A jsem opět tu. Týden s týdnem se sešel a je tu opět neděle a s ní pravidelný článek o uplynulém týdnu. A co se dělo? Nic moc.
Od pondělka do pátku jsem chodila do práce. V pondělí večer jsem také byla na mši svaté. A ministrovala jsem. Měla jsem misál a doslova jsem si to užívala. Liturgie probíhala přesně tak, jak by měla. Nezpozorovala jsem žádnou sebemenší chybu. V úterý jsem byla v práci dlouho a pak jsem sháněla ještě v Brně samolepící papíry do tiskárny. Nesehnala jsem celé A4. Bohužel. Také jsem se dočkala služebního počítače.
Ve středu jsem znovu sháněla samolepící papír do tiskárny, ale tentokrát jsem dostala dovolenou koupit A4 dělenou na dvě A5. Snad budou k něčemu dobré a poslouží k tomu, k čemu mají. Netuším ale, k čemu budou. To nevadí. Na mši jsem celé dva dny nikde nebyla. Po výuce jsem se věnovala chvíli služebnímu počítači a také interaktivní tabuli. Dokonce se mi podařilo ji zkaibrovat, tak snad bude správně fungovat zítra.
Odpoledne jsem se věnovala opravám sešitů a taky přípravě na čtvrtek. Naštěstí ty přípravy nebyly moc dlouhé.
Ve středu jsem byla v práci dlouho až mě to docela štvalo. Jelikož se v pondělí stěhnuji, tak jsem chtěla na dlouhou dobu naposledy ministrovat. Bohužel jsem to nestihla. Byla jsem z toho velice smutná, že jsem nebyla schopná zpívat. Večer jsem se nějakým způsobem vzpamatovala. Nachystala jsem se na jedinou hodinu na pátek a hurá spát.
V pátek jsem učila jen jednu hodinu a pak jsem jela na plavání. Zase jsem seděla vzadu, naštěstí mi nebylo špatně, i když se mě děti ptaly, jestli je mi dobře. Aspoň teď vím, že mě mají rády. Aspoň trochu rády. Při zpáteční cestě jsem na jednom místě myslela, že jsme něchali podvozek autobusu. Naštěstí na silnici za námi nic nezůstalo. Ani nevím, co ten prudký náraz do podvozku způsobilo, ale docela dost to bolelo a otřes se z nohou dostal až do hlavy. Pak byly trochu zmatky, ale vše se zvládlo.
Odpoledne jsem jela domů. Stihla jsem si i dojít na poštu a taky do orchestru. Moc jsem si nezahrála. Nějak se moc nehrálo. Spíše se vybíral repertoár.
V sobotu sedoma uklízelo. Naši se vraceli z dovolené, tak jsem se činila. Spíš jsem se činila v kuchyni a po velmi dlouhé době jsem pekla. Hned ze začátku to neprobíhalo tak, jak mělo. Prvně jsem si zapomněla koupit Heru, pak jsem zapomněla předehřát troubu a následně zjistila, že nevím, na kolik stupňů se buchta peče. Míň jak 200stupňů mi trouba stejně nedovolila. Naštěstí jsem buchtu nepřipálila a byla moc dobrá.
Večer jsem šla na florbal. Dala jsem si čtyři góly a relativně spokojená jsem šla domů.
V neděli jsem byla na mši svaté. Hned jak jsem přišla do kostela, věděla jsem, že se bude světit voda. Nikdo mi nemusel nic říkat. Ujištění se mi dostalo hned. Na kůr došla zpráva, že nebude úkon kajícnosti a že místo toho se má preludovat. Tak jsem navrhla, že by se mohla zpívat antifona Vidi aquam. Naštěstí jsem ji včas našla.
Pak jsem se jen snažila kochat se liturgií. A i přes to bude....
LITURGICKÁ POZNÁMKA: Trpěla jsem zvláště při chystání oltáře. Ministrant, který chystal kalich, tak protřepal celý korporál a následně se uklonil svatostánku. Tudíž IGMR stále někdo nečetl. A opět nesmyslná sbírka.
Odpoledne jsem vyrazila se sbalit, abych se následně mohla přestěhovat. cestou domů jsem to vzala přes obchody a koupila nejnutnější nádobí a potřeby do kuchyně. Takhle jsem strávila celé nedělní odpoledne. A sehnala jsem všechno, co jsem chtěla. Tak se můžu zítra stěhovat.
Ale o tom zase příští týden. Na tento týden toho bylo až dost.
Takže všem přeji krásný další týden roku 2015.
Vaše Vanimaré
Žádné komentáře:
Okomentovat