Tak a jsem opět tu.
V pondělí jste si mohli přečíst článek o tom, jak jsem začala háčkovat a proč. A docela mě to baví. V pondělí jsem také frčela do Olomouce. Článek tedy vyšel až tam. Cesta probíhala v pohodě. Žádné extra zpoždění. Po cestě na koleje jsem se stavila na studijním. Po obědě jsem vyrazila do knihoven. Prvně jsem šla vrátit knihu na Zbrojnici, pak jsem to vzala přes vědárnu do knihovny na Neředín. S velkou radostí jsem si šla nakoupit večeři a příležitostně jsem to vzala přes galanterii a koupila jsem si vlnu a háček. Večer jsem šla na mši svatou, přece byl svátek, tak to by byl pomalu hřích, nejít do kostela na mši. Těsně přede mší jsem si ještě koupila svíčku a šla jsem. Těšila jsem se.
LITURGICKÁ POZNÁMKA: Liturgie začínala v lodi katedrály u hlavního vchodu, kde byl úvodní kříž a pozdrav. Pak už nastalo žehnání hromniček. Celá modlitba začínala slovy Čtyřicet dní. nejím jestli tu mám přesnou formulaci, ale o čtyřiceti dnech se tam mluví a hned na začátku. Předtím se tedy ještě zapálily svíce. Následovalo kropení lidu a průvod k oltáři. Mše svatá pokračovala normálním způsobem. Jen ten začátek byl jiný. A něco k ministrantům. Neministrovali bohoslovci, je zkouškové. Liturgii jsem sledovala jako rys. a všimla jsem si jedné věci. Navikulář a turiferář se občas nesmyslně křířili, když odcházeli od oltáře. ožná proto, aby navikulář byl po levici turiferáře. Při odchodu byly taky trochu zmatení. Ostatně průvody byly všechny takové zmatené.
V úterý jsem dělala písemnou zkoušku z angličtiny. Můj druhý pokus. Pak jsem měla konzultaci k diplomce. tak jsem zkonzultovala všechno, co šlo, šla na oběd a zamířila si to na nádraží na vlak. Domů jsem dojela v pohodě a v normální čas. I přes to, že občas sněžilo. Ve vlaku jsem háčkovala a doháčkovala další čtverec.
V úterý večer jsem uháčkovala další a začala jsem si vybírat z internetových návodů, co si uháčkuji. Vyhrála to baretka.
Obrázek je stažen z odkazu výše.
Jen se budu muset ještě dlouho zdokonalovat, aby to dopadlo tak, jak to vypadá na obrázku. Ale je to dobrá výzva. Jen nevím, zda tam přidám i tu kytku. Ale na druhou stranu bez té kytky by to nemuselo být ono. Uvidím, až to budu mít uháčkované.
Ve středu jsem háčkovala další čtverec a obal na mobil. Obal nedopadli zrovna dle mých představ, protože se neusále rozšiřoval aniž bych přidávala sloupky. Tak jsem tomu doháčkovala klopku, přidala dva knoflíčky a problém s vypadávajícím mobilem byl vyřešen. Čtverec jsem háčkovala až večer. Celkově mi čtverec zabere tak dvě hodinky. Což je o dost kratší doba, než když jsem háčkovala ten první. Nad tím jsem ještě moc přemýšlela. Teď už jedu s háčkem automaticky.
A zapomněla jsem dodat, že tu zkoušku jsem dala za E. Což je sice nejhorší, co může být, ale pro mě je důležitější, že to mám. Známka nehraje roli, hlavně, když to nemusím psát znovu.
Ve středu jsem byla učit. Zase mě dohnala diplomka. Chtěla jsem odučit a seznámit děti s technikou Změna perspektivy, ale zapomněla jsem jim minule říct, ať si donesou hračku, tak jsem musela improvizovat. Vybrala jsem tedy techniku Lexikon mého života. Hodina dopadla strašně divně. Měla jsem z ní velmi divný pocit. Ale i tím se musí projít.
Ve středu večer jsem byla na mši svaté. Byl tu jiný kněz a tak liturgie probíhala normálně. Konečně. Jen jsem ji tentokrát trochu kazila já. Bylo to v Kyrie. Zůstalo mi tam chvíli viset g1 a já se toho lekla. No, na další hrázi jsem se srovnala a dohrála. Sanctus byl tentorkát v pohodě. Přes to moje kritické místo jsem se jakš takš dostala bez újmy na zdraví. Pak následoval až Agnus Dei a tam jsem se trochu sekla v levé ruce, kdy jsem místo d stiskla c. Ale to mi nešlo už když jsem hrála sama. Ale dohrála jsem se správným akordem na konci.
Na příští týden se musím pořádně podívat na písničku 811, protože bude 11.února, což je památka Panny Marie Lurdské. Chvilka nostalgie. Chci se tam vrátit, znovu se ponořit do těch koupelí, voda ani nebyla moc studená.
Ve čtvrtek jsem se po dlouhé době podívala na email. Dívám se tam každý den. A najednou mi přišlo pět emailů. Jeden od známé, co s ní konzultuji bekovku. Další dva od teď už bohužel bývalé spolubydlící s dokumenty z praxe. To mi říká, že bych měla odpovědět. A dva emaily od dirigentky z Olomouce. Velmi mě tyto dva emaily potěšily, že si na mě vzpomněli.
Odpoledne jsem jela nakupovat s mamkou. Je to divné, ale bavila jsem se u toho. Normálně nakupuju jen z nutnosti. Tak jsem svůj šatník obohatila o dvě obyčejná jednobarevná trička, jedno takové trochu lepší tričko, jeden dlouhý svetřík a a černé kalhoty. Večer jsem háčkovala. Takže už mám na kontě šest čtverců.
V pátek jsem chvíli hrála na violu. Pak jsem jsem šla do zámku do muzea, protože se mnou chtěli mluvit. Tak jsem si s nimi popovídala, doprovodila je na oběd a pak si šla vařit vlastní. Odpoledne jsem byla na chvíli hrát a pak zpívat na mši. a proto by teď měla následovat LITURGICKÁ POZNÁMKA, ale nebude. Protože jsem se k tomu vyjádřila v samostatném článku, který v pátek vyšel. V sobotu jsem jak jinak dlouho spala. Pak jsem se snažila trochu psát diplomku. Nejraději bych ji do jarních prázdnin dopsala, ale teď se mi to zdá nereálné. Navíc nemám hotový výzkum.
A pekla jsem. Mamka koupila listové těsto tak vznikly dvě nohavice štrůdlu.
Odpoledne jsem se dívala na Pevnost Boyard. Překvapilo mě, že tam bylo dvanáctileté děvče. A bylo dost šikovné. Získalo dvě indicie ze tří.
Pak jsem opět háčkovala. Dodělala jsem sedmý čtverec a začala jsem osmý. Ten jsem ještě ten večer dodělala. Na kontě jich mám osm a potřebuji jich tak třicet pět, abych uháčkovala aspoň jednu deku do Afriky. Mám co dělat...
Taky jsem si už v pátek půjčila autdioknihu Hobbit, tak jsem si ji na dobrou noc pustila. Uháčkovala jsem u toho další čtverec.
V neděli jsem byla na mši svaté. Nehrála jsem. Jen jsem chvíli preludovala u přijímání a i to jsem dokonale konila. Liturgii jsem sledovala. A bedlivě.
LITURGICKÁ POZNÁMKA: Kromě ignorace oltáře tak byla novinka, kdy při modlitbě postcomunio nebylo to podstatné gesto rozepjatých rukou. Při přímluvách totiž ulomili na stojanu na mikrofon to, co ho drží. Dobře, to chápu, stane se. Ale proč ten mikrofon tedy držel kněz? Proč jej nedržel nějaký ministrant? A málo jich nebylo a navíc jen stáli a koukali. Taky jsem dneska nepochopila, proř si nevzali dvé knihy přímluv, když jsou k dispozici. Takhle četl ten nejmenší a kvůli tomu se ulomilo to držátko na mikrofon. I když je liturgie strašně moc jednoduchá, občas neuškodí u ní i přemýšlet hlavou a ne kolenem. A ještě jedna drobnost. Když někdo chystá misál, nechť se zeptá kněze, jakou chce prefaci, ať pak u oltáře nemusí listovat. Nevypadá to pěkně.
Přes noc na neděli pravděpodobně sněžilo, tak jsem šla sněhem. Po mši svaté také sněžilo, ale už jen lehce.
Také jsem si přečetla jeden dost zajímavý článek o ženách v církvi. Mluvil o tom sám papež.
Po obědě jsem chvíli háčkovala. Kdo by se mohl učit nebo jinak dělat do školy, když se byť jen sluchově ocitl na válečné frontě. Tak jsem si pustila Hobbita a poslouchala.
Odpoledne jsem se dokopala k televizi a dívala jsem se na Pevnost Boyard.
A přidávám fotku z nějakého rána v týdnu.
Je trochu tmavá.
Tak to bude asi všechno. Přeji krásný další týden roku 2015.
Vaše Vanimaré
Žádné komentáře:
Okomentovat