Opět neděle. Už třetí adventní. A co se dělo?
V pondělí jsem byla v práci. Docela dlouho. Pak jsem se začala učit církevní dějiny novověku. Zpracovala jsem do devíti večer jednu otázku. U toho jsem si odpočinula.
V úterý opět práce a odpočinek u kávičky. A ve středu také. Práce a odpočinek a taky učení.
Ve čtvrtek opět práce a odpočinek a také slavnost Neposkvrněného početí Panny Marie. Šla jsem na mši svatou. Liturgie probíhala relativně dobře. Písničky byly krásně vybrané. Jen si nemohu vzpomenout na tu první. Zpívávala se dřív k tomuto svátku.
LITURGICKÁ POZNÁMKA: Jedna prostě bude. Trochu se pozapomnělo na Credo.
Jinak byl celodenní výstav Nejsvětější svátosti, bohužel jsem přišla až na Růženec a na požehnání. I to bylo moc pěkné. Kráské modlitby, přímluvy a pak zpívané litanie k Nejsvětějšímu Srdci Ježíšovu. Užívala jsem si to. Skoro jsem plakala blahem.
V pátek opět práce a odpočinek. Pak mše svatá. Liturgie byla celkem obstojná. Stále mě ale zaráží jedna věc.
LITURGICKÁ POZNÁMKA: Že kněz pokleká před svatostánkem, když jde k ambonu, na to jsem si už zvykla. Jen přibyla jedna novota. Místo toho, aby se pomodlil skloněn k oltáři, tak se danou modlitbu modlí až u ambonu. Zvláštní je, že jsem se na to podívala do Mešního řádu. V rubrikách jasně čtu.
"Má-li číst evangelium kněz sám, není-li přítomen jáhen, skloní se před oltářem a potichu říká:" Následuje modlitba.
Doslovná citace z Mešního řádu s modlitbami nad dary a s prefacemi, vydala Česká liturgická komise v Praze roku 1984, str. 16. Takže se můžete podívat.
Po mši přišel patron kostela. Svatý Mikuláš. A dal dětem dary.
Pak jsem šla do orchestru. Docela dobře jsem si zahrála a pak mě začalo všechno bolet. Hlavně při poslední skladbě. Už jsem nemohla. Ale dohrála jsem.
Večer jsem vzdala jakékoli učení a věnovala jsem se filmu. Po dlouhé době jsem se podívala na film Láska nebeská. Teď před Vánoci se to hodí. A taky studovala Mešní řád.
A vzpomněla jsem si na tu písničku. Jmenuje se Nastokrát buď pozdravena...
V sobotu jsem byla vzbuzena jedním velmi nepříjemným telefonátem. Nebudu to zde rozebírat, protože se jedná o důvěrnější záležitost pracovní. A o té mluvit nebudu.
Odpoledne jsem se snažila se učit. Prošla jsem si další otázku. A spočítala, kolik dní mi zabere ten zbytek. Taky jsem zjistila, že už jsou termíny na dějiny filosofie. No, mám se na co těšit. A u toho učení jsem se dívala na Hobita.
Večer jsem byla na florbale. Nějakým pro mě záhadným způsobem jsem to přežila. Ale svaly mě bolí. To se musí nechat. Po dvou měsících... Ani se nedivím.
Ten telefonát mě štve. Zkazil mi celý víkend.
V neděli jsem byla na mši.
LITURGICKÁ POZNÁMKA: Docela dost mězajímá, proč je adventní věnec u křtitelnice. Vždyť má být na viditelním místě před oltářem, nebo má být zavěšený nad oltářem. (Kostelník, Praktická příručka).
Odpoledne jsme měli doma návštěvu, tak jsme poseděli, pokecali. Chvílemi jsem se dívala na Hobita dvojku a tvořila. Snad zvládnu do Vánoc ty tři hvězdičky do oken.
Zbytek odpoledne jsem se dívala na Hobita.
A to bude pro dnešek asi všechno. A zítra opět do práce.
Fotky žádné nebudou, protože jsem nefotila. Nějak jsem to nezvládala.
Takže přeji všem krásný třetí adventní týden roku 2016. Za dva týdny už bude Boží hod vánoční.
Vaše Vanimaré
Žádné komentáře:
Okomentovat