Lepší je mlčet než planě kecat, nebo potom cítit zklamání z předešlého rozhovoru.

7.9.14

36. týden 2014

Tak a je to. První školní týden za námi. Doufám, že Vy školou povinní jste si to užili. První týden školy bývá jeden z nejlepších, pokud se nedíváte moc dopředu na celých dlouhých deset měsíců.To už ten první týden není tak hezký. Já naštěstí ještě dva týdny do školy nemusím. Pak ten kolotoč začne i pro mě.
Ale teď se vrátím k uplynulému týdnu. V pondělí jsem byla doma. Jen jsem se zašla podívat do ZUŠky na zahájení. Taky jsem se dozvěděla jednu nemilou skutečnost. Komorní orchestr, ve kterém hraji, bude vést nový vedoucí. Aspoň, že budu moct hrát dál na violu, že se orchestr nerozpadne. V úterý jsem byla v Brně. Jen tak, podívat se, popovídat si. Sice celý den pršelo, ale i tak to stálo za to. Ve středu jsem byla doma. Jen večer jsem šla na mši. Hrála jsem a sledovala liturgii. Nic moc. I v jednom člověku, který aspoň něco málo přečetl, se to všechno dá zvládnout lépe. Jen člověk u toho musí trochu víc přemýšlet a soustředit se. Jednou se mi stalo, že jsem byla sama a měla jsem kolem sebe tři kněze. Zvládla jsem to. Taky mi na druhou stranu nic jiného nezbývalo. A urážející komentáře stylu, že tomu nerozumím pište prosím do zprávy autorovi a nezapomeňte udat svou emailovou adresu, ať můžu odpovědět. Nerozumím v liturgii všemu. Myslím si, že jeden život nestačí k tomu, aby člověk pochopil vše z liturgie, ale člověk se musí učit celý život. Z liturgie si nepamatuji snad jen, kdy se dává biskupovi berla a mitra. Nikdy jsem to nezažila, takže nemám zkušenost. Ve čtvrtek jsem byla doma, většinu dne. Jen na oběd jsem utíkala k babičce a pak jsem šla večer do sboru. Málem jsem tam nešla. Bylo mi festovně špatně. Asi z těch špaget. A já je mám tak ráda. No, na sborovou zkoušku jsem přišla o chvíli později a i tak jsem nebyla poslední. Na zkoušce se zpívalo a řešila se svatba. Nejedu, naštěstí. Ani jet nechci. Taky jsem se ptala, proč v emailu, který mi byl poslán chybí jedna akce. Možná jsem se ptát neměla, protože jsem odpověď znala. Máme moc akcí, nestíháme. Přitom poslední akce, kterou sbor má, je čtrnáct dní před tou akcí, která byla odvolána. No co, rozhodnutí nezměním i kdybych se na hlavu stavěla. V pátek jsem měla ráno v pokoji návštěvu. Bohužel jsem ji nestihla vyfotit. Byla to zelená kobylka. Seděla mi u postele na zácloně, tak jsem ji šetrně vyhodila z okna. Na parapetě venku sem pak našla ještě hnědé sananče. Pokud to saranče bylo. Odpoledne jsem byla hrát na varhany, zpívat na mši a pak za dětmi vyrábět náramky z gumiček. Stihla jsem si vyrobit dva, jeden složitější, jeden jednodušší. Snažila jsem se i pomáhat ostatním a mladším, většinou prvostupňovým dětem. Bavilo je to. A mě také. Náramky jsem fotilamobilem, tak fotka nic moc. Improvizovala jsem a nechtělo se mi jít hledat foťák.
To je ten složitější a taky byl první upleten. Myslela jsem si, že přiju o dva prsty, jak mi zmodraly.
No, na tom není moc poznat co to je. Foceno mobilem. Možná se dokopu k tomu, abych to vyfotila pořádněji.
Večer jsem se šla podívat na modlitební noc. Mělo to být až do pěti do rána. Po zralé úvaze některých organizátorů se čas zkrátil na čtyři hodiny. Já tam vydržela půl. Nápad je to moc pěkný. Mě osobně by to nenapadlo, ale mír se modlím každý den v hodinkách. Když už tam ta přímluva není, tak si ji přidám. Není probém. Modlila se moditba Růžence. Nebudu to tu rozebírat. Počítala bych raději s tichou adorací před Nejsvětějšísvátostí. Ale, nebudu do toho rýpat. Taky se mi v pátek naskytl jeden problém. Nějak jsem se nemohla přihlásit do administrace. Psala jsem na uživatelskou podporu. V sobotu mě napadlo použít jný prohlížeč. A ejhle, ono to funguje. Jen ty obrázky se dávají do článů tak nějak divně, že se dají deformovat. V Googlu se obrázek deformovat nedá. Asi se budu muset naučit upravovat obrázky (zmenšovat) jinak, než jsem dělala doposud. Odpoledne jsem si hrála s jinými stránkami a mezitím vším běhala po zahradě s kolečkem a odvážela posekanou trávu. Večerního florbalu jsem se zřekla. V neděli jsem zpívala a preludovala. Stíhala jsem tedy sledovat liturgii a opět jsem rostla. Nevím, zde se tu mám vyjadřovat. Asi nebudu. Kdo tam byl, viděl, slyšel a rozumí liturgii, tak ví. Míchat bohoslužbu slova s křestní bohoslužbou. Nemyslitelné. Ale tady je možné všechno. Opět jsem trpěla. Ale musím věřit tomu a modlit se za to, aby se to zlepšilo. Nejraději bych tento rok trochu popohnala, abych už měla po státnicích a byla přijatá na teologii. Pak by mi zbývalo se tam udržet a udělat další státnice a pak budu mít papír na teologii. I když pochybuju, že mi to nějak pomůže, proti některým lidem.
Tak se mějte krásně. Užívejte babího léta, ještě se trochu opalte na sluníčku a přeji všem, kteří se pročeti až sem, krásný další týden roku 2014.
Vaše Vanimaré

P.S.: Pro rejpavce, kteří si říkají, že hledám jen chyby u ostatních. Když jsem preludovala, omylem jsem v Cdur tónině zahrála fis.
V.

Žádné komentáře:

Okomentovat

Oblíbené