Opět neděle, opět zítra do práce.
V pondělí jsem pracovala. Celkem to šlo. Hodina tělocviku, dvě hodiny výtvarky, čeština a matika. Odpoledne relax. A dočetla jsem knihu. Vyšel k tomu i článek k zamyšlení.
V úterý jen jedna hodina ráno, pak nábor tělovýchovné jednoty, šílená nuda a zajímaví dravci. Pak teda ještě tak půlhodina. A po ránu vzrůšo. Dál nebudu rozebírat. Dále nervozita, cesta na pojišťovnu a do divadla. Neužila jsem si to. Byla jsem na představení Brouk v hlavě. Na děj se nepamatuju, možná jen na to, jak tam dvakrát proběhl naprosto nahý herec.
Ve středu opět práce, čekání na informace, hraní a zpěv žalmu a Aleluja od ambonu. Po dlouhé době. Hraní mě nijak nenadchlo, tentokrát. Možná proto, že jsem měla dost starostí. Mše proběhla normálně. Celkem.
Ve čtvrtek práce a výlet do Brna. Starosti částečně odešly. V pátek opět práce, mše a orchestr. A taky nevolnost. Cítila jsem šťávy v krku a nebylo to zrovna příjemné. Asi budu muset omezit sladké. A zrovna toho sladkého mám pořádnou zásobu. Ale nic jsem nekupovala. Spíš jsem dostala. A večer naprostá úleva.
V sobotu dlouhý klidný spánek. Dopoledne úklid, správa stránek, odpoledne procházka se psem, kafé s rodinou a odpočinek. Teda trochu zima. Jinak z té procházky jsem si odnesla suvenýr. Jdu si známou cestou, telefon u ucha a buch. Větev nějak neuhla. Takže mám přes celé čelo pěkný červený šrám, naštěstí ne krvavý, pár škrábanců a kousek rozseknuté kůže. Nic moc. Bála jsem se, že to bude horší. Krev proudem netekla.
Zbytek odpoledne jsem byla doma. Zkoukla jsem kousek Žuta a jeden dokument o Paříži. Spíš cestopis. Abych pravdu řekla, Paříž mě moc nenadchla. Stačilo by mi vidět Eiffelovku a Notre Dame. Možná taky Napoleonův vítězný oblouk. Jinak asi nic. Poutní místa jsou pro mě zajímavější, než ta obecně známá místa.
Pak jsem šla za pejskem. Už se trochu vzpamatoval po té půl hodinové procházce a znovu poskakoval a pobíhal. Takže dobrý. Pohladila jsem si také sousedova psa. Když on tam moc kňučel a chtěl podrbat. Prostě neodolala jsem. Bernský salašnický pes je prostě ten nejkrásnější. Aspoň pro mě. I když Black je ještě krásnější.
V neděli jsem byla na mši. Opět jsem se podivila nat systémem sbírky a následného průvodu a příchodu k oltáři. Rozděli se 3:1, když by to mělo být 2:2... Také mě zarazilo, že se vybrané peníze odnesly rovnou do sakristie....
LIRUTGICKÁ POZNÁMKA: Nestačila jsem se dneska divit. Nevím, kdo je autorem toho, co se nymí pokusím popsat. Jak to začalo nevím, ale na konci přijímání při purifikaci misky, paten a kalicha jsem si všimla, že jeden ministrant u ambonu šel pro patenu k přijímání, dal ji do obalu a následně ji dal do ambonu. Proč? Pateny by měly být obě na abaku, ne na ambonu. Pro někoho jsou ty názvy skoro stejné, ale jejich funkce je naprosto odlišná. Od ambonu se čte Boží slovo a měl by se zpívat žalm, a na abaku by měly být veškeré liturgické nádoby potřebné ke mši svaté, což je kalich, pateny, konvičky po přinesení a kalich. Tak co potom dělala patena k přijímání na ambonu? Copak z ní může někdo předčítat Boží slovo?
Před obědem jsem se podívala na další díl Cirkusu a odpoledne šla na procházku s pejskem...
Později odpoledne byla vyhlášená akce najdi letadlo v kukuřici. Po dvou hodinách jsme je našli. Pak se už se západem slunce. Pak jsme postupně vysadili všechny spolujezdce a od posledního jsem chvíli sedla za volant. Bacha, Vanimaré řídila. Naštěstí dojela bezpečně.
A pak už jsem se konečně dokoukala na druhý díl pevnosti Boyard a chystala se do práce.
Takže přeji všem krásný další týden roku 2016.
Vaše Vanimaré
Žádné komentáře:
Okomentovat