Tak jsem opět zde.
V pondělí jsem byla v práci. Pondělí plynulo jako normální pondělí. Pracovala jsem a učila se. Taky jsem se vzpamatovávala z drobného neúspěchu ve škole.
V úterý to bylo stejné. Jen jsem se moc neučila, protože byl v práci zápis děti a tak jsem byla v práci dlouho, až do šesti. Pro děti byly nachystané aktivity. Na mši jsem bohužel nebyla, protože když jsem došla na byt, tak už bylo po mši.
Ve středu byla Popeleční středa. Snídaně byla malá. O to větší byl oběd a o to menší večeře. Svačiny žádné. Mši svatou jsem si myslela, že nestihnu, ale nakonec jsem stihla. Liturgie probíhala normálně tak, jak měla.
Ve čtvrtek jsem opět pracovala. Pak jsem se snažila se učit, ale moc mi to nešlo. Večer jsem šla na mši svatou a nestačila jsem se divit. Myslela jsem si, že to, co se stalo, je možné pouze u nás. Tak ne, no...
LITURIGKÁ POZNÁMKA: Ve středu jak známo začala doba postní. To znamená, že se neslaví žádné památky. Tak proč? Místo čtvrtku po Popeleční středě byla památka Panny Marie Lurdské. Ne, že by mi vadilo, že to byla památka Panny Marie, ale když se dopa postní, tak má přednost. Mohla být jen připomínka, kdy se vezme z památky, v tomto případě i nezávazné památky, vsupní modlitba. V hodinkách se pak při modlitbě se čtením se může vzít hagiografická lekce, ale neměla by být celá mše z památky. Orace však kněz neměl z památky, ale ze mše za nemocné. Preface však byla postní. O to větší šok mě čekal v pátek. Ale teď trochu předbíhám.
V pátek jsem opět pracovala. A pak jsem jela domů. Jela jsem brzy, abych stihla mši svatou. Tu jsem i stihla. Ovšem nestačila jsem se divit. Místo úkonu kajícnosti na začátku byl popelec. Což není až tak strašné. Horší bylo něco jiného. A proto musím.....
LITURGICKÁ POZNÁMKA: U misálu, největší z liturgických knih byl druhý nejmenší ministrant. Ani si všechno pořádně nenachystal, protože kněz musel listovat. Na oltář dal misál brzy a otočený na prefaci, kterou se obětování nezačíná. Po přinesení darů na oltář se začíná takzvanou superoblatou. Kněz si ji musel najít. Naštěstí záložky byly dobře založeny, takže se dlouho nezdržoval. Ale ještě předtím jsem zažila jiný šok.
LP.: Od příchodu nového kněze se již nepoužívají dvoje knížky na přímluvy. Knez má svou vlastní krátkou přípravnou modlitbu před přímluvami. To ovšem lektor, který četl přímluvy, nejspíš nevěděl, a tak místo přímluv začal číst slova, která má číst kněz a pak místo klasické odpovědi Prosíme Tě vyslyš nás., se odpovídalo jinak. Což taky nechápu.
LP.: Pak byl průběh bohoslužby normální. Na konci než se kněz posadí na sedes, tak sklidil kalich a dal jej pro ministranta stranou, aby jej mohl odnést. Bohužel pro kalich šel ten nejmenší, který je za oltářem sotva vidět a mnozí už tušíte, jak to mohlo dopadnout. Ministrant zřejmě špatně chytil kalichové prádlo s kalichovou patenou a to všechno, kromě purifikatoria, letělo na zem. Neviděla jsem přesně, jak tomuto pochybení došlo, ale stačila mi ta rána. Takže poučení pro příště, když tam ministrant nedosáhne, neměl by pro kalich chodit. Příště by mohl letět na zem i ten kalich, a to by nemuselo dopadnout tak dobře.
LP.: Taky mi hned na začátku vadilo to, že po Popelci přišel umývat ruce knězi někdo ze sakristie. Na co tam potom jsou ministranti?
Po mši jsem šla do orchestru. Asi po dvou měsících, co jsem tam nebyla. Docela jsem se těšila. A docela mi to i šlo. Hrajeme teď nějaké irské skladby, což je velmi pěkné.
V sobotu jsem se snažila se učit. Spíš dočíst celý Starý zákon. Do odpoledne jsem přečetla knihy Královské a knihu Rút. Ještě na mě čekají Kroniky a proroci. A knihy Makabejské. Mám na to ještě týden, tak mám co dělat. Samozřejmě na mě čekají i veškeré knihy Deuterokanonické. Což činí nějakých 800 stránek. Myslím, že nebudu chodit brzy spát, celý týden. A dospím to až po zkoušce.
Večer jsem byla na florbale. Moc se mi nedařilo. Dala jsem jen jeden gól.
V neděli jsem si přivstala a šla na křížovou cestu. Pak byla mši svatá.
LITURGICKÁ POZNÁMKA: Opět se stalo to, že pro vodu na umytí knězových rukou se muselo do sakristie. Proč? Tohle mělo být nachystáno přede mší na abaku. A pokud chtěl kněz teplou vodu, není problém ji tam přinést chvíli přede mší, aby nevychladla.
Jinak mše svatá pokračovala jak měla. Až na tu druhou eucharistickou modlitbu.
Dopoledne jsem četla. A odpoledne také. Dočetla jsem se až do druhé knihy Letopisů.
Tak už radši přestanu psát a začnu se opět věnovat čtení.
Takže krásný další týden roku 2016.
Vaše Vanimaré
Žádné komentáře:
Okomentovat