Tak je tu další týden. Můj poslední týden praxe. Utekl jako voda. Nestačila jsem se ani pořádně nadechnout k novému týdnu a už je tu jeho konec. Státnice se blíží, termín odevzdání se taky blíží a já bych nejraději zastavila čas.
LITURGICKÁ POZNÁMKA: V direktáři bylo napsáno sekvence není povinná. Byla jsem se tedy zeptat, zda ji kněz bude chtít zpívat a dostala jsem kladnou odpověď. Tak jsem se zeptala, kolik slok a bylo mi odpovězeno všechny. Že prý je krátké čtení. To je tedy dostatečný liturgický důvod. Hlavně, že v neděli celá nebyla a to byla povinná. Jde to tu s liturgií od desíti k pěti. Možná až k nule. Jsem zvědavá, kdy se tento sestup a pád úrovně liturgie zastaví.
V pondělí také slavil Black své tinácté narozeniny.
V úterý jsem opět byla na praxi. Odučila jsem si své čtyři hodiny a jela domů. Ve středu mě čekal zatím nejtěžší den na praxi. Učit pět hodin. Zvládla jsem to, a podle jedné paní učitelky jsem prošla očistcem. Tři ročníky v jednom na hudební výchovu. Hodina nebyla moc klidná, ale žáčci zpívali. Za to já jsem večer na mši měla co dělat, abych uzpívala jen žalm. Ordinarium jsem totiž hrála a pravidlo, když hraji, tak nezpívám, jsem ještě nepřekonala. Netroufám si při hraní zpívat. Pak bych jedno nebo druhé pokazila. Což nechci.
Ve čtvrtek jsem opět byla na praxi. Po pěti hodinách byly tři pěkná pohodička. Až na tu angličtinu. A s tou se tedy stále moc nekamarádím. A myslím, že ani nebudu. Snad ji nebudu muset vyučovat. Pokud ano, tak nevím, co budu dělat. Třeba to nějak zvládnu.
V pátek jsem šla naposledy na praxi. Po třech hodinách jsem se s dětmi rozloučila a jela domů. Bude mi to chybět, ta praxe, za chvíli si zase zvyknu na lenošení, a pak přijdou léta v praxi. Snad.
Odpoledne jsem byla na chvíli hrát. Docela mi to šlo. Pak jsem zpívala na mši a šla za dětmi. Vyráběli jsme přáníčka pomocí quillingu. Zajímavá a zábavná technika.
Vrátím se ještě na chvíli ke mši svaté.
LITURGICKÁ POZNÁMKA: Zapomněla jsem, že nebylo propuštění lidu s aleluja. A proč by mělo být? Je přece oktáv a je to napsané a předepsané v direktáři.
Letošní pokus. Taky jsem si všimla, že loni jsem nedala fotku svého prvního Quillingového výrobku. Tak dávám letos.
V sobotu jsem spala až skoro do půl desáté. Konečně se mi to povedlo, po dlouhé době. Dopoledne jsem zahrabala pejskovi metro. Pak jsem šla na chvíli, asi pět minut, fotit jaro na zahradu. Vyfotila jsem si pár sedmikrásek a fialek a taky pupeny hrušní.
Sedmikrásky. Přišly mi nějaké velké.
Jeden detail.
Poslední bude narciska.
A další výše jmenované najdete ve fotogalerii, ať není článek plný fotek. Fotila jsem foťákem, měla jsem chuť jej vytáhnout a použít.
Odpoledne jsem vyčistila záhonky jahod a pomohla mamce umýt dlažbu na terase. Jinak jsem střídavě byla doma u počítače (strašný zlozvyk) a střídavě na zahradě, nebo u psa. Taky jsem dodělala resty z praxe, které budu v pondělí odevzdávat. Jinak byl den dle mého názoru nudný. Ale i v nudném dni se dá zažít dobrodružství.
Večer jsem byla na florbale. Dala jsem si šest gólů a šla jsem domů. Nějak moc mě to nebavilo. Nevím.
V neděli jsem byla na mši svaté. Nehrála jsem, jen jsem chvíli preludovala. Co se týká liturgie, dnes ji moc rozebírat nebudu, protože bych se dost opakovala.
LITURGICKÁ POZNÁMKA: Jen znovu zmíním propuštění lidu bez aleluja a taky, že nebyla homilie, která je pro neděle závazná. Chápu, že byla drobná indispozice kazatele, ale mohl říct aspoň větu. Lidé byli trochu zmatení, co mají dělat, a když už nechtěl nic říct, tak mohl nechat delší chvíli ticha, aby lidé mohli nad texty přemýšlet. Takhle se nemohli ani pořádně zamyslet nad tím, proč není homilie.
Taky jsem nepochopila, proč se jedna mše svatá zrušila. Že je v úterý? Tam moc lidí ani ministrantů nepřijde, když je v dopoledních hodinách. Většina bude buď v práci nebo ve škole. Takže si myslím, že zrušit ji bylo zbytečné. Ale je to na svědomí kněze, aby své rozhodnutí pak obhájil před děkanem.
Odpoledne jsem chvíli pracovala na přípravách. Dávala jsem jim finální podobu. Pak jsem se vyvětrala na zahradě prací trochu jiného formátu. A chtěla bych psát něco, co bych tady mohla publikovat. Zatím žádný námět nebo myšlenka. Většinou, když se nějaká myšlenka objeví, tak nemám tužku a papír, a když se k papíru a tužce dostanu, tak myšlenka je fuč. Odešla do věčných lovišť. Opusila moje vědomí a schovala se do nevědomí.
Tak to bude pro dnešek asi všechno. Myslím, že článek je dlouhý dost. Jen nevím, zda má hlavu a patu. Asi ne, je to jen takový výčet událostí, které mě potkaly v uplynulém týdnu.
S přáním krásného dalšího, doufám i slunečného týdne...
Vaše Vanimaré
Žádné komentáře:
Okomentovat