanimaré

Žádné komentáře:

Okomentovat

Oblíbené