Lepší je mlčet než planě kecat, nebo potom cítit zklamání z předešlého rozhovoru.

24.4.16

18.4. - 24.4.2016

Tak po dlouhém a náročném týdnu je tu neděle. A co se dělo? V celém článku.
V pondělí jsem opět pracovala a odpoledne se učila. Hlavně Stručný úvod do teologie. Jelikož tento předmět budu plnit jako první ze všech ostatních, na které se učím.
V úterý došla do práce kontrola. Tak jsem to nějak přežila. Odpoledne jsem se snažila se učit a večer jsem šla na mši. Ta probíhala podle platných liturgických předpisů.
Ve středu se kontrola opakovala. Taktéž se opakovalo mé učení. Teď si jen nejsem jistá, kdy jsem dodělala teologii a vrhla se na filosofii.
Ve čtvrtek opět práce, kontrola, krátký asi hodinový pohovor, porada a učení. Bohužel jsem nemohla jít na mši, protože jsem ji nestihla. Škoda.
V pátek už byl den trochu klidnější. Pracovat, podepsat papíry a hurá na byt a domů. Odpoledne jsem byla na mši. Nějak jsem nebyla schopná vnímat liturgii, ale ostatní jsem vnímala. Jen jsem se musela trochu přeučit nápěv žalmu. Pak jsem šla do orchestru, kde jsem si docela zahrála. Pak jsem se opět věnovala učení.
V sobotu jsem se učila. Snažila jsem se dohnat to, co jsem nestíhala v týdnu. Večer byl florbal. Bylo nás málo, tak se hrálo na malé branky celé dvě hodiny. Celkem jsem si napočítala dvacet dva gólů. Ale moc mě to netěšilo.
V neděli jsem byla na mši. Moc jsem neměla chuť zpívat, ale musela jsem. Byly jsme tam jen dvě zpěvačky. Ostatně jako každou neděli. Opravdu nechápu, kam se poděl ten sbor, který zpíval žalmy během Velikonočního tridua. To se jim chtělo, ale na "normální" neděli nepřijde nikdo. Nikomu se prostě nechce. A pak se všichni diví, že jsem o Velikonocích byla protivná. No, koho by to nenaštvalo? Makám celý rok a ne jen jednou. Až přestanu, tak nebude nikdo, kdo by to dělal. Protože se nikomu nechce. Ale když to dělám já, a troufám si říct, že dobře, tak to vadí a já se zviditelňuji. Tak to dělejte taky. Jednoduchá pomoc. Ale opět je tu problém s tím, že nám se nechce.
Tak to byl takový krátký výlev mých pocitů a naštvanosti.
A přece bude...
LITURGICKÁ POZNÁMKA: Dneska jsem opět zažila šok. Jen nevím, kdo přesně jej způsobil. Po přímluvách nastupují ministranti na sbírku a následně odcházejí do lodě kostela. V tu chvíli se mají nachystat lidé, kteří jdou s obětními dary. Ale oni nikde. Ministranti také spali, tak si pro dary k obětnímu stolku musel kněz sám. Vypadalo to velice zvláštně a trochu nepatřičně. Dary mají přinášet lidi....
Tak to jen tak krátce.
Fotky jsem úspěšně z foťáku ještě nezkopírovala. Nějak nebyl čas a nechtělo se mi.
Večer jsem jela na byt a snažila se ještě něco dělat. Jediné, co jsem udělala byla rybička z CD. Místo toho jsem se dívala na Simpsonovi a přemýšlela o jedné kratší povídce, kterou bych už chtěla dokončit a následně zveřejnit. Uvidíme.
Tak to bude pro dnešek asi všechno. Takže krásný další týden roku 2016.
Vaše Vanimaré

Žádné komentáře:

Okomentovat

Oblíbené