Tak jsem opět zde. Po celém dlouhém týdnu plném učení a práce. Ale začnu pěkně od pondělka.
V pondělí jsem pracovala a učila se. Taky byla slavnost, tak jsem šla na mši. Liturgie probíhala normálně v mezích pravidel.
V úterý opět práce a učení. Taky mi byla doručena fotokniha ze Svaté země. Hurá. Jen mi trochu vadily ty hrubky v textu.
Ve středu to bylo podobné. Práce a učení.
Ve čtvrtek nastala drobná změna. Většinu dne zabírala práce. Byla jsem v práci až do sedmi večer. Ale učit jsem se taky stihla.
V pátek práce, učení a přidala se také zábava v podobě posezení s kolegy. Jen škoda, že jsem musela odcházet brzy a pokračovat v učení.
V sobotu jsem jela do školy na zkoušku. Cesta probíhala v pohodě. Celou cestu jsem se učila.
Na zkoušku jsem čekala na fakultě asi dvě hodiny. Během toho jsem zařídila jednomu kolegovi podpis do indexu.
Ke zkoušce se chodilo po dvou. Byla jsem už ve druhé dvojici. Téma jsem si mohla vybrat, tak jsem si vybrala založení církve. Toto téma mi přišlo docela jednoduché. Při nejhorším se dalo využít patrologie. Pak se ale pan vyučující začal ptát. Zeptal se mě na Dictatus papae z roku 1075. Ani návodné a doplňující otázky mi moc nepomohly. Věděla jsem přibližně, kde je to na stránce v knížce, ale co tento dokument ošetřoval jsem si nemohla vzpomenout. Druhá otázka se týkala konciliarismu. To už jsem trochu věděla. Bohužel nedala jsem ji. Takže půjdu znovu.
Všimněte si, že jakoukoli dějepisnou zkoušku jsem neudělala na první pokus. Patrologie, české církevní dějiny a teď světové. No, ale i přes tyto neúspěchy u zkoušek mě to baví.
Cesta domů proběhla v pohodě. Na nádraží v Brně jsem se trochu proběhla, abych stihla druhý vlak. Naštěstí jsem se nemusela zabývat nějakou jízdenkou.
Večer jsem i přes únavu a nedostatek spánku šla na florbal. Dala jsem si šest gólů, ale nějak mě to nebavilo. Jako vždy poslední dobou.
V neděli jsem byla na mši. Po nedostatku spánku za posleních čtrnáct dní mě bolela hlava. Bolela mě celou neděli.
Liturgii jsem nějak moc nestíhala sledovat. Jen jsem si všimla, že ke konci mše odnášel kalich jeden z nejmenších ministrantů, naštěstí kalich neletěl na zem, a poklekal před svatostánkem i s tím kalichem. A misálista se radši neuklonil ani svatostánku ani oltáři. A jeden ministrant předvedl úklonu "zavřioči-otevřioči" a pryč. Což je taky docela zajímavá verze úklony. Že se o ní nepíše v nějaké liturgické knize?
Odpoledne jsem si ořezala všechny pastelky, co jsem našla. Pár jich skončilo v koši, protože se s nimi nedalo kreslit ani malovat. Škoda, zrovna takové docela pěkné barvy a pěkně kreslící pastelky.
A po dlouhé době jsem přetáhla fotky do počítače, tak se musím pochlubit.
Pár sedmikrásek.
Jedny pampelišky.
A nakonec jedno zvířátko. Kdysi dávno bych byla schopná jej vzít do ruky, ale dneska už bych se asi bála. I když vím, že mi nic neudělá.
Tak do bude pro dnešek asi všechno. Docela se nudím, protože se nechci učit, chci mít taky chvíli neděli. Učit se začnu až zase zítra a taky si musím uklidit na bytě. Je to docela poznat, že jsem se většinu času učila a nestarala se o domácnost.
Tak přeji krásný další týden roku 2016. Už je duben a za chvíli je květen a po květnu červen a pak prázdniny.
Vaše Vanimaré
Žádné komentáře:
Okomentovat