Lepší je mlčet než planě kecat, nebo potom cítit zklamání z předešlého rozhovoru.

2.2.14

Poslední školní povinnost tohoto semestru je za mnou

Nějak se to tu začíná rozjíždět s článkama. Během týdne se na blogu objevily dva. Možná i tři. Teď si nejsem jistá.
No, mohla bych trochu popsat, co jsem dělala ten uplynulý týden. V pondělí jsem se ještě snažila se učit na kolokvium z didaktiky angličtiny. V úterý jsem se na to definitivně vykašlala s tím, že už se stejně nic nenaučím a spokojeně jsem odjela do Olomouce. Kolokvium jsem splnila a frčela pro změnu domů. Chtěla jsem stihnout mši svatou a ještě před ní si trochu zahrát. Na mši jsem opět hrála Svatý a Beránku Boží. A taky jsem preludovala. Opět jsem se nedostala dál, jak k prvnímu akordu. Ve čtvrtek jsem byla ve sboru. Jinak jsem začala skládat jednu papírovou stavebnici gotického hradu.
Takhle to vypadalo při práci před lepením na podklad.
Až bude hotova, dodám fotku. Už mám postaveny tři věže, několik kusů zdí a hlavní budovu. Když tak nad tím přemýšlím, tak tento model někdy využiji v povídkách. Jednotlivé prvky si mohu poskládat, jak se mi zlíbí. Taky jsem po delší době musela navštívit paní doktorku. V pátek jsem si jela zaplavat. Moje záda už to potřebovaly. No v sobotu jsem byla hrát na varhany, protože jsem v pátek zjistila, že nakonec v neděli hrát budu. Potkala jsem tam našeho kněze. Také jsem dostavěla hrad. V neděli jsem tedy hrála. Gloria, Kredo dobrý. Svatý? To jsem nedohrála. A o Beránka jsem se ani nepokoušela. Navíc ten, co mě učí naznal, že nebudu hrávat, když bude zpívat sbor. Prý se moc bojím sbormistrové. Což je asi pravda, vždycky mě ten houf děcek vedle varhan znervózňuje.
Dodávám fotku hradu. Původně jsem myslela, že postavím hrad tak, jak se mi zlíbí aniž bych využila tané půdorysy, ale nakonec jsem použila tenhle. Tak doufám, že se líbí. Není to nějak extra přesné. Lepila jsem to večer, kdy jsem už chytala záchvaty kašle a byla jsem z toho unavená.
Ještě jeden pohled na hrad.
Omlouvám se za kvalitu fotek. fotila jsem mobilem. Nechtělo se mi dojít pro foťák.
Tak to bude asi pro dnešek vše.
Přeji všem krásný další neurčitý časový úsek, než se opět ozvu s rekapitulací.
Vaše Vanimaré

Žádné komentáře:

Okomentovat

Oblíbené