Opět neděle. A s ní report z minulého týdne.
V pondělí jsem pracovala a učila se. Zpracovala jsem si dvě a půl otázky do filosofické teologie. V úterý opět práce a učení. Taky jsem si konečně nechala seřídit lyže, abych mohla vyrazit na hory. Taky jsem dodělala tu půlku otázky a k tomu ještě jednu. Ve středu opět práce a učení. Také mše svatá ze svátku Stolce svatého Petra. Užila jsem si Olejníkovo Gloria. Nejspíš na dlouhou dobu naposledy.
Ve čtvrtek opět práce a učení a jela jsem si vyzvednout seřízené lyže. Také jsem potřebovala trochu relaxovat, tak jsem kreslila do památníku.
A v pátek práce, učení, kavíčko s mamkou, mše svatá a orchestr. Překvapivě jsem si to užívala. A taky jedna ostuda. Nebudu to zde rozebírat, podívejte se na páteční jihomoravský večerník.
V sobotu jsem se konečně vyspala tak dlouho, jak jsem chtěla. Po celém měsíci. Odpoledne jsem šla na procházku. S pejskem. Dostal se takhle na procházku asi o půl roce. Venku bylo pěkně, tak proč toho nevyužít? Hned na začátku jsem měla trochu smůlu. Nebudu to zde vypisovat. Prostě ta situace moc nevoněla. Musela jsem se umývat v řece. Ještěže už není zamrzlá.
V sobotu také vyšel další článek o tom, jak mě opustila tvůrčí činnost. Nevím proč, ale je to tak. Jediná má tvůrčí činnos je ta, že sem píšu to, co se stalo za týden. Jinak ani ťuk. I když na procházce jsem si toho promyslela dost, ale neměla jsem po ruce papír a tužku a navíc se psem na vodítku se špatně zapisuje. Zvláště v tom případě, kdy neustále tahá a chce jít někam jinam, než má jít. Stejně jsem ho ale přetáhla a musel jít tam, kam jsem měla namířeno.
Sobotní smůla pokračovala i na florbale. Docela dobře jsem si zahrála. Jen při jednom blokování střely jsem si míček střelila přímo do brejlí. Oko to naštěstí přežilo. Jednu chvíli jsem dole viděla šedý flek, ale po chvíli to přešlo. Zatím nemám ani modřinu. Uvidíme zítra. Trochu to pobolívá, jako když mám rýmu a ucpané dutiny. Zatím žiju. Florbal jsem dohrála, ale pak už jsem byla dost unavená, tak jsem ani nestřídala.
V neděli jsem byla na mši svaté. Trochu jsem si vydupala Alelujový verš před evangeliem. Měla jsem k tomu důvod. Příští týden totiž začíná doba postní a to se žádné aleluja nezpívá. Ani o slavnostech.
Liturgie byla jako obvykle. Od sobotního florbalu přemýšlím nad anamnetickou čstí eucharistických modliteb. Stále nevím, která část to je. Někdo mi řekl, že je před epiklesi, ale v knize od Adolfa Adama je anamnese až po proměňování.
Hned po obědě jsem sledovala Pevnost Boyard a pak chvíli odpočívala.Odpoledne bylo celkem pěkně, tak jsem šla opět na procházku s pejskem. Už není nejmladší, tak jsem s ním byla jen půl hodinky. Ale stačilo mu.
V podvečer jsem se už věnovala práci. Jsem asi blázen když v sobotu pracuji, ale musela jsem si ještě něco nachystat.
A to bude pro dnešek asi všechno. Takže krásný další týden roku 2017.
Vaše Vanimaré
Žádné komentáře:
Okomentovat