Tak, opět neděle po nabitém týdnu. No co, do práce se musí. Odpočívat budu až v hrobě. A co se dělo? Pěkně od pondělka.
V pondělí jsem pracovala a pracovala. To stejné bylo v úterý. Večer jsem si šla na chvíli zahrát na varhany a pak na mši. Docela mě překvapilo to..., ale dám...
LITURGICKÁ POZNÁMKA: Co mě tedy překvapilo? Když kněz přechází od sedes k ambonu, tak poklekne před svatostánkem (budiž, na to už jsem si zvykla), ale modlitbu před evangeliem tu se modlí až u ambonu. A s drobnou úklonou, která by měla patřit oltáři. No co, asi se na to budu muset zeptat.
Ve středu byl státní svátek. Svátek sv. Václava. O moc déle jsem se nevyspala. Šla jsem totiž na mši. Dočkala jsem se Svatováclavského chorálu, hurá. Liturgie probíhala normálně. Jen...
LITURGICKÁ POZNÁMKA: Dost mě zaráží jednání navikuláře. Místo toho, aby přisluhoval při proměňování navikulí, tak si jde zvonit. Pochopila bych to, kdyby tam nebyl nikdo jiný, ale ono tam těch minisstrantů bylo dost. A že turiferář není s ostatními sehraný? Stačí jedna krátká domluva a případná ukázka. Navikulář by se měl držet své navikule a nedělat nic jiného do konce okuřování. Pak ať si jde třeba i zvonit.
Odpoledne jsem byla doma. Nikam moc jsem nešla. Nebo možná ano, jen si to nepamatuji.
Ve čtvrtek jsem opět pracovala a pak jsem jela na výlet. Do Podolí. Ale ne do Prahy, ale kousek od Brna. Tam totiž sídlí snad můj vedoucí bakalářské práce. Bohužel mi nebylo přáno. I po předchozí domluvě jsme se nesetkali. Zdržel se na fakultě v Olomouci. Pak mi volal do autobusu a sejdeme se snad příští týden. Tentokrát nemusím až do Podolí, ale jen do Brna.
V pátek už jsem v práci mlela z posledního. Odpoledne pak na mši, opět nastala situace jako v úterý. A pak orchestr. Naštěstí jsme nehráli to těžké, co mě ani moc nebaví. Radši bych si zopakovala melodii z Her o trůny. Ta byla hezčí. A večer brzy spát.
V sobotu mě čekal budíče hodně brzy. Už ve čtvrt na šest. (Haha, Vanimaré je hloupá, že v sobotu vstává.), Vstávalo se mi celkem dobře. Asi proto, že jsem šla spát v osm. Vstávala jsem totiž na další maraton přednášek na teologii.
Naštěstí na mě čekaly jen čtyři hodiny Základů systematické filosofie. A za měsít zápočet formou testu. Takže se začínám učit. Už se docela těším. Jen je to filosofie... Ještě, prosím pěkně, nemám hotovou tu z prváku, ale na tu ještě nejsou vypsané termíny. Tak snad zvládnu oboje. Musím. CHCI!!!!
Pak jsem to zabalila a jela domů. Cesta probíhala v klidu. Přemýšlela jsem, čím pojedu. Velké dilema, vlak nebo rychlejší autobus s rizikem, že mi bude špatně? Vyhrál vlak. Přípoje jsem spokojeně stihla všechny.
Jo, a koupila jsem si první letošní povinnou literaturu do církevních dějin. Snad brzy dodám fotku. Jsou to stará skripta, skoro tak stará jako já. Psaná ještě na stroji. Ale to mi nevadí, hlavně když se to dá přečíst.
Večer jsem šla na florbal. Dala jsem si asi šest gólů. Pak jsem následně měla problém dojít domů. Nejraději bych celou neděli prospala. Bohužel nemůžu. Ale odpočívat chci co nejvíc.
V neděli jsem byla na mši svaté. A utrpěla jsem šok. Opět jsme vytřepávali pavouky a hmyz z korporálu. Samozřejmě se vytřepaly i úlomky proměněných hostií. Ach jo, proč?
Odpoledne jsem se dívala na sobotní Pevnost Boyard. Pak jsem se vrhla na jeden památník a doufám, že jich víc nebude. Přestávám to zvládat. Obrázek je nakreslený i s věnováním. U toho jsem se dívala na Hvězdnou bránu.
Snad to není moc kýčovité, ale lépe to neumím. Taky se snad v týdnu dokopu k tomu, abych vyfotila svá nová skripta.
Pak jsem si dala kafíčko s rodinou a psychicky se připravovala na další pracovní týden.
Takže už dneska končím. Přeji všem krásný další týden roku 2016. Už se blíží prázdniny, podzimní a krok na to jsou vánoční.
Vaše Vanimaré
Žádné komentáře:
Okomentovat