A jsem opět tu po velmi dlouhém napínavém a zajémavém týdnu. Teď ale začnu jako tradičně od pondělí.
V pondělí jsem jela do práce. Docela jsem se těšila. Všechno probíhalo v pohodě. Večer jsem šla na mši a zjistila jsem, že tu bude jiný kněz. I přes tuto informaci jsem šla ministrovat. Liturgie probíhala relativně normálně. Jen jsem byla nucena odejít od collecty moc brzy a k oltáři otáčet stránky v misále jsem vůbec nešla. Dobře, beru, chtěl si stránky otáčet sám.
V úterý jsem opět byla v práci. Je to divné, ale práce mě baví. Také jsem se už pomalu začínala těšit na teologii.
Středa byla skoro stejná jako úterý. Jen s jednou jedinou změnou. Šla jsem k zubaři. Až odpoledne po výuce a moc se mi tam opravdu nechtělo. Ale musela jsem. Bolela mě polovina pusy a pomalu jsem nebyla schopná jíst. Tak jsem tedy šla, smířená s tím, že druhá osmička půjde ven. Zatím se tak nestalo. Paní doktorka mi jen odstranila dáseň, která mě bolela. Po cestě na byt mě to bolelo ještě víc, než předtím.
Ve čtvrtek jsem byla, jak jinak v práci. Večer jsem byla na mši svaté. Dlouho jsem váhala, jestli jít ministrovat a nakonec jsem šla. A ministrovala jsem. Užívala jsem si to.
V pátek jsem byla zase v práci, dodělávala jsem nějaké resty, které se měly ten den odevzdat. S pomocí kolegyně jsem všechno zvládla. Večer jsem pak jela domů nachystat se na cestu do Olomouce.
V sobotu jsem se nevyspala. Vstávala jsem ve tři čtvrtě na pět ráno a krátce před šestou jsem vyjela do ivančic na vlak. Čekala mě dlouhá, tříhodinová cesta do Olomouce. Těšila jsem se. V Brně jsem se setkala s jednou známou, která také mířila do Olomouce, a s kolegou ze školy. Společně jsme jeli směr Olomouc. Mě čekal první den na nové vysoké škole. Spíš bych měla napsat staronové. Jak už jsem předesílala někdy myslím v únoru. Na školu jsem se dostala bez přijímaček. Což bylo super.
Celý den začínal mší svatou. Pak jsem měla hodinu Úvodu do Písma svatého, měly být čtyři hodiny Stručného úvodu do filosofie a pak byly dvě hodiny Základů religionistiky. Všechny přednášky byly velice zajímavé. Už se těším na další výuku. I když to pro mě znamená, že se nevyspím.
Cesta domů byla také docela zajímavá. Hlavně se zajímavost týká dopravního prostředku. Jela jsem totiž autobusem. A nadále autobusem budu muset jezdit, abych stíhala první přednášky, které začínají v devět.
I když jsem byla nehorázně unavená, chtělo se mi spát, nebyla jsem za celý týden pořádně vyspaná, i přes tohle všechno cesty do Olomouce a sezení na přednáškách nelituji. Užívala jsem si to. V neděli jsem byla na mši svaté. A možná.... Ale určitě bude ...
LITURGICKÁ POZNÁMKA: Bylo poděkování za úrodu. Beru, ale mohlo to být napsané na stránkách.Texty se braly ze šestky lekcionáře, pokud jsem to správně pochopila, protože mi neseděl žalm. Varhaníka jsem totiž sháněla asi minutu po začátku mše svaté. na začátku byla nějaká modlitba, jen jsem nepochopila, proč. Žehnání úrody mělo být až na konci, což tedy na konci překvapivě bylo. nejkrásnější bylo, že si na žehnací modlitbu všichni sedli. A mělo se stát.
Jinak si na nic dalšího nevzpomínám. To si vzpomenu až v týdnu.
Jo, zapomněla jsem, že jsem se dočkala nových Obřadů žehnání. Konečně. Po dvou letech od jejich vydání. Slavte. Moje modlitby byly opět částečně vyslyšeny a tímto děkuji Bohu....
Dopoledne jsem se ještě věnovala vaření. Naštěstí to bylo ve smyslu jen oškrábat, nakrájet a uvařit brambory a následně z nich udělat kaši. A samozřejmě rozmrazit a ohřát vývar. Nevyhořeli jsme.
Odpoledne jsem vyjela na nezbytné nákupy a hurá na byt a chystat se do práce.
Dnes je to nějaké trochu stručné. Je pravda, že jsem neměla moc času psát tento článek, ale nechtěla jsem ochudit Vás čtenáře, kteří na tento článek snad a doufám netrpělivě čekáte. Tak tedy přeji všem, co dočetli až sem, krásný další týden roku 2015.
Vaše teologická Vanimaré
Žádné komentáře:
Okomentovat